Zoufalé touhy
Jana Javorská
Ve třiceti svobodná, bez přítele, s nadváhou a s matkou na krku, to je noční můra každé ženy. Hrdinka Marie touží zoufale po změně. Netuší však, jak nebezpečné může být, když se touhy konečně naplní.
Přidat komentář
Je to poprvé co dávám toto hodnocení. Ale tentokrát bohužel musím. Tato autorka nejspíš nebude šálek mojí kávy i když anotace některých jejích knih vypadá zajímavě. Tuto knihu jsem ovšem nedočetla. A opravdu nevím jestli se do dalších chci někdy pouštět. I když člověk nikdy neví. Divný sloh, přeskakování událostí mílovými kroky, nesympatičtí primitivní hrdinové, divné popisy věcí a událostí i divné popisy sexu. Pro mě absolutně nevyhovující kniha.
Zoufalé touhy jsou skutečně zoufalé.
I když se od čtení „nemůžete“ odtrhnout, tak stejně máte pořád pocit, že příběh je přehnaný a často se vám i stane, že víte co se bude dít na na další straně.
Příběh je o třicetileté (?) Marii, která zpočátku bydlí u matky, nemá chlapa. Poté si najde bohatého (ženatého) milence, který jí vozí na zahraniční dovolené a koupí jí byt. Jenomže tato pohádka brzy (a poměrně dost drsně) skončí, a Marie si začne s novým (milým a mladším) kolegou. Do toho otěhotní... Rodiče onoho kolegy samozřejmě jsou proti Marii a začíná klasické nenávistné duo – tchýně-snacha. Do toho začne mít problémy její matka a nejlepší kamarádka...
Přijde mi, že autorka se snažila do životů několika málo osob natěsnat životní osudy všech, které v reálném životě zná nebo jejich osudy někde slyšela – ty „skutečnosti“ totiž nejsou nereálné, ale je to takové divné – přehnané.
Pokud tedy nebudete vědět, čím „nacpat“ svou čtečku na dovolenou k moři případně na dlouhé zimní večery, tak si knihu kupte (rozhodně vám nezrujnuje rozpočet), ale jinak asi ne...
Tak Zoufalé touhy jsou, o "prsa lepší" než Uchvatitel... Každopádně Marie mi zde, jako hlavní hrdinka vůbec nesedla, stejně tak i její životní příběh, peripetie...
Třeba dám časem autorce znovu šanci, každopádně mám pro tohle léto s knihami - příběhy pro "ženy...," splněno.
P.S. Marcel Proust, má jeden hezký - trefný citát: ,,Krásné ženy ponechme mužům bez fantasie."
Já bych jej klidně rozšířila o: ,,Některé přebaly a obaly knih, ponechme čtenářům bez fantasie..." ; )