Zpěvy hvězd a stínů

13.07.2024

Platí čo som napísal pri inej Martinovej zbierke. Píše predovšetkým príbehy. To jest jeho texty zvyčajne niesu vystavané na pointách ale na postupnom budovaní príbehu. V hlave vám tak nezostane len akási mlžná predstava záverečného prekvapenia, ale konkrétne udalosti, postavy, svet. To že ide o scifi, fantasy, horor, je vlastne iba čerešnička na torte.

27.02.2024

Četl jsen to z povinnosti ale ušlo to

14.06.2022

S povídkovou tvorbou Martina mám zatím velké problémy, v rámci sbírek je velmi nevyrovnaná a konkrétně v této častokrát vyloženě slabá v rámci námětů, zápletek a samozných rozuzlení ( snad s vyjímkou Dobroružství Tufa ). Nejpovedenější je rozhodně Stanice Šerá voda, částečně Noc Vampýrů a Za Jediný Včrejšek - 55 %

29.07.2021

Celkem velká variace jednotlivých povídek od čísté sci-fi po fantasy, od akčních kousků po povídky spíše snivé, epické. Takže každý čtenář si v knize najde své, na druhou stranu pro některé tím může kniha jako celek působit nevyváženě a mnozí neocení všechny povídky. Pro mne byla potěcha ze čtení u všech, tu větší, tu menší, ale u žádného příběhu jsem nebyl zklamán a právě ta variabilita mne bavila.

20.05.2019

Knihu Zpěvy hvězd a stínů jsem četla souběžně s knihou Snové písně, svazek první.

Víc o jednotlivých povídkách u jednotlivých povídek.

Do hodnocení nejsou zahrnuty povídky, které jsem četla už v jiných sbírkách. Čili: hodnocení je matematický průměr povídek, které jsem ve sbírce četla poprvé.

02.01.2018

Hodně nevyvážené. Oproti Zpěvům mrtvých, v nichž je jen jedna slabší povídka, se ve Zpěvech hvězd a stínů střídají naprosto strhující, tesknivé, hořkosladké, překrásné literární zážitky (Osamělé písně Larena Dorra, Věž z popela, Za jediný včerejšek) a veskrze obyčejné, myšlenkově povrchní, nezáživné, občas dokonce i nudné nedodělky ( Oceloví andělé, Stanice Šerá voda, Noční směna, Noc vampýrů). Přesto je ale i tato kniha takřka čistokrevný romantismus se vším, co k tomu patří. K tomu nutno podotknout, že romantismus je moje gusto. Zvláště, když se zkombinuje s žánry Sci-fi, Fantasy a jedním z mých nejoblíbenějších spisovatelů vůbec: Georgem Raymondem Richardem Martinem. Četl jsem od něj lepší díla, přesto ale na tu lepší část Zpěvů hvězd a stínů nikdy nezapomenu.

20.08.2017

Některé povídky celkem dobrý, ale celkově žádné nadšení.

08.06.2017

No, jednou to přijít muselo. Tohle je první Martinova kniha, která mě opravdu zklamala. Neříkám, že se zde nenajdou velmi dobré příběhy, ale obecně v této sbírce kvalita jednotlivých povídek zásadním způsobem kolísá. Na jednu stranu jsou tu fantastické Osamělé písně Larena Dorra, Stanice Šerá voda a Za jediný včerejšek, na stranu druhou jsem se u mnoha povídek potácejících se odnikud nikam (Patrick Henry, Jupitěr a dřevní kosmická loď, Noční směna, Noc vampýrů) regulérně nudila. Suma sumárum slabší průměr.

30.09.2016

S každou další Martinovou knihou, mi připadá geniálnější a geniálnější. Tohle byla taková rozkoš! Vážně nechápu, proč všichni tak visí na Písni ledu a ohně, jo, taky ji mám ráda, ale tohle je prostě ještě daleko lepší. Uznávám, že jedna nebo dvě povídky byly celkem o ničem (Noc Vampýrů, Noční směna), ale přesto mě naprosto dostaly a na tom se ukáže, že někdo umí psát. Asi nejlepší za mě byla Osamělé písně Larena Dorra - asi si prostě potrpím na smutné příběhy. Stanice Šerá voda byla naprosto skvělá a nebudu vysvětlovat, proč, protože pak byste si to zdaleka tak neužili. No, celé to prostě bylo skvělé, můžu jen doporučit. Kvůli Martinovi mám sci-fi daleko radši než dřív, už se moc těším na další jeho knihu. Tahle se mi líbila snad ještě o krapet víc než sbírka Píseň pro Lyu.

18.04.2016

Musím se přiznat, že některé povídky jsem vůbec nepobrala. Ani co se týče příběhu, ani pokud jde o pointu (která tam asi být vždy měla). Naopak docela příjemně mě naladila hned první povídka, Věž z popela, a pak také Osamělé písně Larena Dorra. Jinak mi tady chybělo zatraceně hodně...

02.01.2015

Tahle sbírka se může pyšnit přívlastkem značně nevyvážená. Na jedné straně tu mám takřka brak v podobě Na útěku, na straně druhé jsou tu fantastické povídky typu Noční směna či Stanice Šerá voda. Ty lepší naštěstí převažují...

03.04.2014

Musím uznat, že pan G.R.R.Martin ví přesně, na kterou mou strunu uhodit, aby mě příběh dostal. Ačkoliv je tato kniha různorodá a rozhodně má slabší i silnější povídky, stojí za to ji přečíst od začátku do konce. Pokud si rovnou při čtení začnu představovat živé obrazy a nevnímám okolní hukot, je ta knížka pro mě dobrá. Těším se na další...

09.02.2014

Pár povídek pana Martina z počátků jeho kariéry. Žánrově jsou na pomezí sci-fi a fantasy. Také kvalitou jsou různorodé. celkové hodnoceníé je lepší průměr.

17.06.2013

Poprvé mám problém s tím, jak ohodnotit knížku. Martinovi povídky rozhodně nejsou špatně napsané, ale skoro u každé jsem měla pocit, že něco chybí.

Kniha obsahuje 9 povídek a musím říct, že kvalitou se nemohou rovnat Písni ledu a ohně.

Věž z popela mi ke konci přišla dost zmatená, takže jsem nevěděla, jestli náhodou snovouk nekousl spíš mě než hlavního hrdinu.
Patrick Henry, Jupitěr a dřevní kosmická loď se mi líbila asi nejvíc. Ukazuje, jak jedna kosmická loď může v různých érách znamenat zcela něco odlišného. Nejdříve je to ambiciózní a nesplněný sen. V budoucnu jen hromada duraluminiového šrotu na zpeněžení.
Stanice Šerá voda - Skupina vědců je uvězněna na výzkumné stanici na planetě, kterou celou pokrývá houba, jež se snaží stanici zničit. Pokud se nadechnete výtrusů, houba vás ovládne. Povídka popisuje boj mezi vědci a skupinou vojáků, o kterých si myslí, že je houba ovládá. Což se ukáže jako omyl.
Osamělé písně Larena Dorra je spíše fantasy povídka a měla jsem celou dobu pocit, že se jedná spíše o popis snu. Zvláštní příběh, který poukazuje na to, že v dosažení našich cílů nám může bránit například i láska.
Noc vampýrů nám přínáší možný scénář, jak by to vypadalo po únosu několika jaderných střel. I když jsou unesené bombardéry nakonec zneškodněny, na ulicích už zavládl chaos.
Na útěku je kraťoučký příběh o člověku, jež se rozhodl svůj nudný život zcela změnit tím, že si zničil vzpomínky a nechává se pronásledovat. Každý den je tedy na útěku a prožívá jej ve strachu, zároveň ale žije konečně naplno.
Noční směna - povídka, která opět ukazuje rozdílnost názorů. Pro mladíka, který vykonává brigádu na vesmírném překladišti, je vesmír romantickým místem plným dobrodružství. Pro předáka, který zde pracuje už dlouho, vesmír ztratil své kouzlo, je to jen všední věc a vesmírné lodi jsou pro něj jen náklaďáky.
Za jediný včerejšek je postapokalyptická povídka o člověku, který se díky droze vydává zpátky do minulosti ve svých snech, protože současnost pro něj nemá smysl. Když mu drogu odeberou, jednoho večera ji ukradne a podnikne svou poslední cestu do minulost, ze které se již nevrátí. O to se postaralo dostatečné množství léků na spaní.
Závěreční Oceloví andělé popisují nelítostné vyhlazování jedné rasy druhou. Je to v podstatě náboženská válka, jen zasazená na jinou planetu.