Zrádné útesy
Elizabeth Haran
Milostný román s dobrodružnými prvky vypráví příběh mladičké Amélie, která se během plavby do Austrálie stane hříčkou v rukou zkušenější a prohnanější ženy, trestankyně Sarah, jež má na stejném ostrově nastoupit svůj vyměřený trest. Během plavby smete loď bouře. Plavbu přežije jen hrstka cestujících, mezi nimiž je Sarah i Amélie. Amélie po smrti rodičů jede na farmu rodinných přátel. Během bouřlivé plavby utrpí dívka úraz, díky němuž ztrácí paměť a na nic ze svého života si nevzpomíná. Toho využije proradná Sarah a identitu obou dívek zamění. Rodina, u které Sarah jako nepravá Amélie nyní žije, je mírně zděšena nejen dívčiným apetitem, ale především jejím chováním. Naproti tomu Amélie, jež si odpykává nezasloužený trest na ostrově v rodině farmáře, kde se stará o děti a o domácnost, poznává, zač je toho loket. Dívka, která byla zvyklá celý život na přepych a služebnictvo, se o sebe nyní musí beze zbytku postarat a čeká ji dlouhá řada ústrků, než se její život obrátí lepším směrem. ... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2007 , AlpressOriginální název:
Whispers in the wind, 2005
více info...
Přidat komentář
Třetí kniha, kterou jsem od Elizabeth Haran četla a pro mě zatím nejhezčí příběh.
Trochu mi vadil závěr knihy, kde se všichni polepšili, byli bez chyb a ze všech záporných postav se stali kladné. Jinak jsem knihu četla tzv. jedním dechem a těžko se mi odkládala.
Hezký příběh. Dvě ženy, jejichž životy se dokonale promíchají. Kniha je plná humoru, napětí, ale i zášti a intrik. Vadil mi závěr knihy, kdy se vše všem podařilo a nic nemělo chybu.
Amélie a Sarah. Dvě ženy a dva naprosto odlišné osudy , které se spojí při boji o život na rozbouřeném moři. Je Amélie opravdu tak nesnesitelná, jak se na první pohled jeví a je Sarah opravdu jen nevinná oběť ?
Krásný příběh, který vás zcela pohltí.
Australské pobřeží, anglické vězeňství a stavovské rozdíly, to jsou pro mě hlavní body této knihy. Neustálé záměny a kličkování, manipulace s fakty i s důvěřivými osobami a romantické vztahy, to vše už mi připadalo poněkud násilně vykonstruované (přičemž romantika z toho ještě vychází nejlépe). A raději ani nekomentuju závěrečnou proměnu rozmazleného sirotka v altruistku a podnikatelku tělem i duší . . .
Spousta drobných tiskových chybiček je vzhledem k rozsahu knihy docela pochopitelná, pro mě bylo méně stravitelné to, jak zásadně se proměnily charaktery Sarah i Amélie. Častá řešení typu „kdo mi překáží, toho jednoduchou fintou vyřadím ze hry“. která volila Carlotta i Sarah, mě dosti iritovala, scéna s Lancem už byla zcela nestravitelná. Chápu, že v knihách tohoto typu nelze hledat logiku, ale tohle už na mě bylo moc. Moje chyba, ale našim romantickým čtenářkám Zrádné útesy určitě nabídnu.
Jsem opět nadšená z další knihy této autorky, pro mně to bylo nádherné. Ze začátku, když šla Amelia pracovat k Evanovi, jsem si myslela, že to bude nuda a o čem celá ta kniha asi tak bude, když se děj bude odehrávat v takto opuštěných končinách. Ale bylo to velmi čtivé, i když byla kniha dlouhá, nebylo tam vůbec nic zbytečného. Postav bylo také hodně a charakter každé z nich se pomalu a postupně odhaloval. Například Evan, ze začátku mi přišel jako bručoun a hrubián, ale smrt jeho ženy a tvrdý život v takové pustině se šesti dětmi, kdo by se divil. Amelia se u něj dosti věcem přiučila a i on se naučil ukázat laskavější tvář, moc se mi líbilo, s jakou láskou a oddaností Amelia pečovala o Evanovi děti i to, že na konci nelitovala jediné chvíle, kterou u nich strávila. Gabriel, ten byl samozřejmě moc fajn chlap, mužný, s dobrým srdcem. Sarah vzbuzovala rozporuplné pocity, na jedné straně mě jí bylo líto, myslím, že si ani nedovedeme představit, jaké to bylo, když tak mladé lidi, ještě děti, lifrovali v té době do trestanecké kolonie, mnohdy pro nic, ale sama pak zašla příliš daleko.
Tato autorka a její knihy z prostředí Austrálie z těchto těžkých období se mi moc líbí a těším se na další.
Neviem či je to tým slovenským prekladom, keďže komentár od českého čitateľa predpokladám, čo čítal český preklad, je tak optimisticky. No ja som mala pocit, že čítam vytvor nejakého pubertiak a, čo sa len učí pisat,. Dialógy boli naivné a absolutne nepodstatne. Napísané nezáživné ako keď človek nemá šajnu, čo chce napísať a len tam niečo banálne natlačiť a aj to zostane len v plytkej zdvorilostné hladine akoby si postavy, čo spolu dlhodobo žijú boli len náhodnými známymi a nemali si čo povedať. Potom tie prirodopisne poučky ako z knihy faktov o faune ostrova. Na vajciach sedí otec toľko a toľko dní, jezura nosí vajce vo vaku toľko a toľko dní od až do. Teraz neviem, či spisovateľka chcela napísať naucno- romantickú literatúru alebo len bola unesená všetkými tými znalosťami o tých zvieratách. Ale to isté aj o zakladaní ostrova, sčítaní ľudu atď. Prečo? Okrem toho ju poucoval o tých veciach lodivoda, strážca majaka. Odkiaľ ten všetky tieto informácie vycucal? Ak je ostrov tak krátko obývaný isto už na ňom boli prírodovedci čo to všetko zmapovali krížom krazom a robili niekoľko ročne vedecké štúdie a potom mi jedno také vydanie poslali :) a potom také veci ako ráno našla Milá chorého. Za hodinu prišiel strážca majaka lebo sa dopočul že chlapec ochorel. Na tom území je len ta farma a maják. Bolo skoro ráno a všetky dievčatá ešte na farme spali a farmár zakladal oheň a varil raňajky. A k majáku to nie je na skok. Kto.mu asi tak oznámil túto skutočnosť? Veverička? A takýchto chobotin bola plná kniha. Hrozne dačo. A pritom nápad príbehu je fakt dobry. Skoda len že je vyplnení takymito hlupostami
(SPOILER) Tak tohle byl nádherný román a myslím, že se nebudu mýlit, že je to možná nejlepší dílko od Elizabeth Haran. Přestože je to román pro ženy, uchvátil mě od první stránky. Romantika zde byla to ano, ale žádná červená knihovna. Hlavními postavami románu jsou Amelie Divineová a Sarah Jonesová, které plují do Austrálie. Amelie pluje za svými známými a čeká ji život v přepychu, kdežto Sarah je trestankyně, která si má v Austrálii na farmě u Evana Finnleyho odpracovat zbytek trestu. Loď ztroskotá a přežijí jen Amelie a Sarah. Amelie při úrazu ztratí paměť a to je chvíle, které využije Sarah a vymění si s Amelií identitu. Obě ženy zachrání Gabriel Donnelly, známý Evana. Tak se pravá Amelie jako domnělá Sarah dostává na farmu Evana, kde se musí starat o děti, vařit, prát, ačkoliv to nikdy předtím nedělala a Sarah jako domnělá Amelie se dostane k Edně, Charltonovi a Lancovi Ashbyovým, kteří se mají o Amelii postarat. Z původně rozmazlené Amelie, se stává žená v domácnosti na farmě Evana, prochází katarzí a mění se v milou ženu, do které se zamiluje její zachránce Gabriel. Sarah se zase líbí syn Ashbyových, Lance a chce ho i s dědictvím získat pro sebe, ačkoliv Lance miluje jinou. Ovšem i Sarah nastanou nejednou těžké komplikace před Ashbyovými, jak neprozdradit svou falešnou identitu, že je z chudé rodiny a že se nejedná o pravou Amelii. Dalším dílem osudu připlouvají na pobřežní maják, kde pracuje Gabriel manželé Edgar a Carlotta Dixonovi. Co čert nechtěl, Carlotta ač vdaná se začne podbízet Gabrielovi, který má oči však pro Amelii na Evanově farmě a Carlotta začne těžce brojit proti Amelii, jak se dá. Kniha je neustále plná zvratů, nejde o červenou knihovnu, naopak, je to román o lidské podlosti, zlomyslnosti, zradě, nenávisti, žárlivosti, ale také o lásce a přátelství, cti a silném morálním kreditu. S každou další kapitolou děj graduje, nejsou zde hluchá místa, ale nic není ani zdlouhavě popisováno. Je to román zasazený do roku 1840, bylo i příjemné číst o těžké dřině v australské pustině, kde člověk musel odedřít vše rukama. Dozví se nakonec Ashbyovi o zradě a potkají se s pravou Amelií? Budou mít Gabriel a Amelie šanci na společnou budoucnost? A jak to nakonec dopadne s Carlottou a s pravou Sarah, bude zlo nakonec potrestáno? Místy mi ovšem bylo líto i pravé Sarah, protože i k ní se život předtím laskavě nezachoval. Prozdradit mohu jen to, že konec je místy nečekaný s mnoha zvraty. S touto knihou mi bylo velmi dobře a je mi i líto, že již skončila. Mohu jen doporučit. :-)
Tato sázka na jistotu Elizabeth Haran opět nezklamala, její knihy jsou prostě fajn. A jak jsem to zjistila? Třeba, že jsem tuto "bichli" dala za jeden den...to mluví celkem za vše.
P.s. : Už je začínám mít jako šafrán....pouze tři knihy od této autorky mi zbývají přečíst a já už se teď děsím co bude potom....???
Tahle kniha si pět hvězdiček určitě zaslouží. Od prvních stránek mě upoutala a celou dobu jsem si říkala, jak tohle dopadne... Zpočátku fandíte Sarah a nesnášíte Amelii, pak najednou zjišťujete, že je všechno maličko jinak... Mohlo by se zdát, že je příběh předem daný, ale ne, dost věcí vás překvapí. Intriky, zášť, nenávist, láska, bolest, najednou vidíte, že každý člověk má dvě tváře. Kterou si vyberete? Rozhodování není snadné, i když s ubývajícími stránkami jsem už měla jasno... Jak člověk změní jediná situace, jak změní jeho pohled na svět, jistoty, hodnoty, které uznával... Jak moc jiní jsme, když do nás nikdo nevidí a jak se měníme, když se chceme zalíbit... Ano, tenhle příběh mě prostě uchvátil. Zatím nejlepší kniha od E. Haran...
Opravdu příjemné čtení ,Myslím, že se autorce vcelku věrohodně podařilo vystavět záměnu dvou naprosto rozdílných dívek, Jen to, že se z rozmazlené a arogantní Amélie celkem "bezbolestně" stala mladá žena s dobrým srdcem mi trochu nesedělo ,ale jako celek se mi kniha líbila. Nejdřív mi tento příběh připomínal dvoudílný film s Romanem Skamene Princ a chuďas , to je ale jen pro nás pamětníky :-)
Pěkný příběh z australské přírody ,plný romantiky i napětí ,jak záměna dopadne.Vůbec nevadilo ,že je kniha ve slovenštině-četla se jedním dechem.
Príbeh bol zaujímavý a napínavý. Nie je to klasická romantika. Napriek tomu som jednu hviezdičku stiahla za nedotiahnuté niektorých pasáži.
SPOILER: Napríklad to, že neprišlo k vypočúvaniu oboch žien, potom to, že nikto skutočnú Sarah nekonfrontoval s druhým dievčaťom i keď bolo jasné, že jedna je vzdelaná a pre domáce práce "grambľavá", a druhá, ktorá by mala byť zvyknutá na slúžky si sama zašíva punčochy a stelie posteľ.
Ale inak odporúčam prečítať tým, čo majú radi osídľovanie rôznych území prisťahovalcami v minulých storočiach. Príbeh je v podstate jednoduchý a drží vás v pozornosti od začiatku do konca. Pokojne ho môžu čítať aj -násť ročné, nie je vulgárny, nemá silné erotický nádych. Je proste romantický a dobrodružný.
Úžasné a vzrušující čtení,nedá se od knihy odejít,přečetla jsem ji jedním dechem.
Mám ráda tenhle námět výměny už od té doby, co jsem si před mnoha lety přečetla Past na popelku. Knížka se mi moc líbila, jen možná byla na mě trochu moc rozvleklá, ale aspoň jsem si početla:-)
Autorovy další knížky
| 2010 |  Divoké vody |
| 2008 | Vyprahlé srdce |
| 2011 | Místo na slunci |
| 2005 | Západ slunce nad Edenem |
| 2004 | Sluncem spálená země |
Příběh pěkný, námět zajímavý, ale vyprávění stráášně dlouhatánské... Okolí kolem Amélie a Sarah hluché a slepé, manipulace a náhody až neuvěřitelné. Evidentně tam chyběl někdo, kdo měl v hlavě mozek. Jak se táhl celý obsah, tak konec vzal rychlý spád a všichni měli kolem hlavy svatozář... Zřejmě jsem si vybrala zrovna knihu, která mi tak úplně nesedla..