Zřídla
Kristýna Sněgoňová
Pod našima nohama se nachází spousta věcí: třeba vodovody, plynovody, optické kabely, metro… Teda to zrovna v Brně ne, ale zato tam můžete narazit na magická Zřídla – skryté zásobníky mocné energie. Jejich Strážcem se může stát každý, kdo má dar a dokáže se na Zřídla napojit, ať už je to holka z knihovny, divný chlápek od vedle, nebo třeba nenápadný uklízeč z nádraží. Moc Zřídla se dá využít všelijak – třeba pro větší sílu, štěstí, lásku nebo tvoření úžasných věcí. Jenže teď mizí jedno Zřídlo za druhým a je jasné, že za tím stojí někdo ze Strážců. A může to být kdokoliv. Stahují se mraky a hrozí válka o tenčící se zdroje magické energie. Vítejte v magickém světě, který by klidně mohl být tím naším.... celý text
Přidat komentář
...učit se a dodržovat pravidla.
Ty si musíš zapamatovat.
Závisí na nich...
Myslím, že...
Jsou to prostě pravidla.
Zřídla i sama paní spisovatelka mile překvapily. Příběh je víc propracovaný než její prvotina „Krev pro rusalku“. Nemá skoro žádná hluchá místa, děj se moc nezadrhává a i když se v několika případech vracíme zpět, je to čistě a srozumitelně poskládané. Až na těch pár záporů, které budou následovat je příběh povedený, čtivý a rychlí.
Malá ochutnávka:
Lída zatínala zuby, vlasy jí padaly do očí, na tvářích naskakovaly červené fleky. Vzduch zhoustl, čas zpomalil jako sražené mlíko. Energie kolem nás povlávala v dlouhých modrých provazcích.
Hlasy už nešeptaly, ale burácely jako bouře.
Pak podlaha praskla.
Má to pár záporů, ale je to přehlédnutelné. Nejvíc jsem měl zmatek s tím, že každá kapitola byla s někým jiným a pár chvil mi zabralo, že jsem se zorientoval. Další věc, co mě osobně vadí, je velký počet postav se kterými se tu setkáváme. A někdy se v nich i ztratíme. Tady to má trochu zádrhel. A abych ještě trochu vycucal zřídlo záporů, chyběl mi tu humor. Trochu ho tu je, ale nevypadá to, že byl čerpán v plné síle.
Citát: Uřízneme mu koule a nacpeme mu je do zadku.
Nebudu ani komentovat, že je to snad první fantasy kniha odehrávající se celá v Brně. Dost lidí to může poškádlit a některé asi i odradit. Ale čtenář si zvykne, hlavně Pražáci, když zjistí, že spousty ulic i čtvrtí jsou jako z Prahy sebrané. Jen upozornění na malou chybu. Na počátku příběhu se Barbarela – Lutyně nebo jak jí vlastně říkat, setká s řidičem trolejbusu (jméno jsem zapomněl), ale na konci příběhu, když jej potká znovu, je označen jako řidič šaliny. Inu brndel.
Citát: ...na bosých nohou kristusky, které Krista možná i pamatovaly.
Nevím proč, ale z celého čtení jsem měla pocit, jak kdybych četla něco z ruské sféry, konkrétně něco na styl Hlídek od Lukjaněnka, možná za to může ta pochmurnost a depresivní atmosféra, která je příznačná právě pro ruskou literaturu.
Zřídla mají nejlepší úvodní větu, ever (zkuste mi hodit případy, které tohle přebijí), aneb: ,,Uřízneme mu koule a nacpeme mu je do zadku.", fakt vede. Se samotným rozuzlením jsem spokojená, trochu mi trvalo vklouznout do flashbacků, abych se zorientovala, co se dělo/děje. Postavy jsou v pohodě, aspoň natolik, na kolik můžou v takovém prostředí být. Trochu mě mrzí (sama nevěřím, že bych to kdy napsala), že neznám Brno, prožitek by byl asi o chlup lepší, kdybych znala popisované prostředí.
Celý příběh má (tedy aspoň pro mě) zoufalý, depresivní podtón, trochu bezmoci a těžkosti lidských voleb. Takže jako lehkou oddechovku to nevidím, nečekejte nic sluníčkového :)
Na tuhle knížku jsem si musela zvyknout. Nejdřív jsem z ni byla trochu zoufalá, ale čím déle jsem četla, tím se mi to líbilo víc a závěrečná bitva na komíně brněnské spalovny, no to byl mazec. Už nikdy kolem ni neprojedu bez toho abych se koukla, jestli se po ni náhodou někdo neškrábe:-) Určitě zkusím i další knihy spisovatelky.
Zřídla si zaslouží čtenáře fantasy, který ocení české prostředí, detektivní zápletku a špetku drsnosti. Sem tam je humor dost příkrý a děj decentně krvavý. Na mé poměry. Pro jiné to může být až až. Za mě by tam toho klidně mohlo být víc. Po přečtení mám pocit, že mi tam něco chybí a bez spoilerů se to popisuje hodně špatně. Představte si pomyslné lusknutí prstu, aby vše bylo kompletní a kruh uzavřen. To mi chybí a z toho důvodu dávám čtyřku. Celou recenzi najdete na vendi13.blogspot.cz
Tak tato kniha se opravdu povedla. Vůbec jsem se nedokázal odtrhnout i když od 3/4 knihy byl závěr už hodně předvídatelný. Těším se na další knihy od této autorky
Opravdu originální příběh a nápad. Snadno jsem se začetla. Tušila jsem, že čtu knihu z oblasti, kde si nemohu být jistá, jestli pro ni jsem "cílovka", což (jak se ukázalo) skutečně tak úplně nejsem. Každopádně jsem od začátku byla zvědavá, jak to s těmi zřídly je. A odpovědi jsem se dočkala. Těžko se mi hodnotí. Vždy trochu nadržuji českým autorům a autorkám, pokud váhám, hlavně proto, aby našli své čtenáře, a tak dávám plný počet. A budu zvědavá, co na knihu řeknou další.
Tak tohle bylo peckovní :-) Skvěle napsané, okamžitě mě to vtáhlo do děje, četlo se to skoro samo. Zápletka, postavy a prostředí, kde se příběh odehrává z něj dělá vynikající českou urban fantasy, kterou všem čtenářům tohoto žánru vřele doporučuji :-)
Štítky knihy
Brno magie městská (urban) fantasy
Autorovy další knížky
| 2020 |  Město v oblacích |
| 2018 | Krev pro rusalku |
| 2020 | Amanda |
| 2021 | Šprti & frajeři |
| 2021 | Země v troskách |
Sněgoňová je živoucím důkazem, že české urban fantasy má smysl a že by ho mělo být víc, mnohem víc. Na rozdíl od Rusalky, která jako jednotlivá knížka fungovala skvěle, by Zřídlům prospělo spíše víc dílů, aby bylo dost času na odkrytí všeho. Takhle se tam autorka snažila nacpat vše, co bylo nutné, ale šlo to ztěžka a často, bohužel, na úkor plynulýho vyprávění nebo přirozený dynamiky postav. Jako jeden příklad za všechny mě nejvíc žral nedostatek času na vývoj vztahu hlavních protagonistů. Už od začátku nám bylo slíbeno, že spolu budou mít co do činění jako učitel-žačka. Ale až do stránky 300 spolu strávili všehovšudy 2 kapitoly a cokoliv zajímavýho (přičemž princip na kterým byl jejich vztah vystavěnej byl skvělej, neromantickej, přirozenej, skvělej) se odehrálo během finálního boje/rozuzlení. Buď se měla Sněgoňová na dva hlavní protagonisty vykašlat a mít klasicky jednoho (i když by to byla veliká škoda), nebo jim darovat víc času a příběh neuzavřít. Tak či tak, je to boží kniha. Svižná, vtipná, báječně napsaná a se skvělým námětem.