Zrkadlový obraz
Danielle Steel
Pohnuté životné osudy sestier – vľúdnej a domácky založenej Olivie a nepokojnej a svetáckej Victorie, ktoré sa napriek odlišným povahám podobajú ako zrkadlový obraz, sa odohrávajú uprostred druhej dekády 20. storočia v turbulentnom spoločenskom živote New Yorku. Presťahovali sa tam z idylického vidieckeho sídla po boku otca, oceliarskeho magnáta, a nadviazali nové vzťahy. Ich komplikované lásky k mužom aj k sebe navzájom prinesú nečakané rozuzlenie.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1999 , RemediumOriginální název:
Mirror image, 1998
více info...
Přidat komentář
Nejdřív jsem myslela, že tuto knihu nedočtu. Bylo to tak strašně sladký a rozčilovalo mě, jak každý vzhlížel k dvojčatům. Když šly na nákupy, všechny prodavačky v čele s panem vedoucím se mohly laskavostí přetrhnout; na plese všichni zírali jen na ně atd.. atd.. Nakonec jsem se začetla a dočetla. Jak jen Olivie zvládne život bez své sestry? No, je to jen kniha :)
Přestože jsem měla ze začátku problém se začíst, kniha mě naprosto uchvátila a musím se omluvit autorce, že jsem její knihy řadila do červené knihovny. Jednovaječná dvojčata a jejich životní příběh se mi jako téma neskutečně zalíbil, jedná se o strhující, ale i velmi dojemné čtení plné nečekaných zvratů. Zvláště ke konci je kniha velmi emotivní a neubránila jsem se slzám. Za mě se jedná o velmi dobře napsanou knihu z doby 1.světové války, ukazující ji z odlišného úhlu než je obvyklé.
zajímavě psané, moc mne to ze začátku nenadchlo ale potom to je hodně emotivní a silný román a opravdu krásně zakončený i když ne tak jak bych čekala což neni někdy na škodu
Jediná kniha, kterou jsem od autorky četla, ale příběh strhující, ámět skvělý a ještě lépe napsáno :)
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) zrada rodina první láska dvojčata záměna
Autorovy další knížky
1998 | Prsten |
1994 | Nevýslovná láska |
2007 | Duch |
1997 | Cizí žena |
1998 | Palomino |
Ač "slaďáky" úplně nevyhledavam, tuhle knížku jsem si na doporučení přečetla a je moc pěkná. Dokonce jsem si při ní zabrečela. Chvílemi mě tam ale dost štvalo, jak autorka neustále opakuje, že jsou sestry vzhledově stejné, to se čtenář dozví snad na každé stránce, přitom by to stačilo napsat jednou popř. dvakrát.