Zrod moderního světa 1780–1914: Globální spojitosti a srovnání
Christopher Alan Bayly
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/409370/bmid_zrod-moderniho-sveta-1780-1914-glob-UCR-409370.jpg
4
9
9
Vlivná a oceňovaná práce britského historika pojednává o tzv. dlouhém 19. století v globální perspektivě. Autor ukazuje, jaký vliv měly události v Asii, Africe a Jižní Americe na evropské a americké dějiny. A naopak, jaký dominový efekt měly krize jako evropské revoluce nebo americká občanská válka ve zbytku světa. Kniha neponechává stranou žádné z velkých témat 19. století, kterými jsou např. vznik moderního státu, industrializace, liberalismus, socialismus, imperialismus nebo růst světových náboženství. Je mimořádným počinem autora, že zachytil „zrod moderního světa“ nikoli jako něco, co někteří lidé způsobili jiným, znevýhodněným nebo méně schopným, nýbrž jako řadu transformací, na nichž se podílela většina obyvatel světa a k nimž přispěli ne jako pouhé trpné objekty nebo oběti úspěchu jiných, ale jako aktivní, nezávislí a tvořiví činitelé. Bayly toho nedosáhl proklamováním jednoduchého nebo zjednodušujícího vzorce, a už vůbec ne zplošťováním charakteru a vlastností populací, kultur a generací do šedé masy univerzálních „trendů“, ale přesným a nestranným popisem neobyčejného záběru lidských činů, představ a proměn. Jedná se skutečně o historii moderního světa v té nejlepší podobě.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2019 , Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK)Originální název:
The Birth of the Modern World 1780-1914: Global Connections and Comparisons, 2004
více info...
Přidat komentář
Občas čtu i věci, na které nemám dost znalostí. Před člověkem se pak otevírá další vesmír, o kterém neměl ani ponětí. V tom se to podobá Chování od Sapolského. (Dokořán, 2019) Oboje tlusté bichle náročné na vědomosti.
Má to stejné nedostatky. Za největší považuju nejednoznačnost. A pak to má blízko k relativismu. Je to na hraně. Jenže pak to působí jako neschopnost zaujmout jasné stanovisko. Díky tomu to pak čtete s nedůvěrou.
Orientace v 19. století se fakt vyplatí. Kdo má načteno, tomu se doplní spousta souvislostí. Tím pádem to bylo nejzajímavější v případě věcí, které jsem už znal. Víc než o 19. století jsem se dočetl, co o 19. století nevím.
Je to tak rozsáhlé dílo, že není vůbec snadné vytvořit si nějakou osobní syntézu přečteného. Zásadní poučení z toho je, že nemáme přesnou představu, jaké nejsilnější jevy současnosti jsou nejdůležitější.
Na to je potřeba dějinný odstup. I největší vzdělanci 19. století se v popisu jejich doby mýlili. Plyne z toho, že naše vnímání současnosti je silně zkreslené tím, čemu přikládáme důležitost a co se nás bezprostředně dotýká.
S odstupem 100 let se objevuje trochu jiný obraz 19. století. Vědeckotechnická revoluce, která se dnes jeví jako zásadní zlom, měla ve skutečnosti vliv velmi pozvolný. Žádné překotné změny se ve skutečnosti neděly.
Spíše se zdá, že od konce 18. století se nějaký zásadní pokrok téměř zastavil. Vliv starých struktur byl enormně silný. Spoustu zemí svíraly starobylé monarchie. Rychlé změny neměly vliv na jejich byrokratický aparát.
Na druhou stranu to působí značně pozitivně. Vývoj je sice pomalý, ale vše se postupně zlepšuje. Vzdělání a pokrok pozvedá všechny národy. Brutální imperialismus a kolonialismus je triumfem Západu.
A všechno nakonec zničí "matka všech katastrof 20. století". První světová válka. Teprve až ta má sílu vzít starým strukturám moc. Pýcha předchází pád. Ale o tom už kniha není.
Dá se říct, že to obsahuje vazby a spojení než fakta jako taková. Víc než informace to obsahuje spojitosti a souvislosti. A když chybí fakta a informace, tak zkrátka nemáte ty propoje kam dát. A to je i můj případ. :(
Už vím, jak je kniha náročná, ale nevím, zda budu mít někdy tak moc načteno, abych ji četl podruhé. Rozhodně doporučuju všem amatérským historikům. Znalost tohoto období je nutná. To je jediný důvod, proč jsem to četl. 80%
Zajímavá unikátní četba. Zdařilý pokus o globální dějiny se vždy počítá. Je však dosti náročná a vyžaduje celkem rozsáhlý přehled v celosvětových dějinách 19. století. Doporučoval bych ji tedy nejvíce studentům historie ve vyšších ročnících nebo opravdovým milovníkům a znalcům 19. století. Pokud ji budete číst jako úvod do historie tohoto století, pohoříte po několika desítkách stránek. Kniha je rozsáhlá, ale jestli na ní má člověk čas, stojí za to.
Poměrně náročná, ale rozhodně přínosná četba, v níž lze najít mnoho zajímavých pohledů na vývoj v tzv. dlouhém 19. století, ohraničeném přibližně lety 1780 a 1914. Nejde však o čistě historickou, ani ekonomickou, sociologickou, etnografickou či kunsthistorickou práci, Christopher Alan Bayly v různé míře zapojuje všechny tyto disciplíny do zkoumání příčin společenských procesů.
Dokazuje, že to, čemu dnes říkáme globalizace, začalo mnohem dříve, už v 18. století. A protože se léta podrobně zabýval historií Britského impéria a Indie, velkou pozornost proto věnuje i dění mimo Evropu. Ostatně na obálce knihy je portrét černošského haitského revolucionáře Jeana-Baptisty Belleyho z roku 1797, o němž padne zmínka v kapitole věnované světu umění a imaginace.
Pro mne byly nejzajímavější části věnované nacionalismu a jeho souvislosti se zrodem moderního státu, industrializaci a vzniku dělnické třídy, kde se Bayly vymezuje vůči teoriím, jež považovaly dělnictvo za zvěstovatele nového typu člověka; v konfliktech mezi dělníky a zaměstnavateli na přelomu 19. a 20. století nespatřuje předzvěst revoluce, nýbrž snahu relativně dobře si stojících dělníků zajistit si pro sebe něco z výhod rychlého ekonomického rozvoje. O žádný třídní konflikt nešlo. Dělnická hnutí sice byla propojena, ale v každém kontextu reagovala na jiné podmínky.
Tragédií globalizace 19. století podle Baylyho bylo to, že mezinárodní vazby, které by mohly zabránit pádu do ničivého soupeření, a tedy i do války, nebyly dostatečně silné na to, aby ustály katastrofální souběh okolností v srpnu roku 1914. Tímto konstatováním svou monumentální práci uzavírá. Čtenáře mimoděk napadne, jestli dnes jsou už tyto vazby dostatečně silné, aby ustály zase jiné souběhy jiných okolností…
Kniha je určitě „povinnou četbou“ pro odborníky a studenty, ale i laická veřejnost, zajímající se o dějiny, si v ní může najít svoje.
Autorovy knížky
| 2019 |  Zrod moderního světa 1780–1914: Globální spojitosti a srovnání |
Jeden z působivých pokusů o "dějiny světa", které už se dneska moc nenosí. Kniha je složitá a potřebujete velmi solidní historický základ od 17. do 20. století, abyste nemuseli pořád něco dohledávat. A pak stejně budete, protože těch odkazů je prostě moc.
Kniha mi pomohla umístit mnoho izolovaných znalostí do kontextu , ale zároveň jasně ukázala na další zajímavá témata o kterých toho spoustu nevím a vzbudila touhu si je nastudovat. Skvělý pocit!