Zrod moderního světa 1780–1914: Globální spojitosti a srovnání přehled

14.07.2023

Jeden z působivých pokusů o "dějiny světa", které už se dneska moc nenosí. Kniha je složitá a potřebujete velmi solidní historický základ od 17. do 20. století, abyste nemuseli pořád něco dohledávat. A pak stejně budete, protože těch odkazů je prostě moc.

Kniha mi pomohla umístit mnoho izolovaných znalostí do kontextu , ale zároveň jasně ukázala na další zajímavá témata o kterých toho spoustu nevím a vzbudila touhu si je nastudovat. Skvělý pocit!

12.03.2023

Občas čtu i věci, na které nemám dost znalostí. Před člověkem se pak otevírá další vesmír, o kterém neměl ani ponětí. V tom se to podobá Chování od Sapolského. (Dokořán, 2019) Oboje tlusté bichle náročné na vědomosti.
Má to stejné nedostatky. Za největší považuju nejednoznačnost. A pak to má blízko k relativismu. Je to na hraně. Jenže pak to působí jako neschopnost zaujmout jasné stanovisko. Díky tomu to pak čtete s nedůvěrou.
Orientace v 19. století se fakt vyplatí. Kdo má načteno, tomu se doplní spousta souvislostí. Tím pádem to bylo nejzajímavější v případě věcí, které jsem už znal. Víc než o 19. století jsem se dočetl, co o 19. století nevím.
Je to tak rozsáhlé dílo, že není vůbec snadné vytvořit si nějakou osobní syntézu přečteného. Zásadní poučení z toho je, že nemáme přesnou představu, jaké nejsilnější jevy současnosti jsou nejdůležitější.
Na to je potřeba dějinný odstup. I největší vzdělanci 19. století se v popisu jejich doby mýlili. Plyne z toho, že naše vnímání současnosti je silně zkreslené tím, čemu přikládáme důležitost a co se nás bezprostředně dotýká.
S odstupem 100 let se objevuje trochu jiný obraz 19. století. Vědeckotechnická revoluce, která se dnes jeví jako zásadní zlom, měla ve skutečnosti vliv velmi pozvolný. Žádné překotné změny se ve skutečnosti neděly.
Spíše se zdá, že od konce 18. století se nějaký zásadní pokrok téměř zastavil. Vliv starých struktur byl enormně silný. Spoustu zemí svíraly starobylé monarchie. Rychlé změny neměly vliv na jejich byrokratický aparát.
Na druhou stranu to působí značně pozitivně. Vývoj je sice pomalý, ale vše se postupně zlepšuje. Vzdělání a pokrok pozvedá všechny národy. Brutální imperialismus a kolonialismus je triumfem Západu.
A všechno nakonec zničí "matka všech katastrof 20. století". První světová válka. Teprve až ta má sílu vzít starým strukturám moc. Pýcha předchází pád. Ale o tom už kniha není.
Dá se říct, že to obsahuje vazby a spojení než fakta jako taková. Víc než informace to obsahuje spojitosti a souvislosti. A když chybí fakta a informace, tak zkrátka nemáte ty propoje kam dát. A to je i můj případ. :(
Už vím, jak je kniha náročná, ale nevím, zda budu mít někdy tak moc načteno, abych ji četl podruhé. Rozhodně doporučuju všem amatérským historikům. Znalost tohoto období je nutná. To je jediný důvod, proč jsem to četl. 80%