Zrození Baťovy průmyslové metropole
Ondřej Ševeček
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/19070/bmid_zrozeni-batovy-prumyslove-metropole-MI3-19070.jpg
4
4
4
V zapadlém koutu jihovýchodní Moravy vzniklo v krátkém období dvou meziválečných desetiletí město, jež bylo řadou současníků považováno za modelový příklad řešení podstatných sídelních a sociálních problémů rodící se moderní průmyslové civilizace. Mužem, který investoval nemalé prostředky do jeho budování, byl úspěšný český podnikatel Tomáš Baťa (1876–1932). Jeho firma patřila v meziválečné éře k nejprogresivnějším podnikům na evropském kontinentu, a to nejen s ohledem na zavádění moderních výrobních postupů, ale také díky širokému uplatnění progresivních metod v oblasti moderního managementu a sociální péče o zaměstnance. V souladu s komplexní sociální vizí Tomáše Bati byl „nový Zlín“ projektován předními architekty své doby do podoby zahradního města moderního typu, jež mělo vzorovým způsobem ztvárňovat pracovní podmínky a životní styl zaměstnanců racionalizovaného průmyslu. Specifické okolnosti, za nichž sídelní město Baťova koncernu vznikalo, umožnily uskutečnit v jeho prostoru nejen unikátní architektonické a urbanistické vize, ale také velmi efektivně působit na utvářející se městskou společnost. Kniha se snaží o systematické postižení podstatných aspektů formování unikátního městského prostoru, který na jedné straně zhmotňoval v očích mnoha současníků dobové představy o ideálu moderního průmyslového uspořádání a na druhé straně představoval pro řadu tehdejších kritiků (zejména z řad levicové inteligence, odborového hnutí, ale účelově i Baťovy konkurence) ztělesnění kapitalistické krutovlády.... celý text
Přidat komentář
Zajímavá kniha plná podrobně a čtivě zpracovaných informací o vývoji Baťovy firmy, urbanismu Zlína a života jeho obyvatel na začátku 20. století zasazených do širšího kontextu celosvětového průmyslového i urbanistického vývoje (právě tento kontext je tím nejzajímavějším, co kniha nabízí). To je doplněno velkým množstvím dobových fotek a několika neméně zajímavými situačními plánky města postihujícími jeho územní vývoj. Avšak snaha o akademickou odbornost je ve stylistice textu občas dotažena až do absurdity. Například pokud bych jednoduše psal o tom, že vznik Baťova koncernu je výsledkem státních výrobních potřeb první světové války, zřejmě bych to nevyjádřil větou, že "tato skutečnost se stala, jak se později ukázalo, vůbec nejdůležitějším rezultátem válečného dění." Co je špatného na slově výsledek? :-) Nemluvě o tom, že popisovat předbaťovský Zlín jako zaostalé maloměsto by mi připadalo výrazně vhodnější a méně zavádějící, než autorovo vcelku vtipné mnohokrát opakované spojení "retardované maloměsto" :-D Co je ale horší, kniha nemá moc ideální strukturu textu a nutí tak autora k častému opakování některých detailů (např. v jinak zajímavých demografických analýzách bych u tohoto tématu očekával socioekonomickou struturu obyvatel logicky na prvním místě kapitoly, kde se už stejně nějaké základní údaje dozvídáme, ne až na jejím konci, kde už její známý obsah moc neupoutá). Z podobného důvodu jsou také některé pozdější kapitoly jakoby nepropojené na zbytek knihy, třeba některé suché statistiky v demografické kapitole by si rozhodně zasloužily detailnější interpretaci v duchu základního zaměření knihy (kupříkladu co znamenala struktura obyvatel podle náboženství nebo gramotnosti pro urbanistickou strukturu a život ve městě? Zabýval se Baťa náboženstvím a gramotností svých zaměstnanců?). Velkou škodou pak je určitá stručnost ve zmínkách o nezanedbatelných kontrovenzních aspektech Baťova taylorismu/fordismu ovládajících i osobní životy jeho dělníků. Ale kniha je jinak zpracována velmi dobře, rozhodně ji mohu doporučit každému, kdo se zajímá o (zlínský) urbanismus nebo o (českou) průmyslovou historii. Také díky ní přemýšlím, proč jen se Zlínem (pokladem průmyslového urbanismu začátku 20. století spojeným nejen se jmény moravsko-českých architektů Františka Lydie Gahury, Vladimíra Karfíka a Jana Kotěry, ale pro mě hodně překvapivě velmi úzce i s Le Corbusierem) mnohem, ale opravdu mnohem více nechlubíme na národní i mezinárodní úrovni... třeba i snahou o zápis baťovského Zlína do seznamu UNESCO...
Zrození Baťovy průmyslové metropole
Vyčerpávající odborná publikace mapující historii legendárního koncernu Baťa, který se k úspěchu dopracoval takřka raketovou rychlostí. S tím je bezprostředně spojen i urbanismus města Zlína, který je podle mého názoru v mnohém opravdu světovým unikátem, zejména co se týče měřítka i celkové filosofie a kvality výstavby. V širších souvislostech kniha nastiňuje také málo známý fenomén tzv. company towns - průmyslových měst ovládaných jedinou firmou jako byly třeba Ostrava-Vítkovice nebo anglický New Lanark. Pokud se povznesu nad "přehnanou" snahu o odborné vyznění a dle mého názoru nedostatek odstavců (vážně, oči si potřebují občas odpočinout), pak si myslím že je to velice kvalitní záležitost.