Zrušení nevolnictví
Josef Haubelt
Populární nástin českých dějin 17. a 18. století sleduje základní hospodářské a politické momenty, jež vedly ke vzniku feudálně nevolnického systému založeného na robotní práci téměř bezprávných nevolníků. Ukazuje, jak politika osvícenského absolutismu vyvolala v život významné reformy, jež znamenaly první průlom do přežilého způsobu šlechtického hospodaření v zemědělství.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1986 | České osvícenství |
2003 | Jakub Krčín z Jelčan |
1969 | Dějiny novověku I |
1969 | Dějiny novověku II. |
1987 | Jan Evangelista Purkyně |
Studie staršího data, poplatná své době, hned v úvodu autor cituje B.Engelse a jeho úvahu o začátku konce Rakouska- Uherska z roku 1848: Strakatá rakouská monarchie , po kouscích zděděná a nakradená, tato organizovaná změť deseti jazyků a národů, tento náhodný slepenec nejprotichůdnějších obyčejů a zákonů se konečně začíná rozpadat. Toto se k danému tématu moc nevztahuje, ale jsou v knize celkem zajímavé informace, zavedení robotního patentu císařem Leopoldem 1680, který ukládal povinost pracovat na panském 3 dny v týdnu i více, před Třicetiletou válkou to bylo jen několik dnů v roce. Následné selské rebelie, za účelem osvobodit se z roboty a nevolnictví, z kterých nám zůstalo české přísloví ,, dopadly jak sedláci u Chlumce,,. Studie se věnuje i tehdejšímu zemědělství ( třeba trojpolní úhorová soustava) , obilnářství, chov skotu, rozvoj řemesel atd. Nevolnictví zrušil Josef II. 1781, začal příliv venkovanů do měst, mohli se stěhovat bez souhlasu šlechty, zrušení nevolnictví se považuje i za počátek českého obrození.