Ztracená v galábii
Sonja Chihaoui
Příběh mladé české ženy, která se po ovdovění zamilovala do atraktivního a pozorného Araba, souhlasila se svatbou, ale brzy poté zjistila, že se její život naprosto změní. Odjíždějí do Egypta a je nucená se nejen sžívat s novou rodinou, ale především s naprosto odlišným životním stylem, jehož součástí je samozřejmě přijetí islámu, oblékání a spousta dalších věcí, na které Evropanka není připravená. Poté, co její nový manžel zahyne, se vrací domů. Brzy se však na ni začínají obracet ženy, jež po špatných zkušenostech a krachu manželství s Araby přišly o své děti, které si bývalí manželé chtějí ponechat, nebo je unesli do své země. Začíná série neuvěřitelných dobrodružství, kdy hrdinka souhlasí, že nešťastným ženám pomůže, využívá své znalosti jazyka a prostředí, vydává se do Egypta a pomáhá matkám děti unášet zpět do Česka, což je samozřejmě spojeno s mnoha riziky… Kniha je zajímavá nejen svým příběhem, ale i tím, jak otevřeně líčí všechna úskalí, která plynou z naprosté odlišnosti kultur, a většinou po svatbě a příjezdu do nové země zaskočí zamilované a nepřipravené ženy. Mnohdy se také po svatbě naprosto změní chování manžela, a pokud se žena chce rozvést a vrátit domů, častokrát přijde o dítě.... celý text
Přidat komentář
Knížka se mi líbila. Zajímavý pohled na to, jak se žije v arabském světě jak ženám tak mužům.
Příjemná kniha, která se dobře čte a rychle ubíhá. Styl se mi líbil, příběhy byly čtivé a srozumitelné. Doporučuji.
“Rytíře, prince na bílém koni, ochránce, prostě chlapa, jakých se vyskytuje hodně na filmovém plátně, ale zoufale málo v reálném životě."
“Každá zamilovanost se časem přetransformuje v jiný cit. Když máme štěstí, tak v přátelství, ale dost často v lhostejnost nebo také v nepřátelství či dokonce nenávist."
“Uniforma krade tvář."
“Domy bez střechy jsou v Egyptě běžné. Když totiž dům nemá střechu, nemusí se z něho platit daně, protože nejde o dokončenou stavbu."
“Když pocházíme ze země, kde ženy odjakživa bojovaly za svou rovnoprávnost, nemůžeme se nechat uvrhnout na tak nízkou úroveň, na jaké u nás ženy nikdy nebyly."
"Čas má různé hodnoty. Je drahý pro člověka zaneprázdněného a tvůrčího a takřka bezcenný pro člověka zahálejícího."
Miluju tyhle příběhy, pravdivé a hlavně z Egypta. Snažím se pochopit jejich kulturu, která mi není cizí, protože mě tato země uchvátila. A protože se z některých Arabů stali mí přátelé, vím, jaké oni mají zákony a jak moc se řídí koránem. Tato kniha se mi líbila o to více, že v ní byly citace některých veršů právě z koránu. Nechala jsem tady záměrně i foto jedné strany z knihy, která mě velmi zaujala.
Pro nás, emancipované Evropanky, je řada jejich zvyků nelogických. Stejně jako pro ně řada našich.
Výstižný titul. Varující obsah zůstal skryt pod šedivě nudnou galábií utkanou z častého opakování již řečeného a bez ozdobného prvku dramatičnosti. Překvapující je řešení únosu dětí zpětným únosem. Co by se stalo únoskyni, kdyby byla v zahraničí při činu přistižena?
Nenudila jsem se. Nevím do jaké míry věřit autorce, docela hodně se rozdávala pro neznámé ženy a unesené děti, opravdu je to neupravená realita?
Jako memento jsou uvedené příhody dobré, znám tři ženy ze svého okolí, které žily s Arabem a všechny měly špatné zkušenosti. Neváží si nás Evropanek a zneužívají nás, umí se zpočátku přetvařovat, chovají odlišně k dětem (za vše mluví popisovaná příhoda dětské nevěsty z MŠ, které si měl starší muž a jeho rodina vychovávat ke svému obrazu), chovají se jinak k práci i majetku, a tak dále. Jsou hodně rozdílní, je to často těžko slučitelné, a o tom se píše i v knížce. Soužití s takhle jinou kulturou bych si nelajsla, divím se, jak jsou naše holky nepoučitelné a jdou do toho, každá věří, že ona bude ta výjimka které to vyjde. Láska bývá prostě silnější než rozum. Čím víc se o zkušenosti budou ženy dělit, tím líp. Za každou takovou knížku palec nahoru.
I když mám na tohle téma přečteno hodně knížek , tak tenhle příběh mi nesedl a hlavní hrdinka mi z nějakého důvodu byla hodně nesympatická už od prvních stránek , povrchní a bez emocí - 2 krát vdova a popsáno jako " fajn , jedu dál ". A ty její záchranné mise tomu dodaly korunu . Neříkám ,že se to nestalo , ale přišlo mi to hodně přitažené za vlasy . Podle mého si to hodně přikrášlila ,aby čtenáři mohli říct ,že je úžasná . Težká nesympatie . Knížky obvykle nehodnotím jako " odpad " , ale tady nemůžu jinak .
Tyto příběhy jsou téměř všechny stejné. V této knize jsou osudy českých holek, které se zamilují a později samozřejmě provdají za cizince, popsány z pohledu ženy, která sice také byla za cizince provdána, ale svým způsobem měla štěstí. Začala pomáhat navracet unesené děti zpátky z arabských zemí českým matkám a věřím, že to muselo být jak fyzicky tak i psychicky náročné. Škoda jen, že některé ženy jsou nepoučitelné a některé tak naivní, že i přes mnoho velmi podobných případů stejně nakonec udělají tu samou chybu a muže-muslima si vezmou. To prostě nikdy nemůže jít dohromady, nedokážeme být tak pokorné jako muslimky, které jsou k takovému životu vychovánány už od dětství.
Čtivá kniha, překvapila mě Simona, která se neponaučila ani po tak špatných zkušenostech, jaké měla s únosem dcery.
Byla to taková jednohubka na večer. Upřímně se divím ženám, které si myslí, že s Arabem najdou ráj na zemi. Do nikoho člověk nevidí natož do muslima, který žil v úplně jiném světě než je ten náš, neříkám, že ten náš je lepší, ale je prostě jiný. Nedivím se autorce, že svůj boj už nechtěla vést, když člověk vidí, že jeho snažení, v některých případech, nikam nevede, musí to na něho padnout. Ne všechno dopadlo špatně a to je snad to světlo na konci tunelu...
Super knížka, bavila mě. Člověk žasne, jak jsou některé ženy bláhové. A autorce poklona za to, jak nezištně pomáhala.
Zajímavě a s lehkostí autorka popisuje svůj vlastní příběh, jehož začátek se vůbec neliší od mnoha jiných. Její konec však dopadl "dobře". Příběhy dalších žen to barvitě dokreslují. Některým však není pomoci a jsou nepoučitelné..... Na druhou stranu každá z nás čeká na svého pohádkového prince na bílém koni. Některé však bláhově uvěří, že ho našly......
Kniha je velmi zajímavá a úplně odlišná, než všechny ostatní knihy s touto tématikou. Škoda, že je tak krátká, měla jsem přečtené za 2 cesty vlakem. Zavedla bych jako povinnou četbu pro všechny dívky a ženy, co si chtějí začít s muslimem...
Knížka na jedno odpoledne. Je tady popsáno více příběhů, jak se žije s muslimem, ale hlavní je příběh autorky a příběh Simony. Autorka je nápomocná ženám, kterým unesl partner dítě do muslimské země. Pokud autorka zná mentalitu arabských mužů a ví, že jejich lenost a vytěžení peněz z hlouposti žen je veliká, tak se divím, že by to dotovala i ze svého zdroje obživy a prodala si vlastní podnikání. Trošku se v knížce dozvíme o koránu a historii arabské kultury. Knížka se čte dobře, ale celkem nic hlubšího ve mně nezanechala. Dost mi tam chyběly i nějaké emoce, autorka se stala 2x vdovou, ale přišlo mi, že to ani nijak neprožívala.
Bezva kniha, přečtená během jednoho dne na dovče. Skvělé a poučné čtení napsané s lehkostí.
Člověk jen zírá, co vše je možné a o čem všem je taky život. Děkuji.
Štítky knihy
Egypt islám Česko, Česká republika rodina domácí násilí únosy dětí Arabové manželství s cizincem
Svižně napsaná kniha, kde se zbytečně nic moc nepodstatného nerozvádí a přeci se dozvíte všechno, co potřebujete. Je to spíše zpověď ženy, která má potřebu upozornit na to, že kulturní mix manželství, většinou nedopadá moc dobře. Je to velmi logické, rozdílná výchova a pohled na svět, se málokdy podaří skloubit dohromady. Bohužel touha poznávat něco jiného a mylné přesvědčení, že to zrovna já zvládnu, končí většinou špatně. Pak se k tomu přidají děti a je o problém postaráno.
Kniha sama o sobě nemá nějaký velký příběh, doporučila bych jí někomu, koho zajímá muslimský svět a dívkám, které mají život před sebou a uvažují o vztahu s cizincem s vírou v Alláha.