Ztracené peklo

17.09.2015

Tmář

Ten má pod klerikou
a snad nejen hlubotiskové peřeje a vysokohorské šrámy vrstevnic
a snad nejen postup výroby kyseliny lysergové a lékárenské váhy
Tupit ostrost poštolčího oka by možná bylo přijatelnější

Protože vytmavit to steskojemům a očernit krunýře
to raději chodit s kapačkou pro vodu k nosiči rakety

Jeho ale neuhasíte
Povolení k odlévání nábojnic děsu si vystavuje sám
i když to chvílemi vypadá jako rozpuk pověr za odsluní
Paroží kvarkopytníků si ředí v mléce vykradačů hrobek
vlastnoručně nadojeném z jejich zapečetěných žulových rohovek
a okultními knihami se strefuje do elegií zabředenců
Říká se o něm že rozpitváním pokušení vypreparoval absolutno

A poté že vlastní krví vytopil národy podzemních chodeb
osvícenci vydloubl žárovky z očních důlků a zkratoval ho
ošálil rentgenový přístroj převlekem za úplněk (rty samý kráter)
vyrobil vrtule dvousošníků z hrudního koše delfské svatyně
rozséval smrt aby získal věčný plamen
přeškvařil všechny kdo zkoumali ostatky po alchymistech detektorem kovů
zatáhl oblohu a blankyt uvrhl do potápěčských bomb
a na mučidlech ze sebe vymámil doznání „JÁ JE NĚKDO STINNÝ“
aby osmero zázraků bylo znesvěceno

Každý ho tuší i když není k poznání ani za nejhlubšího dne
snad ten pach řádového slibu nebo hřeby telekineze…
A jen co se rozední pružiny věkoměrů a zřítí se planetární systém
i nemohoucí stařeny bleskem skrývají žebra povědomí
o dávných kernatěních rtěnek doprovázených přeletem kronik
neboť to už s tříštivým násilím zahalenosti vstupuje on
a prodíraje se hluchavkami fascinace přináší jim kameje úzkosti
ze kterých lze vykřesat i posvátnou masku
s málem už zapomenutými stržemi vlastní tváře


*(možná lehce nepřesný přepis přepisu)
(Jiná dobrá ukázka: http://www.lyrikline.org/de/gedichte/instinktea-11219#.VJl5gv90LA)