Ztracené střípky
Tim Weaver
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/472878/bmid_ztracene-stripky-u6H-472878.jpg
4
416
416
NEZNÁ SVÉ NEJTEMNĚJŠÍ TAJEMSTVÍ. ALE NĚKDO JINÝ ANO. A CHCE SE JÍ ZBAVIT… Rebeka Murphyová je od rozchodu s manželem na všechno sama a náročná práce v nemocnici a výchova dvou malých dcer si na ní začíná vybírat svou daň. Proto se Rebeka rozhodne na jeden den všeho nechat a doprovodit bratra Johnnyho na pracovní výlet na odlehlý ostrůvek sto šedesát dva kilometrů od pevniny. Jenže jeden den se protáhne na pět měsíců. Rebeka s Johnnym se hodinu po příjezdu na ostrov stanou oběťmi útoku. Po bratrovi se slehne zem a Rebeku nechá útočník na místě v domnění, že je mrtvá. Než se jí podaří dostat zpět do přístavu, je už pozdě… Sezóna skončila, poslední trajekt odplul a ostrov zůstal opuštěný. Na pět měsíců. Rebeka si záhy uvědomí, že bratrovo zmizení je pouze jedním z jejích mnoha problémů. Nemá loď, telefon ani na koho se obrátit, a návratem do civilizace její noční můra ani zdaleka nekončí. Někdo tam na ni totiž čeká – a ten někdo si nepřeje, aby se vrátila domů živá…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2021
,
Mystery Press
Originální název:
Missing Pieces, 2021
více info...
Přidat komentář
Skvělý příběh, zajímavá zápletka, každý dílek krásné zapadá do celkového příběhu.
(SPOILER) Na konci, u setkání Rebeky s Davidem jsem vykřikla radostí :D bohužel jsem knihu přečetla až po Stínu ve dveřích, ale vůbec to nevadilo. Samotný příběh neskutečný, neměla jsem nejmenší tušení o co se tam jedná, ale to je klasický Tim Weaver. Už se těším na další poračování série.
I kyž to nebyl David Raker, ale byl tam .... skvělé čtení, dobře uchopené téma ... zase čtecí paráda.
Hrdinka byla dobrá, že si uměla ve všem poradit. Skvělá detektivka. Poslouchala jsem ji v audioknize. Čte Zuzana Slavíková.
Zajímavé místo, ale celkově mi zápletka připadala zbytečně zamotaná a komplikovaná.
Stále jsem čekala na nějaký jasný motiv, ale ten uvedený, byl dost nepřesvědčivý.
Wow. Za mě velká pecka! Ač je kniha docela bichle (539 st.), tak jsem ji zvládla přečíst za jediný den. Příběh je strhující a nervydrásající. Jasně, občas jsou některé pasáže nepříliš pravděpodobné, ale mně to vůbec nevadilo. Autora a jeho příběhy mám moc ráda a opět nezklamal. Jsem na jednu stranu ráda, že jsem knihu dočetla, jinak bych měla okousané nehty až do masa :D
Moje první knížka od Tima Weavera.Ze začátku to trvalo než jsem se trochu vyznala v postavách.Vyhovovali mi krátké kapitoly a knížka byla velmi napínavá.Určitě ještě nějakou knížku od tohoto autora dám.
Přečetla jsem celou sérii od autora s Davidem Rakerem a byla zvědavá na další dílo, tentokrát bez Davida Rakera.
Bylo to čtivé, Rebeka i Travis sympaťáci, ale přišlo mi to hrozně zdlouhavé, nelogické a i trochu nuda.
Ale i tak doporučuji a těším se na další díl, tentokrát už s Davidem Rakerem - tím jsem si stoprocentně jistá ....:):):)
Původně jsem chtěla dát jen 3*, ale za to setkání dávám o jednu víc, ale na plný počet to tentokrát fakt není
Příběhy Davida Rakera byly opravdu skvělé, proto jsem si nejdřív myslela, že samostatný příběh nebude tak dobrý, jako předešlé knihy autora. Ze začátku se příběh trochu táhl, ale pak se to rozjelo a autor nezklamal. Kniha byla úžasná, čtivá a napínavá až dokonce!
Přečetla jsem všechny knihy s Davidem Rakerem a byla jsem zvědavá na samostatnou knihu. Nápad se mi velmi líbil, kniha byla velmi čtivá, strhující. Popis Rebečina života před i na ostrově byl napínavý, samý zvrat. Jen ten konec mi prostě nějak nesedl. Ale jelikož to s Weaverovými knihami takto občas mám, nepřikládám k tomu váhu. Prostě se vymotám z hromady postav, co se na konci (občas trošku zbytečně) objeví a řeknu si "WTF? To nemyslí vážně!" :D Jako celek se mi kniha líbila a doufám, že to není poslední kniha s ženskou hlavní postavou.
Když jsem objevila Tima Weavera, byla jsem nadšená. Pak jsem však zjistila, že ne u všech jeho knih, které jsem přečetla, si pamatuju děj. Třeba je to tím, že jsem je hltala rychle za sebou. Teď jsem si dala delší přestávku. A je tu znovu to nadšení.
Ztracené střípky je trochu jiný, podle mě i lepší Weaver. Není zde David Raker, kterého mám ráda i když je tak trochu nezničitelný hrdina. Postava Rebely Murphy je však bezvadná. Tim Weaver chtěl napsat jinou knihu a moc se mu povedla.
Příběhy s Davidem Rakerem mám ráda, proto jsem sáhla i po této knize, i když jsem k ní byla trochu skeptická po přečtení komentářů níže. Začátek skvělý, do půlky knihy to mělo spád a těšila jsem se jak to bude pokračovat. Od půlky už to bylo takové vláčné. Kniha má 500 stran, kdyby byla poloviční tak neváhám a dám plný počet hvězd. Takto tam bylo různých odboček, situace stylu "áha, tohohle jsem si nevšimla a najednou je to jinak...", jakoby autor už nevěděl jak dál, tak to celé obrátil (tyto situace bývají i u Davida Rakera)....S tímto přístupem by klidně kniha mohla mít dalších 500 stran a na konec by to nemělo vliv. Prostřední část bych řekla, že byla taková natahovací vata.
Konec mě nezklamal, byl skvělý..ale nějak se mi nehodil k tomu příběhu předtím..spíš by mi ten konec sedl k sérii Davida Rakera. Námět ostrova super, ale dalo se dle mého názoru z toho vytřískat víc.
Čtení každé knížky Tima Weavera byl pro mě svátek. Tato knížka, bez Davida Rakera, byly takové Vánoce bez dárků. Každopádně se těším na další knihu!
Naprosto skvělý, strhující thriller! Rozhodně si od autora přečtu i další knihy.
No, tak nějak nevím.. celkově to nebylo špatné čtení, měla jsem tam místa, kdy nešlo přestat, potřebovala jsem vědět, co bude dál, což je super.. mám tam ale hodně ALE :)
Za prvé, trošku mi vadil ten hodně dlouhý začátek.. dalo mi zabrat, než jsem vše pochopila, dlouho jsem se začítala. Na jednu stranu to nebylo špatně postavené, v jeden moment se všechno propojilo, jen mi ten zdlouhavý úvod u knížek občas trošku vadí.
Za druhé, když už jsem zmínila slovo zdlouhavé - by to někdy až moc! Scénka, kterou bych popsala na dva odstavce, byla vykreslená snad na pět stran. Je možné, že autor takto prostě píše, Ztracené střípky je od něj moje první, takže se s ním vlastně seznamuji.
Za třetí - ten závěr? Dle komentářů nejsem jediná, koho zaskočil.. za mě se děj dobře zamotal, ale pak to rozuzlení? Já nevím, přišlo mi malinko o ničem...
Celkově to nebylo vyloženě zlé, fakt ne. Ale nevím, jestli jsem po této knize nahlodaná rozečíst od autora další knihy.. možná až za nějaký čas...
Originální zápletka, která by sama o sobě stačila na dobrou knihu, ale je plná časových smyček, střídání minulosti se současností, jiných vypravěčů.. To vše za účelem co nejvíce čtenáři zamotat hlavu a vybudovat napětí. Zbytečné.. Chvílema se mi kniha opravdu líbila, chvílemi mi přišla trapná.
Tohle bylo moc milé překvapení. Většina knih Tima Weavera mi přijde rozvleklá a až moc melancholická. Tohle je ale něco jiného. Místo Davida Rakera je hlavní postavou Rebeka Murphy a to v mnohém mění styl vyprávění. Příběh je čtivý, napětí dostatečné a pasáže z ostrova patří k těm nejlepším. Škoda slabšího konce.
Zprvu jsem nemohla uvěřit, že tento thriller bude bez Davida Rakera. Až v autorově poděkování na závěr jsem se dověděla, že chtěl zkusit něco nového a napsat samostatný román. Tak nevím... Kniha mě nenadchla, dočetla jsem ji trošku i z povinnosti. Rebeka a její ostrovní boj o přežití mi přišel zdlouhavý, místy mě děj nebavil a začínala jsem se nudit. Bylo to spíše čtení dobrodružné. I ostatní linky příběhu se mi moc dobře nečetly, i když se nakonec propojily. S uspokojením jsem uvítala Rebečino setkání na závěr knihy a pak také oživení děje psí kamarádkou.
Asi si to příště s Davidem Rakerem užiji víc !
Štítky knihy
boj o přežití thrillery rozvod krimi pohřešovaní matky a dcery zmizení lidí kriminální thrillery opuštěná místa opuštěný ostrov
Autorovy další knížky
| 2016 |  Není cesty zpět |
| 2018 | Hon na mrtvého |
| 2018 | Údolí mrtvých |
| 2018 | Ztracený |
| 2019 | Žena mého života |
Tento případ se povedl! Obvyklé autorovo emoční dojení se celkem minimalizovalo (méně už to asi nedá), rakoviny také bylo pomálu, jakož i všeobecného skuhrání. Paní měla grády, potřebné štěstí a jiskru a chvílemi jsem jí fandila jak fanoušek u trati. Moment, kdy jí otravuje v baru jakýsi ožralý fotbalový vopruz a její brácha mu dá do huby, mě poněkud znejistěl, protože to v textu vyznívalo, jako kdyby byl divnej ten brácha a ne ten ruda a pomalu, aby snad šel vyhledat psychologickou pomoc! No, 9 z 10 (a to tu desátou neznám, ale nejspíš existuje) žen, byl dala přednost bratrovu řešení a ocenila by ho. Já bych mu tedy rozhodně o toleranci nekázala!