Ztracení ptáci
Simon Jimenez
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/520184/bmid_ztraceni-ptaci-64c7df5542167.jpg
4
17
17
Záhadné dítě se ocitá v péči osamělé ženy na pouti vesmírem, což jim oběma navždy změní život. Kapitánka lodi, osvobozená od plynutí času. Němé dítě, které si s sebou nese břemeno nepředstavitelné moci. Tisíciletá žena pronásledovaná vlastními chybami, jež by vydaly na mnoho lidských životů. V uhrančivém příběhu, který se klene napříč prostorem a časem, v sobě tito vyděděnci navzájem objevují to, co jim v životě schází: lásku a vědomí, že někam patří. Pocit domova. Nový začátek. Minulost po nich ale stále prahne, a pokud je dožene, hrozí, že tuto provizorní rodinu roztrhá na kusy. Ve výpravném sci-fi Simona Jimeneze se proplétají silné a hluboce lidské příběhy, meditace o důsledcích environmentální krize i odvážné vize budoucích technologií a politických uspořádání.... celý text
Literatura světová Sci-fi
Vydáno: 2023 , HostOriginální název:
The Vanished Birds, 2020
více info...
Přidat komentář
Velice prijemne prekvapeni jak co do napaditosti, tak do autorskeho stylu. Prvoplanovite bylo LGBT cileni (zvlast ve scene na kopci), ale autor zrejme pri psani podlehl marketingu (viz podekovani). Navic musim ocenit prekladatele.
Lekl jsem se už úvodu, protože to vypadalo na milostný, tragický román o nešťastné lásce. Nicméně to jen do chvíle, kdy na zem spadl chlapec. Tady začíná nějaký trochu děj. Přijde mi jako kdyby autor psal knihu nanečisto. Průběh letu píše zpočátku v deníkových záznamech a ty najednou končí. Asi sláva, protože to občas bylo nudné, což pro mě končí propadnutím chlapce Šiba do jiného světa. Kniha je hodně ponurá a řeší se v ní i závažná témata: klima, LGBTQ. To je rozhodně pozitivní. Postavy mají v sobě hodně emocí, ale nejde si k nim z mého pohledu vytvořit nějaký vztah. Sympatický člověk tam chybí. Co však je k mínusu je hodně malé vysvětlení fungování světa a jeho zákonitosti. Román s dobrým nápadem je tak pro mě celkově tak trochu nedotažený, což je škoda.
Velmi zajímavý příběh. Prvních několik kapitol mi připadalo jako povídky, které spolu na první pohled nemají nic společného - tedy až na pocit, že postava něco podstatného ztratila, nějaký kus sebe sama. Postupně se ale tři osudy začnou propojovat.
Vybudovaný svět působí jako hard sci-fi a je zde velmi zajímavý způsob cestování. Pro toho, kdo cestuje vesmírem plyne čas jinak, takže se závratně mění lidé i místa, které cestovatelé navštíví. A autor tyto postavy i místa nechává za sebou s jakousi až chladnokrevností. A tato chladnokrevnost nebo odcizenost lidskosti se promítá i do několika postav.
Konec mi přišel nějak moc abstraktní a snový, a místy drsný a krvavý. Drobnosti mi neseděly, proto nedám 5 hvězdiček.
Upřímně doufám, že se lidi dál než na Měsíc nikdy nedostanou.