Ztracený slib

No tak nevím...začátek celkem o ničem. Říkali mi,,vydrž, po sté straně se děj rozjede!" na 150 straně jsem to vzdala. Možná jsem nebyla správně naladěná, možná mi hvězdy nebyly příznivě nakloněný ...;-)možná jsem měla počkat na 151 stranu, každým pádem jsem se v postavách ztrácela a ani děj mi nepřišel ničím zajímavý. Třeba někdy v jiném čase a v jiném rozpoložení dám ještě šanci...

Pěkný příběh, zajímavé rozzuzlení.

Kolik slibů v životě dá a kolik jich splní? Každá rodina nese svoje tajemství a tak to je i v knihách Kate. Její příběhy jsou popisné, ale já to mám ráda. Přímo vidím ten dům a tu zahradu s rozbitou houpačkou...
Je to pohodové čtení a přesto něco říká o přátelství, lásce, vztazích v rodině a o tragediích, kde roli hraje náhoda. Ano, ten konec byl trochu překvapivý, ale...
Doporučím pro klidný předvánoční čas.

Poutavě psaná kniha od Kate Morton. Pro někoho možná může být zdlouhavá, ale u této autorky jsou tyto popisy typické. Mladá seržantka Sadie bude na své nucené dovolené rozplétat příběh rodiny Edevanových, kterým se před sedmdesáti lety ztratilo dítě. Kniha si pozvolna plyne a každá nová teorie, co se mohlo tenkrát stát, je rozmetána na kusy. Za úplný konec jsem zvažovala hvězdu dolů, ale autorku mám ráda, takže nechám plný počet :o).

Já nemám co dodat - Mortonová je mistryně!

Po děsivé četbě Stalkera, kde se násilím nešetřilo bylo tohle pro mne příjemnou změnou. Já vím, souhlasím, ty její scénáře jsou si dost podobné, ale kolik je takových autorů, že to takhle mají. Plno. Mně to nevadí, mne tahle Kate Mortonová vždycky dostane. Napsat jednu knihu na do ní vložit tolik příběhů , všechno dokonale zamotat a pak pěkně postupně nám čtenářům jednotlivá tajemství odhalovat, to ona fakt umí.
Pro příznivce drsnějších trillerů to asi tolik nebude, ale kdo má rád tyhle příběhy skrývající rodinná tajemství , prolínání se současnosti s minulosti, kdo netouží tolik po napětí a po násilí , ale naopak snese i trochu romantiky je to hezké čtení.
P.S. Jo a pokud máte na jména tak šíleně špatnou paměť jakou mám já, doporučuji si jména zapsat, buď do paměti, nebo za uši:-) nebo na papírek. Já teda praktikuji to poslední, aspoň zpočátku, než se s hrdiny seznámím a ušetří mi to listování v knize tam a zpět . A ani se za to moc nestydím. Však když jdu do divadla taky mi dají už u dveří program s osobami, je tak?

Kate Morton jede stále podle stejného schématu. Sto let staré tajemství, stejně tak staří i hlavní aktéři :o). K tomu jedna sympatická mladá hrdinka, která všemu přijde na kloub a ještě si stíhá vyřešit všechny své osobní problémy. Baví mě prolínání současnosti s flashbacky do minulosti a na konci, jako vždy, běhání mrazu po zádech a vhrknutí slz do očí z toho přehnaně šťastného konce. A já jí to pořád žeru :)

Příběh protkaný tajemstvím, ve kterém se prolíná minulost se současností, překvapivá odhalení a nečekaná setkání, to vše je Ztracený slib, jehož přečtení rozhodně není ztracený čas.

Pěkná knížka. Plynulý děj,žádné skoky,zvraty,psychopati... . Taková oddychovka s hezkým nečekaným koncem.

Tajemný příběh Alice Edvanové , její složitě propletený život se četl dobře v příběhu se prolíná minulost s přítomností , kdy je již Alice starou dámou . Příjemná psychologicky laděná kniha s krásnou obálkou.

Příjemný román plný tajemství. Trochu déle se rozjížděl děj a závěr byl až příliš happy. Ale nakonec i v životě se věci zamotávají až neuvěřitelně, tak proč ne.

Krásný příběh, který je okořeněný tajemnou minulostí jedné rodiny. Musím říci že se mi nejvíce líbily části knihy. které se odehrávaly v 30. letech. Autorka toto kouzelné prostředí dokázala dokonale popsat se všemi krásami i tragédiemi. Povedené dílo.

Výpravný román, barvitě líčí a popisuje jednotlivé události, které se pomalinku skládají, až nakonec do sebe všechny zapadnou. Bylo báječné nechat se nést na vlně naznačeného zločinu, střídat možné pachatele, vnímat příběh z pohledů různých vypravěčů, až do samotného finále. Poutavé čtení, v němž každé slovo má svůj účel.

Mě se to líbilo moc. Nejlepší sice byla Zapomenutá zahrada, ale toto jí šlape na paty ;). Ty části se Sadie byly krapítek natahované, ale nevadilo mi to. Období "Edevanů" mě úplně vcuclo. Opravdu povedená. Jen lituji toho, že nemám tolik času, abych se mohla jen válet v posteli a číst :D. Ale zase jsem si knihu vychutnávala delší dobu! Už se moc těším na další....

no...nebylo to špatné, ale všechny ostatní knihy byly daleko daleko lepší

Knihy Kate Mortonové mám ve velké oblibě. Opět tajemná rodina a tajemný dům, jak je u Kate běžné. Kniha se četla velmi dobře, měla jsem ji přečtenou za chvíli, ale musím říct, že zase tolik jako předchozí knihy ve mě nenechala. Po pár dnech po dočtení začínám celkem rychle zapomínat o čem vlastně byla. Určitě si přečtu znovu, bavila mě, ale nevystřelila mě do vesmíru :)

Přítel mi často kupuje knihy, někdy i neznámé, ze kterých mám obavy a nevím co od nich čekat... ale teda! Ztracený slib byla po dlouhé době kniha, kterou jsem musela dost vstřebávat. Začátek byl trošku táhlý, ale po okamžitém začtení jsem ji nemohla odložit. Závěr jsem vůbec nečekala, moc mě překvapil. Všem knihomolům - doporučuji!

V prvních dvou dnech mě začátek knihy dokonale uspal, nic se nedělo, dlouhý úvod. Když jsem se konečně do knihy začetla, nabral už děj trochu obrátky a čtení začalo být zábavnější. Závěr mě pobavil, jak najednou všechno zapadlo do sebe, ale proč ne, vždyť jde o odpočinkovou četbu.

Tak tohle byl třetí titul od autorky, z prvního "Tajemství letního odpoledne" jsem si fakt sedla na zadek, při druhém "Zapomenutá zahrada" žádné překvapení a "Ztracený slib" jsem kupovala s ročním odstupem a záměrně jako dovolenkové čtivo.

Čekala jsem tento styl psaní, nepřakvapil mě příběh ve více dějových a časových rovinác, ale tohle byl fakt boj v tom negativním slova smyslu :-(!!!!. . tak třetinu jsem přežívala, pletal si jména a prostě mě nebavila :-(. .prostředek šel, zápletka dobrá, i ta pointa, ale ten konec??????.. . . kam se hrabe telenovela . .:-((((!!!!..Opravdu jsem jen čekala, že na mě promluví Esmeraldua nebo Chose :). . . . (nebo parodie "Vichru z hor" od Cimrnanů, ty mimochem miluju :-))). .

Kdyby si autorka ušetřila aspoň 150 stran textu, byl by to svižnější, záživnější příběh.. . (a taky jsem si vzpomněla na Jiráska, který posal pět stránek, než jezdec usedl na koně :-)

Takže pokud jste ještě nic od autorky nečetli, myslím, že to bude fajn čtení, ale tohle je dle mě fakt neslabší a tendence sestupná :-(((