Ztracený slib
Kate Morton
Je červen 1933 a Loeanneth, venkovské sídlo Edevanových, se připravuje na tradiční oslavu letního slunovratu. Šestnáctiletá Alice Edevanová je jako na trní: nejenže vymyslela dokonalou zápletku pro svou detektivku, ale je také až po uši zamilovaná. Jenže než udeří půlnoc a noční oblohu rozzáří ohňostroj, utrpí Edevanovi bolestnou ztrátu, po níž opustí Loeanneth nadobro. O sedmdesát let později je po jednom nepovedeném případu seržantka londýnské policie Sadie Sparrowová poslaná na nucenou dovolenou, a tak odjede ke svému dědečkovi do Cornwallu. Když uprostřed hlubokého lesa narazí na opuštěný dům obklopený zpustlou zahradou a dozví se o malém chlapci, který beze stopy zmizel, probudí se v ní profesní ctižádost. Tou dobou vede Alice Edevanová, nyní stará dáma, život uspořádaný téměř stejně pečlivě jako detektivky, které ji proslavily. Až jednou začne mladá policistka klást otázky o minulosti její rodiny a probudí zpět k životu složitý propletenec tajemství, před nimiž Alice celý život utíkala…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2016 , Ikar (ČR)Originální název:
The Lake House, 2015
více info...
Přidat komentář
Za mě to tedy rozhodně bylo o moc slabší než mnou první čtená autorčina kniha Tajemství letního odpoledne. Hvězdičky dávám za krásný literární jazyk, metafory, propracovanost příběhu a opět pohlazení mé dušičky. Tedy to je rozhodně krásné. Příběh byl napínavý a nutí měnit čtenáře pohled na jednu událost. Je fakt, že napsat takovou knihu se spousty dějovými liniemi k jednému večeru je skutečně počin!
Nicméně závěrem mi bylo všechno jasné - hlavně pro vyzrazení pravidel dobré detektivky, dle kterého je viníkem postava, kterou znají čtenáři už od počátku knihy. Celkově mě to bavilo, ale ten konec byl na mě trošku moc přeslazený, za což ubírám jednu hvězdu. Oproti Tajemství letního odpoledne, kdy byl konec vlastně hrozně smutný a nepředvídatelný.
Pořád jsem si říkala, proč čtu knížku, u které je jasný pachatel od začátku a už se jen rozebírá motiv a psychologie postav? Ve druhé půli to začalo brát na obrátkách a konečné rozuzlení naprosto nečekané. Rozhodně doporučuji.
Knížka, která ležela v knihovně 2 roky bez povšimnutí a kterou jsem se rozhodla přečíst jen kvůli květům na obale , velice mile překvapila. Dvě dějové linie a obě mají svá tajemství. Spolu se Sadií jsem se ubírala k jejich objasnění, které nakonec bylo nečekané, troufám si říct překvapivé až neuvěřitelné. Knížka mě úplně vtáhla do děje a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Určitě nebyla poslední, kterou jsem si od Kate Mortonové přečetla.
Na to že má kniha tak vysoké hodnocení, mě zklamala. Nemohla jsem se začíst, měla jsem chaos v postavách. Když už jsem byla v půli knihy, řekla jsem si, že dočtu. Přeci jen jsem už měla cca 200 stran za sebou. Se střídáním časů nemám problém, ale zde mi vadilo. Musím říct, že ani zápletka mě nechytla. Já z knihy bohužel nejsem nadšená.
Nádherná kniha, od které jsem se nemohla odtrhnout - pro mě jedna z nejlepších autorčiných knih.
Mám moc ráda knihy Kate Mortonové. Píše je tak krásným jazykem, který mě bere za srdce...i ty její popisy přírody, krajiny, nebo třeba opuštěného domu či sídla jsou tak krásné, že nedokážou nudit. Je to, jako bych v příběhu byla a žila jej spolu s jejími hrdiny. Tady je na místě i velká poklona paní překladatelce Haně Krejčí!
Je to sice pomalejší čtení, ale když se do příběhu ponořím, nemůžu jinak než číst dál a dál a pomalu spolu s autorkou odhalovat dávná, většinou smutná, tajemství.
"Uprostřed sluncem zalitého palouku stál dům. Cihlový, se dvěma štíty a vchodem schovaným pod sloupovím. Ze střechy kryté taškami trčelo několik komínů a ve třech patrech oken spiklenecky pomrkávaly tabulky skla zasazené do olověných mřížek. K cihlové tváři domu se chamtivě tiskla popínavka se zelenými listy, do mřížoví jejích výhonků vlétali malí ptáčci, hned zase vylétali ven a vytvářeli tak dojem neustálého pohybu."
No není to krása? :)
Ztracený slib byla moje třetí kniha od Kate Mortonové. K jejím knihám se vracím vždy s dvou až tříletým odstupem a je to správné rozhodnutí. Díky tomu mě příběh vždy doslova pohltí. Přes kýčovitou obálku alá červená knihovna, se na stránkách knih odvíjí velmi pozoruhodný, napínavý (a tak trochu detektivní) příbeh.
Začátek se vždy rozjíždí velmi pomalu, několik desítek stran mi trvá než se začtu, závěr knihy je vždy velmi strhující. A to tak, že se od čtení nemohu odtrhnout. Velmi se mi líbí cilivé střídání časových rovin, autorka se střídavě věnuje období 30. let a současnoti. Díky střídání příběhů, které se navzájem prolínají, Vás autorka udrží ve střehu až do samého konce.
Kniha určitě stojí za přečtení. Pro mě je sice asi nejsilnějším příběhem "Tajemství letního odpoledne", ale "Ztracený slib" ho však velmi statečně dohání.
Velmi podařená kniha, skvěle napsaná, plná napětí a úžasných zvratů. Nesledujeme v ní jen jednu detektivní linku, ale hned dvě. Umně propletená minulost s přítomností nutí číst dál a dál. Moc se mi líbila zápletka Edevanových a moje teorie, co se stalo s Theem se po čas čtení měnily stejně, jako teorie Sadie. Úžasně popsané situace a prostředí tomu všemu jen dodaly třešinku na konec. Jen škoda, že tam nebylo víc rozvedení vztahu s Charlotte. V každém případě stojí za přečtení! Romantická linka ustoupila detektivní a jsem za to ráda, protože tím se kniha stala víc než jen další z řady červené knihovny.
Další příběh z pera autorky, jejíž styl vyprávění mě prostě baví. Prolínání historie s přítomností, rozplétání dávných tajemství, skládání střípků do konečné barevné mozaiky...a to vše barvitým popisným jazykem, díky němuž si snadno představuji to, o čem píše.
Těším se na její nejnovější román ☺.
Román s tajemstvím, jak má být - chátrající nedotčené sídlo uprostřed zarostlé zahrady a případ záhadného zmizení, které nebylo nikdy objasněno. Autorka postavila příběh velmi ze široka, trvalo mi delší dobu, než jsem se začetla a než mne příběh začal opravdu bavit. Trochu přebytečně na mne působila dějová linka Sadie, která se zabývala svým mateřstvím a vyšetřováním případu, díky kterému byla nucena odejít na venkov. Vše souvisí se vším, jedno logicky vyplývá z druhého, ale závěr byl pro mne trochu moc náhlý a neuvěřitelný oproti obšírnému líčení všech předchozích událostí. Ráda si přečtu další knihu této autorky, ale obávám se, že budu už přesně vědět, co od ní mám očekávat:-)
Kate Mortonová prostě umí psát,opět mě děj strhnul natolik,že jsem musela číst dál a dál.Je to spíš detektivka,protože hlavní cíl je co se stalo s chlapcem ,který zmizel před 70 lety,závěr byl pro mě hodně překvapující.
Knihu jsem dostala jako dárek k ježíšku a jsem za ní ráda,neboť je to krásný příběh a nádherná obálka.
Knížka mě okouzlila už když jsem uviděla její krásnou obálku a po dočtení jsem z ní byla naprosto unešená. Stará rodinná tajemství, která jsou postupně po mnoha letech odhalována, a ještě navíc ve dvou časových rovinách, to je moje. Případ záhadně ztraceného, ani ne ročního Thea, mě vtáhl a byla jsem hrozně zvědavá jak se to vlastně všechno seběhlo. Jelikož se sehrálo více podezřelých událostí naráz a každá postava si na onu osudovou noc pamatovala trochu jinak, hlavou mi běželo moře různých scénářů. Příběh byl moc dobře koncipovaný a vždy, když jsem si začínala myslet, že už jsem na to kápla, tak se objevila nějaká nová skutečnost, která moji teorii úspěšně vyvrátila. Co se mi moc líbilo bylo, že když se odhalilo něco průlomového v současné časové linii, příběh se vrátil do minulosti a byl vyprávěn někým z rodiny. Tím pádem jsme tak měli možnost nahlédnout na onu událost očima dané postavy a prožít její skutečné pocity, myšlenky a tajemství. A můj poslední dojem je takový, že jsem se zamilovala do venkovského sídla u jezera Loeanneth, které autorka tak barvitě vykreslila.
Kniha byla vypůjčená a díky za to. Dlouho, předlouho, jsem se nemohla začíst, a to i trvalo skoro celých 420 stran. Ale zvládla jsem to, místy byly zajímavé pasáže, ale byla jsem vlastně zklamaná. Kdysi jsem od téže autorky četla jinou knihu a ta se mi líbila mnohem více.
Autorka je moje oblíbená, knížku jsem si užila a byla pro mě jako pohlazení. Moc se mi líbí to postupné skládání příběhu, až se to před Vámi vynoří a celé to najednou dává smysl. Opravdu doporučuji.
Strhující příběh od začátku až do konce,, ztotožňuji se s čtenářkou "petula6844" - doporučuji k přečtení.
Zajímavý příběh, ale na můj vkus hodně překombinovaný a trochu únavný. Kdyby neměla kniha tak krásnou obálku, možná bych byla v hodnocení i přísnější.
Štítky knihy
romantika rodinná tajemství Cornwall rodinné sídlo policisté prolínání minulosti a současnosti vyšetřování rok 1933Autorovy další knížky
2014 | Tajemství letního odpoledne |
2011 | Zapomenutá zahrada |
2009 | Dům u jezera |
2017 | Ztracený slib |
2019 | Hodinářova dcera |
Zacatek me nudil ale cca od 150stran rozbehl pribeh a nemohla jsem odlozit..chtela jsem kvuli zacatku dat 4 ale nakonec zaslouzila kniha 5*