Zuřivý polibek
Roberto Saviano
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/479823/bmid_zurivy-polibek-lIE-479823.png
5
17
17
Jediné, čeho se bojí, je vlastní strach a slabost. Jediné, co je zajímá, jsou peníze. A je jim jedno, jakým způsobem je získají, hlavně chtějí zbohatnout, protože chtějí rozkazovat. Italský spisovatel a novinář Roberto Saviano se vrací do neapolské čtvrti Forcella, aby po románu Piraně vyprávěl o dalších osudech chlapeckého gangu – paranzy. Ta ovládla drogová území a snaží se dál upevňovat svoji pozici. Musí proto bojovat proti ostatním gangům, a nakonec se s některými z nich spojit i proti samotné neapolské mafii, aby se z predátorů sami neproměnili v kořist. Každý ze sotva dospělých hrdinů navíc vede osobní boj. Šéf paranzy Nicolas chce pomstít svého malého bratra. Drago se snaží zbavit tíže svého rodinného příjmení a Lollipop s Briatem tajně touží po vlastním gangu. Členové paranzy přitom pocházejí ze středostavovských rodin, mají domovy, chodí do školy. Přijímají násilí jako přirozenou součást světa, z něhož není možné uniknout a kde jim nezbývá než přijmout jeho zákony a stát se jeho součástí.... celý text
Přidat komentář
Moje poslední kniha dočtená v roce 2022 a byl to dobrý výběr! :-)
Vracíme se opět do Neapole, kde potkáváme staré známé z autorova předchozího románu Piraně. A je to jako vrátit se mezi partu přátel, kterou člověk na chvíli opustil. Aspoň tak mi to připadalo, když jsem si četla další pokračování osudů Nicholase a jeho dětské paranzy. Musím říct, že tentokrát se mi kniha četla přeci jen o trochu lépe než již právě zmíněné Piraně. Zuřivý polibek mi připadal akčnější, nabitější událostmi, živější. A hlavní hrdinové jako by konečně dozráli, byť jsou to věkově stále mladíčci.
I tady si autorovi podařilo skvěle vykreslit mafiánské praktiky neapolských gangů. Vztahy, chod, motivaci. Tentokrát se však autor nezaměřuje na to, jak dostat paranzu do mocenského čela, ale jak se v tom mocenském čele udržet a nepřijít při tom o kejhák. A že je to teda sakra náročné. Je to dost děsivé a svým způsobem brutální čtení, když člověk pozoruje, jak dospívající hošani bez uzardění dealují drogy, chápou se zbraní, střílí, zabíjí, perou se, perou prachy a tímto svým způsobem živí své rodiny.
Získáme tu i určitý náhled do toho, jak se rodiny (se zaměřením hlavně na matky) smiřují s faktem, že jejich dítě je gangster. Myslím, že tohle té knize dodává další rozměr a podnět k zamyšlení. Co by člověk, který s válkami gangů nemá zhola nic společného, zjistil, že jeho dítě je drogový dealer a s klidem sahá po zbrani, kterou neváhá použít?
Po dočtení knihy mi vlastně bylo svým způsobem smutno. Byť mi chování a životní způsob dětské paranzy byl na hony vzdálen, vlastně mi bylo líto se s postavami rozloučit. Zvlášť k tomu, jak tahle kniha končí. Ale nebudu zacházet do detailů.
Pokud se vám líbila předchozí kniha Piraně, tak i tuhle knihu samozřejmě mohu doporučit.
Kmotr pro 21. století. Zatímco první díl, Piraně, pouze představil ohromné množství postav a připravil půdu pro pokračování, Zuřivý polibek je jízda od začátku až do konce. Krátké kapitoly, které jsou nabyté zvraty vás nenechají vydechnout. Už dlouho se mi nestalo, že bych přečetl sto stránek v kuse a jen se nechal unášet příběhem. Snad se knize dostane větší pozornosti, protože přirovnání ke Kmotrovi je tu rozhodně na místě.
Autorovy další knížky
| 2008 |  Gomora |
| 2019 | Piraně |
| 2013 | Nula nula nula |
| 2010 | Opak smrti |
| 2010 | Krása a peklo |
Trošku slabší a předvídatelnější než Piraně, na které Zuřivý polibek více méně volně navazuje. Ale i tak stránky sviští, výborně to odsýpá a baví. Nejsilnější devizou je prostředí a zapamatovatelní antihrdinové, kterým čtenář fandí, ale potkat by je nechtěl. Což je tedy podobný princip, jako u Puzova Kmotra, jen tady je to celé špinavější a méně romantizované. Konec byl poměrně předvídatelný, byť se autorovi mnohokrát povedlo mě znejistit, jestli to ještě nedopadne trochu jinak...