Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
Co všechno udrží člověka při životě… Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, její osud je předem daný. Transport. Koncentrační tábor. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?... celý text
Přidat komentář
Klobouk dolů, už dlouho jsem nečetla nic tak dobrého. Lze jen doporučit a litovat, že hvězdiček není 6
(SPOILER) Původně jsem myslela, že už nebudu nikdy číst z tohoto období a prostředí nic jiného než autobiografické knihy nebo příběhy skutečných pamětníků, ale udělala jsem výjimku. A nelitovala jsem ani vteřinu. Kniha je skutečně výborná. Neskutečně čtivě napsaná. Strohé jednoduché věty vystihují myšlenkové pochody hlavních postav a posunují děj, že nejde knihu odložit. Hlavně druhá polovina se odkládá fakt těžko. Zuzana a její dětský pohádkový život v cukrovém království, bezstarostné dospívání, které naruší smrt matky a následně zabavení majetku, nařízení, zákazy a hlad. Ale vše vyrovnává láska. Dokud nepřijde povolání k transportu. Pak už je Zuzanin život jen o přežití toho, co spousta lidí vzdala. O přežití pekla za pomoci štěstí a nekončící vůle. Po návratu peklo pokračuje. Jen v jiné podobě. A závěr knihy? Dává titěrný prostor pro naději, ale vzhledem k politické situaci v zemi, bych na něj moc nesázela.
(SPOILER) Věděla jsem, že to bude kvalitní a velmi povedená kniha, ale ono to bylo i opravdu velké sousto, které jsem si dala chvilku na to, co jsem dočetla Hanu...Zuzana má perfektní a bezstarostný život, který končí v minutě, kdy přijde o maminku a pak už se to jen veze a máme tu víc neštěstí, než by dokázalo unést 15 Zuzan...Moc hezké bylo vykreslení třech nejdůležitějších postav, které byly nerozlučnou trojkou už od malička. Hanuše jsem tedy začala nenávidět poměrně brzy, ale na druhou stranu co čekat, když pocházel z rodiny, kde bylo přehlíženo násilí na ženách a nenávist k Židům byla více než patrná. Obdivuji všechny, kteří si prošli koncentračním táborem a dokázali se s hrůznými činy a vzpomínkami ,,vyrovnat", já bych to vzdala, to vím zcela jistě. Autorka si mě touto knihou získala a těším se, až se dostanu k jejím dalším knihám.
Tak téhle knize nemohu dát méně jak 5 hvězdiček. O židech a koncentračních táborech jsem přečetla již hodně knih, ale tahle byla za mě nejlepší. Stručná, věcná a nabitá dějem. To co zažila Zuzana ve svém zatím krátkém životě by někomu stačilo na celý život. Knihu doporučuji
Dechberoucí. Zřejmě jsem si opět hned v lednu “vyplýtvala” nejlepší knihu roku (loni se mi stalo s Chirurgem).
Zpráva o trojjedinosti lásky, nenávisti a vůle k přežití, silná ve své věcnosti, podmanivá v bohatosti možností. Co ještě lze zažít, co ještě lze unést, co ještě se může stát - nejen se Zuzanou, Janem a Hanušem, ale také se starou dobrou Evropou. To nejhorší se neděje v koncentračních táborech... A kupodivu mám pocit, že Zuzanin dech má v sobě nejvíce naděje ze všech autorčiných knížek. (Pravda, ještě mi chybí Němci...)
Tak to bylo výborné. Kniha měla spád, stručné, přitom výstižné, nikde hluché místo. Vřele doporučuji k přečtení.
Výborně napsaná kniha zajímavým stylem, který se k tématu neuvěřitelně hodí. Silný a strhující příběh, kde je každá stránka překvapením. Doporučuji!!!
Nechala jsem se nalákat recenzemi, bohužel jsem asi již přehlcená tématem židé, koncentrační tábory, nacisté.. Bylo to smutné, dojemné, bylo to dobře napsané, prakticky tomu nemám co vytknout, ale upřímně jsou i lepší knihy, některé pasáže mě docela nudily a hlavně mi toto téma už přijde vyčerpané...po přečtení se pro mě kniha ztratila v davu jiných, podobných.
Úžasná kniha, moc se mi líbil styl, jakým byla napsána. Smutné i krásné. Doporučuji k přečtení
Tak jsem objevila další skvělou spisovatelku. Zuzanin dech je první kniha, kterou jsem od ní přečetla a jsem naprosto nadšená. Líbí se mi styl a neustálé napětí, jak bude příběh pokračovat, zejména u konce. Jsem ráda, že kniha nekončila osvobozením koncentráku a popsala osud hlavní hrdinky i po něm.
Se stylem psaní jsem se srovnala v knize Němci. Tentokrát jsem byla připravená na strohé a krátké věty, na syrovost vyprávění a téměř absenci dialogů a uvozovek. V této knize mi to vůbec nevadilo. Přesto byl příběh velmi emotivní. Napětí stoupalo a pocity štěstí se často rázem měnily na bezmoc. Líbilo se mi dramatické stupňování ke konci, který uzavřel kruh. I přesto by se ještě našlo pár otázek, na které chybí odpověď...
Je šokující jak dokáže být život krásný, ale i velmi krutý. Jak se člověk mění a co všechno může způsobit neopětovaná láska.
Knih na toto téma jsem četla hodně, ale tahle byla něčím odlišná. Nejen stylem vyprávění, ale i něčím navíc, co u každé knihy hledám: příběhem, že dokáže něco předat, vyvolá různé pocity, že nad ní i po přečtení dlouho přemýšlím a navíc - na ni nikdy nezapomenu. Na Zuzaně jsem obdivovala její sílu, schopnost pokračovat dál, i když je to nemožné. Vlastně ke každé postavě jsem si vytvořila vztah, ať dobrý, nebo špatný. Rozhodně mě překvapil konec, ale nechci více napovídat. Jistě stojí za přečtení.
Kniha mi tématem a zápletkou trochu připomněla Peníze od Hitlera Radky Denemarkové, ale autorka má svůj styl, který je sám o sobě tak zajímavý, že unese i ne úplně originální příběh o Židovce.
Kdyby to šlo, dám i více hvězd, nejdřív jsem se sice musela srovnat se stylem psaní, chyběly mi dialogy v uvozovkách, na které jsem zvyklá, ale po pár stránkách už ne. Skvělé, poutavě napsané. Dobu, o které se v knize píše hodnotit nemůžu, protože nikdy nepochopím, kde se vzalo v člověku tolik zla, aby dokázal takto zacházet s druhým člověkem. Nepochopím, kde se v Zuzaně brala síla dál žít. Každopádně jedna z nej knih co jsem četla.
(audiokniha)
Omlouvám se všem, kterým se tato kniha líbila beze zbytku. Já bohužel tentokrát půjdu proti proudu. Ale chci být upřímná a to potom jinak nejde... Do poslechu audioknihy jsem se ponořila hned od začátku a moc se mi příběh Zuzany, jejích rodičů a také později jejích přátel Jana a Hanuše líbil. Přesto mi trochu vadil přednes Evy Josefíkové, který se k příběhu tohoto typu - aspoň podle mého názoru - nehodil. I když z tohoto důvodu bych knihu hůře nehodnotila... Důvodem byl samotný příběh, který se později jakoby lehce zvrtnul a určité pasáže z něj mne dokonce přestaly i zajímat. Miluji neodložitelné knihy - a to se mi zde nestalo. Scény, které se odehrávají v Osvětimi, nejsou pro čtenáře, který toho má na toto téma už hodně načteno (a to je i můj případ), ničím neobvyklé. Autorka je sice popsala na výbornou, ale samozřejmě je těžké se ve velké konkurenci prosadit a napsat něco, co tu ještě nebylo. K mému poněkud nižšímu hodnocení přispěl však hlavně fakt, že mi nesedl odosobněný styl, kterým autorka píše. Nepodařilo se mi (i když jsem se opravdu snažila) si k žádné z postav vytvořit v podstatě žádné citové pouto. Nejsympatičtější mi byl Jan, ale Hanuš vůbec ne a ani Zuzanu jsem si nedokázala oblíbit. Závěr knihy byl tak trochu useknutý, ale dokázal mne překvapit a dokonce i příjemně šokovat. Příběh se tak uzavřel asi nejlepším možným způsobem... Knize tedy dávám čtyři hvězdičky, přestože jsem se fakt poctivě snažila a dát plný počet za každou cenu chtěla - už kvůli vám ostatním, mým oblíbeným...
Nakonec se nedokážu ubránit srovnání s knihou Hana od Aleny Mornštajnové s podobnou tematikou - ta mne doslova převálcovala a zadřela se mi hluboko pod kůži. Zuzanin dech ale tato moje velká očekávání splnit nedokázal :-(.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) zneužívání milostné příběhy romantika domácí násilí ženy v 2. světové válce perzekuce holokaust, holocaustAutorovy další knížky
2020 | Zuzanin dech |
2017 | Doupě |
2014 | Němci |
2006 | Je hlína k snědku? |
2008 | Hořké moře |
Knihu jsem nečetl.Poslechl jsem tři díly četby na pokračování na Vltavě.Dalšímu čtení se už obloukem vyhnu.Myslím si že v dnešní době by toto téma spíše zasloužilo tichou pokoru a úctu.Každý nový počin(nejen knižní) podle mne působí jaksi trapně až vypočítavě.Literární kvalitu nemohu objektivně posoudit protože jsem dílo nekonzumoval celé a nespadám zcela zřejmě do cílové skupiny.Chápu že je to mediálně stále vděčné téma vzhledem k jeho citlivosti ale já čtu a poslouchám kvůli svým pocitům a ne kvůli korektnímu pseudoegu dnešního světa.Původní dovětek jsem smazal respektujíc místní vysoké hodnocení tohoto"Díla".