Zuzanin dech
Tereza Jandová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535158/bmid_zuzanin-dech-6603e1c7b579d.jpg
5
3187
3187
Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, je její osud předem daný. Transport. Koncentrák. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?... celý text
Přidat komentář
Další kniha, která mě přenesla do období první republiky. Autorka tak nádherně vykreslila příběh krásné Zuzany ve sladkých Holašovicích v cukrové vile. Doufala jsem, že to nebude obyčejný slaďák, on miluje ji, ale ona miluje jiného. A taky že ne. Ten příběh měl spoustu přidaných plus. Ať už stylem psaní. Tím, že se nebála pojmenovávat věci tak, jak jsou. Strašně jsem Zuzaně fandila a ona byla celou knížku ta krásná sebevědomá Zuzana, která si celý život věděla rady. Tím mě autorka taky nezklamala. Určitě si ji přečtu znovu, i když je málo knih, u kterých to dělám.
Od Jakuby Katalpy jsem četla knihu Němci, která patří k tomu nejlepšímu co jsem kdy vůbec četla, takže očekávání od Zuzanina dechu jsem měla obrovská.
Rozhodně jsem zklamaná nebyla, líbilo se mi to dost, byť mi časem asi příběh splyne s mnoha jinými, které jsem na podobné téma četla.
Každopádně je to skvěle napsané, hodně se mi líbí čeština, kterou je ta kniha napsaná. A pro příběhy, které se odehrávají na pozadí pohnutých dějin 20. století, kdy můžeme postavy sledovat i několik dekád, já mám prostě slabost. Takže doporučuju!
Autorka zvolila skutečně netradiční styl psaní, netradiční ale jedinečný. Krásná slovní spojení, krásná slova, krátké úderné věty, takřka bez přímé řeči. Podařilo se jí v několika větách vykreslit charakter postav a v mojí hlavě se plynule odehrávala obrazová vizualizace celého příběhu, což se mi často nestává. Kniha gradovala jako Smetanova Vltava. Hodnocení jsem si nechala rozležet přes noc a trochu popřemýšlela o konci knihy. Za mě je to pět hvězd a tato kniha mi s těmi dalšími „holokaustovými“ určitě nesplyne.
Skvělé. Není co jiného napsat. Lepší nechat prostor autorce a jejím novým knihám. Opravdu dobrá práce.
Na Zuzanin dech jsem se dlouho těšila (a on se těšil na mě, když na mě koukal déle než rok z knihovny a pozoroval, jak dávám přednost stále novým knihám). Kniha má perfektní recenze a neznám snad nikoho, komu by se nelíbila. A já se přidávám k těmto nadšeným čtenářům.
Na knize mě bavil příběh, vykreslení hlavních hrdinů, neotřelý styl, jakým je kniha napsaná, a celkový spád děje. Co mě už tak moc nebavilo bylo téma druhé světové války. Ne že by ho Katalpa zpracovala špatně, ale myslím si, že je knižní trh zamořen takovým množstvím titulů s válečnou tematikou, že se toto důležité období dějin stává již lehce tuctovým.
Krátce k ději: Zuzana je dcerou bohatého židovského cukrovarníka, celé její dětství je opředeno bohatstvím, luxusem a láskou. Jejími dvěma nejlepšími kamarády jsou Hanuš a Jan, dva synové zaměstnanců továrny, kterou vlastní Zuzanin otec. V knize sledujeme osudy těchto tří postav od útlého dětství po dospělost. Tři přátelé spolu zažívají dětské hry, dospívání, první lásky, příchod Němců a postupné vykořisťování Židů až po válku a její následky. Do okouzlující Zuzany jsou oba chlapci zamilovaní, Zuzana si však vybere pouze jednoho z nich.
Příběh je skvělý; díky tomu, že vývoj postav sledujeme od dětství, na vykreslení jejich psychologie je v knize hodně prostoru a autorka toho využívá. Děj má spád, v knize snad nebylo hluché místo, které by mě nudilo.
je mi moc lito ze jsem knihu precetla a je bez konce nevim jestli se z janem shledala a jestli porodila dite take by me zajimalo jestli ta to kniha ma pokracovani
Velmi zajímavá kniha. Ze začátku jsem si musela zvyknout na styl psaní ale po několika stránkách mne pohltila. Určitě se ke knize v budoucnu vrátím
Skvělá kniha. Z počátku jsem si taky musela zvyknout na styl psaní, ale pak už jsem jen hltala stránku za stránkou. Opět to ve mě vyvolalo silné emoce nad krutostí a nesmyslností druhé světové války. Se Zuzanou jsem soucitila, a moc jsem si přála, aby už konečně byla šťastná. No další kniha, na kterou hned tak nezapomenu.
Prostě skvělá četba. Nesentimentální. Převrat v životě původně dívky z bohaté rodiny až na úplně opačnou stranu, nepředstavitelné utrpení v době druhé světové války a především téma přátelství a lásky. Rozhodně doporučuji!
Tohle mě zas emočně rozedralo! Jakoby nestačil Auschwit, musí trpět dál!? Bravurně napsané. Nevzpomínám si na žádnou knihu obdobného stylu. Chvíli jsem na to čučela jak puk, ale po pár stránkách jsem vplula do příběhu, který mě na konci vyplivl dost zdevastavanou. Zuzanin dech se mnou bude dlouho!
(SPOILER)
Ach, jak moc mě tahle kniha dostala! Nejdřív jsem si myslela, že krátké, úsečné věty, v nichž je kniha z velké části psána, nebudou nic pro mě, přece jen nejsem na něco takového zvyklá. Po překonání nezvyku jsem však styl psaní už ani trochu nevnímala. Autorka má opravdu talent, dokáže jednou větou navodit atmosféru tehdejší doby a spojovat jednotlivé historické události krásnými slovy.
První část knihy vypravuje, jak je hlavní hrdinka Zuzana jako dítě milovaná, kolik něhy a jak příjemný pocit bezpečí ve mně jenom první stránky knihy vyvolaly! Zuzanino dětství bylo prožito v blahobytu, a ne jen tak ledajakém.
Už v části knihy popisující Zuzanino dětství jsem si povšimla, jak autorka dokonale pracuje s českým jazykem, například když se pozastavuje nad tím, jak snadné je při mluvení německy "jedním jazykem tišit i rozdírat", nebo celá věta "Přesto však pihu ukrytou mezi dvěma prsty ukáže jen jedinému z nich."
Některé scény na mě byly až moc realistické, třeba topení koťat. Takové momenty nezvládám v žádné knize, v některých mých recenzích už ostatně výtky k podobným scénám zazněly.
Smrt Liliany, po níž jsem malou Zuzanu tak litovala, jsem vnímala jako předěl, po němž začíná období zla. Ona vlastně celá první část knihy je očekáváním toho příšerného, co má přijít. I když vím, co historie přinesla, stále jsem doufala, že se něco stane jinak a následující stránky nebudou směřovat tam, kam jsem se obávala. Ony hrozivé scény byly tak živě popsány, že mi běhal mráz po zádech, když jsem si sama sebe v těchto kulisách představila.
Velmi mě zaujal rozpor Hanušových myšlenek, autorka vytvořila opravdu komplikovanou osobnost, jíž jsem se již poměrně v brzkých fázích příběhu začala obávat. Přes to krásné dětství a tři nejlepší kamarády, se osudy dvou chlapců tak moc rozdělily, to bylo za mě velmi zajímavé. Rozhořčovala jsem se nad Hanušem, že vydává svoje chování a pocity za lásku, něco tak krásného a křehkého. Je snad tohle láska? "Protože když nemůže mít Zuzanu on, nebude ji mít nikdo." Jak jen mohl prozradit Zuzaninu skrýš?
V průběhu čtení mi začalo docházet, že mi Zuzana přirostla k srdci, při sledování celého jejího životní příběhu to asi ani jinak není možné. O to víc mě bolelo číst si příběhy z Osvětimi, a při kontrastu Zuzanina dětství bylo až neuvěřitelné, jak se může život člověka proměnit, bez přičinění jeho samotného. Prováděné pokusy na lidech považuji vyloženě za zvěrstvo, nebylo mi z pouhého čtení dobře po těle.
I přesto to Zuzana zvládne, ačkoliv za sebou nechává tolik mrtvých, blízkých více či méně. Kniha je unikátní i tím, že se soustředí na delší časový rámec - popisuje život před koncentračním táborem, ale i po něm.
Věta "Liebeskindova dcera se vrací domů." mě dojala. Je v ní všechno, je úderná, je bolavá. Přála jsem si, aby se Zuzanin život obrátil k lepšímu, ať už s Janem nebo bez něj, a důrazně jsem nepodporovala to, kam se příběh ubíral s Hanušem. Při náznacích toxického vztahu, i při jeho projevech v plné síle, mi bylo tak teskno. Jako by snad chudák Zuzana po takovém tělesném i duševním utrpení potřebovala další!
Samotný konec knihy, který zde neprozradím (i tak je moje recenze plná spoilerů), byl samotnou katarzí dramatu Zuzanina života. Obdivuji Zuzanu za její celoživotní sílu, odvahu, vytrvalost a nezlomnou touhu žít. Otevřený konec pro mě byl možností vysnít si pokračování příběhu, to nejkrásnější možné.
Dnes, den po přečtení, mi Zuzana moc chybí. A to se mi často nestává. Samozřejmě ještě pár dnů zůstávám ve světě hlavních hrdinů všech možných knih. Ale u Zuzany vím jistě, že si na ni ve svém životě ještě několikrát vzpomenu. Moc děkuji autorce za několik krásných, děsivých, inspirujících dnů plných emocí, jsem nadšena.
Původně jsem myslela, že knihu nikdy nepřečtu kvůli stylu psaní. Nicméně po pár stranách jsem se začetla tak, že jsem knihu s nadšením zhltala.
Divná kniha, styl psaní hrozný, vůbec mi nevyhovoval, příběh dobrý, ale neustálé kapičky krve na různých částech těla už mě otravovaly.
Audiokniha parádně čtená, styl psaní příběhu byl zvláštní, ale nevadil mi, naopak to byla příjemná změna.
Během vyprávění příběhu si člověk uvědomí, jak v různých situacích stačí drobnost, která úplně změní celý příběh. Zuzany mi bylo líto, jaký osud měla i po návratu z Osvětimi, fandila jsem trochu jinému směřování příběhu, ale není to pohádka :) Trochu mě mrzelo, že příběh najednou skončil.
Jdu proti proudu, me ti soucasni čeští autoři prostě cist nejdou, a tato kniha to opět potvrdila. Styl psaní mi neseděl už hned od začátku, proto jsem se dal netrapila. Na toto téma jsem už pár knih přečetla...
Opravdu vyrazila dech. I když forma vyprávění mi moc blízká nebyla, příběh je velmi silný. Přechod od naprosto idylického dětství a dospívání do dospělosti plné nezměrné trýzně. Čtenář musí obdivovat neuvěřitelnou houževnatost hlavní hrdinky, která jí dává sílu přežít a vůli jít dál, najít směr a urvat si pro sebe alespoň kousek štěstí za tak tragických okolností. Konec zcela neočekávaný, rozhodně ale z hlediska "vyššího principu mravního" naprosto pochopitelný.
Kniha v několika časových rovinách byla velmi zajímavá, obsahem i tématem velmi strhující, napínavá a šokující. Strohý styl psaní mně však nevyhovoval.... škoda.
Příběh cukrovarníkovy dcery Zuzany sleduje její nevinné dětství, dospívání v začínající válce a dospělost.
Silný příběh, který mne pohltil. Mimo Zuzany poznáme osud i jejích dvou kamarádů z dětství. Jaké maličkosti mohou rozhodnout, kdo se jakou cestou bude ubírat…
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) zneužívání milostné příběhy romantika domácí násilí ženy v 2. světové válce perzekuce holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2020 |  Zuzanin dech |
| 2017 |  Doupě |
| 2014 | Němci |
| 2006 |  Je hlína k snědku? |
| 2008 | Hořké moře |
(SPOILER) Jdu lehce proti proudu.
Samotný příběh je drsný a syrový, styl psaní strohý, místy až telegrafický. První polovina knihy - popis dětství - neúměrně rozvleklá v poměru k druhé polovině knihy.
Ve velice hezky vykresleném prostředí cukrovaru se příběh hlavní hrdinky rozvíjí od lásky a rozmazlování v dětství, přes šťastné a nevinné dospívání až do kruté reality mladé dospělosti. Zuzana končí v koncentračním táboře jako “pokusný králík” úchylného gestapáckého doktora a ani přežitím pekla koncentráku a návratem domů její utrpení nekončí. Tak jak je vše (příběh, prostředí i postavy) velmi věrohodně vykresleno, konec je nereálný a vlastně trochu devalvuje předchozí klady.
Mám velmi rozporuplné pocity, čekala jsem (hlavně na základě hodnocení) víc.