Zuzanin dech
Tereza Jandová
Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, je její osud předem daný. Transport. Koncentrák. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?... celý text
Přidat komentář
Rozhodně stojí za přečtení. Ač drsná a drastická (jak už to u knih s touto tematikou bývá), přesto protkaná jakousi pozitivní emocí, nadějí, že bude dobře. Krásné čtení!
No...tak to byla jízda! Od začátku do konce, bez zbytečných obalů. Psáno v přítomném čase, to mi na začátku trošku vadilo, ale rychle si zvyknete. Krátké, stručné věty, nikoli však obsahem. Příběh plný zvratů a překvapujících momentů. Možná proto, že ji válka zastihne v dospívajícím věku, nebere ji Zuzana nijak zvlášť tragicky. Anebo možná proto, že je to výjimečně silná dívka. Anebo je to všechno tím cukrem? Mimořádně silný čtenářský zážitek.
Moje druhá kniha od autorky (po knize Němci). Obě knihy jsou skvělé, Zuzanin dech je hodně čtivá, plná silných pocitů, ne tak syrová jako Němci. Děj běží rychle bez zbytečných odboček. Poslední čtvrtina přečtena jedním dechem, protože se člověk nemůže dočkat konce a "happyendu". S koncem knihy se nabízí možnost nějakého pokračování třeba v další knize? Za mě můžu také doporučit knihu Hana od p. Mornštajnové, která se hodně této podobá.
Naprosto úžasná kniha,jedna z nejsilnějších které jsem kdy četla.
Všem ji můžu s radostí doporucit,budete na ni po přečtení myslet ještě dlouho.
Příběhy z druhé světové války mě oslovují celý život, jak ty klasické, co jsem četla už na střední, tak ty novější, ke kterým se dostávám až v dospělosti. Tuhle knížku jsem sice jen poslouchala v rozhlasové předčítací verzi, ale i tak mě nadchla. Životní osudy z té doby jsou tak stejné a přece každý tak originální. I delší dobu od dočtení ve mně stále zaznívá příznivý pocit ze stylu psaní, smutno z vystihnuté atmosféry, zaujetí z vyprávění a veskrze pozitivní názor, který mě možná časem donutí si knížku přečíst i očima.
První kniha od autorky, dostala mne. Jednoduché, syrové, přesné...
Více v recenzi nebo na FB Tučňákův knižní svět.
Kniha byla velmi čtivá. Překvapil mě autorčin styl psaní - žádné dlouhé popisné pasáže, spíše krátké věty, které ale řeknou víc než dlouhá souvětí. Kniha je spíš než o čemkoliv jiném o tom, co všechno je člověk schopen vydržet a jak záleží na tom, do jaké doby se narodí.
Chvíli jsem přemýšlela, co mi ten styl psaní evokuje - bylo to, jako když se Harry ponořil do myslánky a objevil se v určité "scéně". Ty popisy obrazů a jednotlivých scén byly naprosto dechberoucí.
A díky tomu, jaká Zuzana byla, na mě možná ty hrůzy války tolik nedoléhaly. Protože ona byla tak silná, plná života a cukru...
Příběh úžasnej, jazyk taky, první kniha od Jakuby a nemohla jsem si vybrat líp.
Je to za plnej a 100 %
Příběh vypráví o lásce různých podob, zmatené duši dospívajících, o síle ,kterou ze sebe umí člověk vydolovat, a to vše bez příkras. Autorka nám podává příběh střízlivým pohledem a směle nás provádí Zuzaninou dospělostí a době před ní. Zuzana je od počátku silnou osobností , kterou jen tak něco nerozhodí. Zprvu je ale vše obaleno vůní cukru a jakoby obaleno nadýchanou cukrovou vatou. Na konci už tu sladkou vůni postrádáme... A zůstává jen ona syrovost. Po Zuzanině dechu nesáhnete jen jako po příběhu z koncentračního tábora. Daleko důležitější je linie vývoje dívky v ženu, která vnímá proměnu vůní , svého těla , k čemu může tělo sloužit a jak se od něj osvobodit. Tento příběh mě hodně zasáhl a ještě dlouho tu surovost příběhu budu prožívat.
Jedná z nejlepších knih, které jsem v poslední době četla. Chytla mě a nepustila, dokud jsem ji nedočetla.
Tváří se jako další kniha o holocaustu. Ale není. Ve skutečnosti jsem během čtení spíše přemýšlela nad tím, kolik toho lidská bytost dokáže vlastně snést, než si uvědomí, že tohle už je moc. Autorka Zuzaně naložila neskutečně těžké životní situace a při každé další jsem si přála, aby se už konečně to zlo kolem ní zastavilo. A ono ne a ne.
Kniha se mi četla s těžkým srdcem a párkrát jsem se, stejně jako Zuzana, musela zhluboka nadechnout. Upoutala mě, pohltila a nepustila až do samého hořkého konce.
Dávám deset hvězdiček z pěti, román Zuzanin dech mi vyrazil dech. Kniha má náboj od první do poslední strany, postavy jsou vykresleny tak živě, že má člověk pocit, jako by je znal; raduje se z jejich výher a tajně si utírá slzy nad jejich žalem. Vyprávění v přítomném čase bylo tak sugestivní, že jsem při čtení cítila i tu melasu ve vzduchu. Bravo!
Styl psaní zvláštní, ale velmi rychle si čtenář zvykne. Bohužel k událostem na Ukrajině jsem musela knihu na chvíli odložit, protože mi ty koncentrační tábory nedělaly dobře. Ale v době míru můžu jen doporučit.
Ze začátku jsem si musela trochu zvyknout na styl psaní, ale jinak mě kniha moc bavila. Mohu jen doporučit.
Silný příběh jednoho přátelství, které přerostlo v osudový milostný trojúhelník, odehrávající se na pozadí dramatických dějinných událostí. Věřím, že podobných tragédií se ve skutečnosti muselo odehrát bezpočet. Skrze hmatatelnou tělesnost vtahuje autorka čtenáře přímo do středu dění. Jen ten strohý, až telegrafický styl vyprávění mi přišel chvílemi možná až příliš odtažitý a postrádající emoce. Jednání postav tak nejde člověku pod kůži, ale vnímá ho jen jako holý fakt. V každém případě je to ale příběh, který rozhodně stojí za přečtení.
Nádherně napsaný a pro mě velmi emotivní a silný příběh. Při čtení mě až mrazilo, co všechno si Zuzana musela prožít. Líbilo se mi jak rozdělení knížky do tří částí na dětství, dospívání a dospělost, tak mi sednul i styl psaní autorky. Příběh ve mě bude ještě hodně dlouho doznívat.
Toto je podle mě kvalitní současná česká próza.
(Ne)úspěchy cukrovaru úsporně, ale velmi výstižně ilustrují dění ve společnosti po tři desetiletí.
Hlavních postav je jen málo - Zuzanin otec, ona sama a její dva přátelé. Přijde mi, že první dvě osoby jsou komplexní, zatímco Jan a Hanuš jsou vykresleni velmi ostře a černobíle, a to od scény s koťaty (a přestože kniha obsahuje i pasáže z Osvětimi, tato na mě zapůsobila jaksi úderněji).
Jsem ráda za smířlivý konec.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) zneužívání milostné příběhy romantika domácí násilí ženy v 2. světové válce perzekuce holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
2020 | Zuzanin dech |
2017 | Doupě |
2014 | Němci |
2006 | Je hlína k snědku? |
2008 | Hořké moře |
Tak tohle byla vážně jízda od začátku až do konce drsná a drastická vážně jsem to nečekala prostě Wow