Zuzanin dech
Tereza Jandová
Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, je její osud předem daný. Transport. Koncentrák. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?... celý text
Přidat komentář
Krásná kniha, silný příběh. Styl autorky mi sedl. Ikdyž tam bylo násilí.....Doporučuji. Klidně bych brala pokračování.
Ve Starém Městě u UH stál cukrovar. Vápenka a její komín ještě stojí. Možná , že i tam žila nějaká dívka, která byla svědkem a obětí zkázy. Nezáviděla jsem Zuzaně její sladké dětství , její svobodu. vždyt žila v jakési kleci až příliš schovaná před světem. Jako ta vosa v limonádě. V této knize nejsou štastné postavy, ale jsou živočišně dravé a potřebují cítit, že žijí, alkohol , cukr, sex , krev, hodně krve , ta je tu všude a za všech nebezpečných situací Zuzana dýchá , nadechne se a čtenář chce dýchat s ní ,cítit ten cukr a melasu a karamel ve vzduchu. olíznout rozbitý ret .
Tak Zuzano, dýchej.
Smutný a velmi silný příběh. Když jsem se do knihy začetla, nedalo se odtrhnout... Pokud není, brala bych pokračování, Zuzana si zasloužila po tom všem co prožila, zažít ještě něco hezkého...
Kniha měla od začátku spád.. nebyla nijak dopodrobna rozepsána, ale tím byla velmi čtivá.. krásný román.. doporučuji
Dobrá kniha. Mně se líbila. Zajímavý styl autorky. Píše dobře. Příběh docela silný. Plný emocí. První část knihy idylická. Spousta násilí v druhé polovině knihy.
Příběh byl silný, avšak nemohu se zbavit dojmu jako bych už vše co bylo napsáno někde četla. Nicméně knihu mohu doporučit a to i z důvodu stylu, ve kterém je napsána.
Knihu jsem poslouchala jako audio (Četla Andrea Elsnerová. Existuje i verze, kde čte Eva Josefíková). Jednotlivé části byly proložené klavírní hudbou, která celé prostředí pomohla dokreslit.
Toto je moje první setkání s autorkou a musím říct, že mě mile překvapila. Je to "úžasný" příběh, i když plný ošklivých událostí, které se staly v minulém století.
Stejně jak tu říkají ostatní uživatelé, ze začátku jsem nechápala zbytečný popis prvorepublikového žití. Nicméně to byl skvělý relax! Lidé v té době byli plní entuziasmu, dá se říci bez obav, užívali si života a byli svobodní.
S příchodem druhé světové války a podporou různých podivných existencí, donašečů a jiných hrůz se vše změní. Jak již dnes víme, tak Židé v té době byli na okraji společnosti.
S pomalým nástupem komunismu po válce se poté podporovali další podivné existence a podivné "móresy".
Je zajímavé vidět, jak tyto dějiny mění povahy hlavních hrdinů, respektive hlavní hrdinové se musí přizpůsobit době. Do teď mi jde mráz po zádech, že i v koncentračních táborech přeživší vnímali některé události "pozitivně" (víc neprozradím, to už by byl spoiler).
Z knihy plyne jedno velké moudro a to, že pokud lidi sní a milují a pro ty své sny a lásky žijí, tak i přes veškeré hrůzy jim pomohou udržet se na živu.
Kniha je dobře napsaná neotřelým stylem. Příběh je pěkný. Zpočátku mě příliš nebavily kapitoly o dětství. Ale jinak mohu knihu jen doporučit.
Silný a smutný příběh. Moje první setkání s touto autorkou.
Jak již psali ostatní, i mně ze začátku chyběla v textu přímá řeč, než jsem si na styl psaní zvykla.
Dětství pro mě bylo zpočátku nezajímavé, nechápala jsem rozsáhlost textu, ale postupem knihy do sebe všechno zapadlo.
Moje první setkání s autorkou a rozhodně ne poslední. Knížku jsem hltala jedním dechem a ten konec mě dostal úplně. Dočetla jsem už před pár dny, ale musela jsem ji v sobě nechat doznít.
Vyhovoval mi autorčin styl psaní, dějový spád, krásně vylíčený rodinný život před válkou. Pak najednou obrat o 360°- válka, samota, zrada....
Knížka mě hluboce zasáhla a jsem ráda, že jsem si ji koupila, určitě doporučuji k přečtení.
Uf. Přečteno za odpoledne. Jak už psali jiní - psáno zvláštním stylem. Chyběla mi zde přímá řeč, ale rychle se na tento styl zase dalo zvyknout. Beztarostné období dětství, vystřídala krutá válka. Ale po válce to snad bylo pro Zuzanu ještě horší..
Příběh zpočátku líbezný a sladký jako Liebeskindův cukr. Ústřední trojice má překrásné dětství. Všechno se ale změní, když jim do života vstoupí láska. A ta se snadno přetaví v nenávist. Protože ve vztahu můžou být jen dva, že ano. Holokaust byl v tomto případě jen nižší formou pekla, věřte tomu nebo ne. Z poslední části mě opravdu mrazilo. Celkově je kniha docela naturalisticky pojatá, autorka se vůbec s postavami nemazlí. Ty se přesto dokážou i v těch nejtěžších chvílích radovat. A styl vyprávění Jakuby Katalpy se mi moc líbí, hodně mi sedl, takže další knihy jsou pro mě povinností.
Zvláštní styl, který mi nevadil. Kniha nešla zvlášť ke konci odložit. Těžká doba, smutný příběh .
Priznam se, ze mam ohledne knizky smisene pocity. Styl psani mi vadil. Detstvi me strasne nebavilo, rikala jsem si, proc se to vsechno popisuje. Ale postupem to proste do sebe vsechno zapadne a Zuzanim pribeh je zajimavy! Hanus je nesnesitelnej a nad koncem jsem rekla jenom hm. :D
Kniha pro mě byla silným zážitkem, četla jsem se zatajeným dechem, příběh to byl velmi silný, konec mi ani trochu nevadil, téma skvělé.
Zuzanin dech - další příběh, který patří do kategorie "nezapomenutelných" knih, které jsem přečetla a vryly se mi asi navždy do paměti.
Nijak mi nevadil zvláštní styl psaní, velmi rychle jsem si zvykla.
Bylo mi velice líto rodiny Liebeskindových, naopak postavu Hanuše jsem již od počátku příliš v lásce neměla.
(SPOILER)
Zuzana a její 2 kamarádi Hanuš a Jan - sledujeme jejich příběh od dětských let až po dospělost. Nejprve jsou pouze kamarádi, postupem času se však do ní oba chlapci zamilují. Ona však miluje Jana. Válka je však rozdělí. Zuzana je dcera bohatého cukrovarníka, nicméně peníze jí i tatínkovi jako židovce k ničemu nejsou - "kamarád" Hanuš prozradí jejich úkryt, kde se s tatínkem skrývají a nakonec odjíždí do tábora v Osvětimi. Hanuš zůstává v Holašovicích, Jan utíká do zahraničí, kde stále sice myslí na Zuzanu, nicméně nedoufá, že by se mohla vrátit živá. Zuzana mezitím zažívá hrůzy koncentračního tábora, který nakonec přežije. Vrací se do Holašovic. Jediného koho tam má, je Hanuš, který chce Zuzanu pro sebe za každou cenu. Vždyť tenkrát Janovi tak záviděl, že ji získal on. Postupně si Zuzanu získává a opět se sbližují, až se s ní ožení. Časem však je na ni surový. Vyměňují si s Janem dopisy, který po Zuzaně pátrá. Hanuš ji zapře, že o ní neví. Zuzana je těhotná, brutalita Hanuše se však stupňuje... až to jednou Zuzana nevydrží a Hanuše se zbaví..
zvláštní styl psaní, nicméně jsem si brzy zvykla, hodně čtivá kniha, jen ten konec byl strašně rychle utnutý.
(SPOILER)
Chtela jsem psát komentář včera po docteni, ale nějak jsem nenachazela ta správná slova.
Kniha je čtiva, krátké kapitoly řeknou vše, co potřebují. Navíc styl autorky dodává ještě jakési temno a strach, které všichni čekají.
Příběh je smutný jako tisíce a tisíce dalších z te doby. Jima mě hrůza. Ta nenávist, bezpráví, jeden den je člověk nejbohatší cukrovarnik v kraji a druhý den tvor podradnejsi jak obtížný hmyz.
Kniha skvěle popisuje nejrůznější detaily, když byli hlavní protagonisté malí, proste takový ten běžný život, plavání, sáňkování apod.
Hanušova postava mi byla odporná. Jan byl sympaťák od počátku. Zuzana byla obyčejná, ač bohatá, holka. Nechápala jsem, proč s Hanušem je, když s ním zažívá peklo, ale sama to rekla: ,, nikdo jiný mi nezbyl,,.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) zneužívání milostné příběhy romantika domácí násilí ženy v 2. světové válce perzekuce holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
2020 | Zuzanin dech |
2017 | Doupě |
2014 | Němci |
2006 | Je hlína k snědku? |
2008 | Hořké moře |
Krásné čtení