Zuzanin dech
Tereza Jandová
Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, je její osud předem daný. Transport. Koncentrák. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?... celý text
Přidat komentář
Po delší době knížka, která mě opravdu zaujala. Víc než novinka Kena Folletta. Brilantní charakteristiky postav. Držme si palce, ať se autorce daří i nadále.
(SPOILER) Jiný styl psaní, spíše vyprávění, ale zvykla jsem si.... hodně hodně zla a těžkosti a jednu osobu, která se s tím tak poprala, že nezbývá nic než jen tleskat a smekat. A závěr, že chybí. Otevřené konce nejsou mým favoritem, ale ja si ten konec "vymyslela" po svém a věřím, že tak jak Zuzana měla šťastně dětství tak potom i ten život po...
Silná, smutná a přímočaře napsaná kniha. Zuzana má celý život před sebou, netrpí nouzí, má vše, lásku, chuť do života... ta jí ale nezmizí i přes veškeré nespravedlnosti a hrůzy po tom. Těžko říct, jestli mě zasáhla více část z Osvětimi (na kterou jsem ale byla připravena) a nebo to, jak se Zuzanin osud odvíjel po té. Tohle by se prostě nemělo dít, ani jedno, ani druhé.
Jinak se jedná opravdu o bravurně napsanou knihu, není důvod se bát absence přímé řeči, děj i postavy jsou vykresleny dokonale, barvitě a příběh je vyprávěn s takovou něžnou, životní syrovostí. Kniha si plný počet hvězd určitě zaslouží.
Jedna žena, tři kapitoly jejího života. Tři kamarádi z dětství, jeden musel z kola ven. Ale který? Kdy a jak?
Válka rozmetala nejen jejich životy a osudy.
Neubraním se myšlence na knížku od J. Kariky Na smrt, ale ta byla mnohem brutálnější.
Každopádně čtivé, téma koncentračních táborů je vždy mrazivé a strašlivé. Nicméně ještě strašnější je, že ani po přežití Osvětimi není všem dnům konec. Na jeden lidský život až dost. Člověk si říká, co všechno lidské tělo i duše někdy vydrží.
Vysoká úroveň jazyka, čtivé od prvních stránek, syrové vyprávění o kruté době a o krutých lidech.
(SPOILER)
Knížek pojednávajících o druhé světové válce jsem četla hodně, ale tahle mě zasáhla nejvíc.
Musím říct, že tohle je jedno z nejlepších děl z pera českého autora. Je to mistrovský soubor slov, který vás pohltí a nepustí, dokud si to nepřečtete celé. Autorka si skvěle hraje se slovy a nechává vás v neustálém napětí a lačnosti, co se stane dál.
Sledujeme Zuzanin život od jejího narození po těžký návrat z Osvětimi. Pro mě byla nejhorší část "Dospívání", kdy se Zuzana a její otec museli potýkat se ztrátou Liliany a začátkem války. Tuto část jsem skoro celou probrečela.
Už od začátku jsem fandila Janovi a Hanuš mi byl nesympatický. Přála jsem si pro Zuzanu a Jana šťastný konec, chtěla jsem, aby na ni počkal, až se vrátí a začnou spolu nový život. Bylo pro mě šokem, že se Jan oženil s jinou ženou a hlavně sňatek Zuzany a Hanuše. Hanuš se choval mile a já už si začínala myslet, že Zuzaně dopřeje pochopení a šťastný život, ale opět jsem neměla pravdu.
Moje srdce bolí, byla to náročná četba, ale jsem ráda, že jsem si knížku přečetla. Zařazuji ji k mým nejoblíbenějším.
Knihu jsem četla jedním dechem, Skvělé napsaný román, který by klidně mohl mít pravdivý příběh. Otázka holokaustu nemá být zapomenutá, v této románové podobě je přijatelná pro všechny. Tvrdý osud, úděl plný radosti, lásky, štěstí, bohatství, bolesti, ztrát a slz.
Nabízí se srovnání s románem od paní Mornštajnové; Hana.
Ale přímou konfrontaci si oba romány nezaslouží. Podobají se atmosférou a ostrým vedením příběhu.
S obnaženou bolestí se čtou všechny tři části knihy, každá má svůj jiný půdorys.
Knihy jako ZUZANIN DECH se nikdy neomrzí. Jen na ně musíte být připraveni, být silní a odolní vůči děsivému sdělení.
Zuzanin dech, ten skutečný, opravdový, by zřejmě miloval každý muž. O to více děsu vyvolávajjí již potolikáté popsané situace, kterým se člověk vzpírá uvěřit. Navíc okořeněné o psychopata, který není schopný lásky, dělá z románu ještě zákeřnější studii skutečného pekla, kterým si musí za svého života projít jediný člověk, navíc žena.
Dalo by se uvažovat o faktu, že láska je veškerým strůjcem touhy po přežití...
Ale po přečtení všech slov, které paní Katalpa uvedla v život, mi na mysli vyvstává jiná nadstavba umíněnosti člověka žít.... Nenávist...
Buďte stateční a vydržte číst až do konce. Odměnou za přemíru nelidskosti vám bude naplnění jednoho téměř zmařeného života...
Velice dobře a zkušeně napsaný příběh.
Bude se vám točit hlava...
Když jsem knížku zpočátku prolistovala, zděsilo mě, že nenacházím žádnou přímou řeč a říkala jsem si, jak se mi bude kniha číst. Nakonec mě styl Jakuby Katalpy tak pohltil, že mi absence přímé řeči vůbec nevadí. Naopak, děj se rychle a příjemně táhl, příběh byl neuvěřitelně osobní a dojemný. Velmi doporučuji!
Zuzanin dech.... jedním dechem....kniha, která se čte sama. Už kvůli sympatické hlavní hrdince, která se ukázala být neskutečnou bojovnicí, přes veškeré hrůzy, které během života prožila. Autorčin styl se mi velmi zamlouval, stručnost, žádné zbytečné kudrlinky.
Silný, dojemný příběh. Od dětské nevinnosti, přes hrůzy holocaustu, které si asi málo kdo dokáže představit zůstává stále silnou ženou. Nějak se nedokážu vypořádat se smutným, ale vlastně úlevným koncem. Téma nešťastné lásky je v knize pojato velmi silně.
Knihu rozhodně doporučuji, zhltnete ji během pár hodin a bude znít ještě dlouho poté.
Styl psaní se mi dost zalíbil, bylo to zase něco jiného a kniha tak byla svěžejší.
Krásná kniha a silný příběh.
Úsvit bledým prstem rozškrábne oblohu, tráva je kropenatá slunečním svitem...
Ta knížka je jedním slovem SKVOST. Zpočátku jsem taky měla trošku problém se naladit na styl vyprávění a lehce mi vadil i ten tučný font. Po pár stránkach jsem ale tak zapadla do příběhu, že jsem se nemohla odtrhnout. Bavilo mě, že oproti jiným knížkam s touto tématikou, nás autorka netradičně zavádí do bohaté rodiny Židů, a já si ten čas před válkou neskutečně užívala. Naškrobené ubrousky, afgánský koberec, polévková mísa se zlatým okrajem... O to smutnější pak byl ten pád na samé dno, kdy rodina cukrovarníka o všechnu tuhle krásu a přepych přišla.
Autorka vládne neskutečným darem všechno krásně a kouzelně popsat, ať už roční období, pokoj nebo počasí. A to vše v krátkých a jednoduchých větách, což je neskutečné umění.
Moc doporučuji přečíst!
Jednou, dvakrát do roka jsem schopná se vrátit k hrůzám holokaustu, protože jsem přesvědčená, že nesmíme zapomenout a že je potřeba si připomínat tuto strašnou část našich dějin.
Přečetla jsem už nemálo knih na toto téma a každá je trochu jiná, i když to podstatné mají stejné. A nedá se vymyslet extra nic nového, lišit se může jen zabarvení a styl. A není pochyb, že Jakuba Katalpa má opravdu jedinečný a neotřelý styl psaní. Její strohé, někdy i holé věty plné sloves nebo naopak plné přídavných a podstatných jmen bez přísudku, jsou velmi neobvyklé. Posunují děj kupředu velkou rychlostí nebo naopak na malém prostoru dokáží skvěle popsat atmosféru. Člověk má chvílemi dojem, jako by četl telegram a to vzbuzuje pocit naléhavosti a spěchu a vy víte, že se přes skoro idylický popis dětství dostanete k tomu tragickému cobydup.
Moc se mi líbilo, že se kniha nezabývala jen holokaustem, tato část jako by nebyla tím nejpodstatnějším a přesto na čtenáře dopadne vší silou. Ten kontrast bezstarostného dětství s nastupujícím fašismem v dospívání až po hrůzy transportů a koncentračních táborů se všemi děsivými aspekty. Ale příběh pokračuje dál a ukazuje i Zuzanin život po válce, snahu překonat minulost a vykřesat ve zlomeném člověku chuť znovu žít. A útrapy, které s sebou dospělý život leckdy přináší.
Stojí za to si přečíst tento příběh o přátelství, lásce, síle ducha, závisti, nenávisti a zlobě, o nespravedlnosti a naději. A to i tehdy, když jste už hodně takových knih četli. Zvlášť v této době.
Autorka vypráví silný a velmi smutný příběh jedné dívky, ženy. Sledujeme ji od jejího narození, přes dospívání až po dospělost. Celou dobu jsem byla napnutá, jak se bude její příběh odvíjet dále. Několikrát jsem byla překvapena, spíše bohužel nemile.
Příběh Zuzany, která se narodí do bohaté rodiny cukrovarníka. Užívá si krásné dětství plné přátelství a zábavy. Má dva nejlepší kamarády Jana a Hanuše. Dospívá v krásnou a chytrou slečnu. Vše však má jeden háček – je to Židovka.
Kniha je rozdělena na tři části – dětství, dospívání a dospělost, a na každé z nich vidíte, jak proměnu člověka, tak hlavně proměnu té doby a celého světa.
Tohle byla úžasná knížka! Moje první od autorky, ale rozhodně ne poslední. Moc mě uchvátil její styl psaní, který je strohý a jednoduchý, avšak krásný. Nečekejte žádné dlouhé popisy a vysvětlování. Krátké věty, které kladou důraz přesně na to důležité.
Kniha je plná emocí, je smutná, silná, s nečekaným koncem.
Strhující příběh bez jediných uvozovek, procházíme se myšlenkami, pocity a skutky hlavních protagonistů a tato slova jsou podstatně více vypovídající, protože nemlží, nezastírají, soudí a zvažují. Dech a vítr, sladkost cukru a hořkost toho, co se děje kolem. Zmarněné naděje, přežitý život... a nakonec závěr utnutý jak sekerou, brutální a plný naděje. Ano, tohle jsem tak nějak čekala. A nevím, jestli jediným poučením je prodýchat se k tomu, co v každém budoucím okamžiku může skrývat lepší či horší řešení.
Nezapomenutelná kniha jak svým příběhem tak i stylem vypravování. Zcela v ní chybí přímá řeč, ale i přesto (nebo možná díky tomu) je kniha svižná, čtivá a je těžké se od ní odtrhnout. Ačkoli Zuzana vyrůstá jako skleníková květina, jedná se o velmi silnou postavu a každý jí musí držet palce. Doporučuji
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) zneužívání milostné příběhy romantika domácí násilí ženy v 2. světové válce perzekuce holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
2020 | Zuzanin dech |
2017 | Doupě |
2014 | Němci |
2006 | Je hlína k snědku? |
2008 | Hořké moře |
Skvěle napsaná kniha, autorka píše čím dál tím lépe.