Zuzanin dech
Tereza Jandová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535158/bmid_zuzanin-dech-6603e1c7b579d.jpg
5
3183
3183
Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, je její osud předem daný. Transport. Koncentrák. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?... celý text
Přidat komentář
Ta obálka je překrásná jako u každé knihy, která vyjde v hostu. Knihu jsem si koupila díky, na knižní poměry, mohutné reklamě, má očekávání ale nesplnila. Míjela jsem se s postavami i dějem, ale hlavně s jazykem, některá vyjádření ni připadala přeslazená, přehnaná až násilná, jako by autorka příliš tlačila na pilu, ale to neznamená, že je to špatná kniha, to rozhodně ne, jen se minula s mým nastavením a vkusem.
Když jsem začala knihu číst, měla jsem sto chutí ji odložit. Mám ráda košatou češtinu s dlouhými souvětími a autorčin strohý styl mi hodně vadil. Kupodivu jsem si na něj ale brzy zvykla, zejména díky čtivosti knihy, perfektnímu vykreslení jednotlivých postav a doby protektorátu, ktera dokazala zničit nejeden lidský osud. Zuzany mi bylo upřímně líto, bohužel ani po válce nenašla své štěstí. Jsem ale ráda, že kniha neskončila obvyklým happy endem, kdy se dva odloučení hrdinové opět shledají, i když kniha vlastně končí hodně otevřeně... Zuzanin příběh byl neuvěřitelně silný a myslím, že z hlavy ho jen tak nevypustím.
Slečna či paní DominaCZ má očividně problém s naším rodným jazykem (viz ti fakani topili... atd.), takže chápu že tato niché literatura je pro ni problémová.
Za mě samozřejmě Jakuba Katalpa jako vždy skvělá, silný příběh, precizně vystavěný popis postav, s tématem se poprala dobře. Ostatně Němci jsou už v povinné četbě.
Tak takhle kniha me uchvatila hned od zacatku a nechapu, jak ji nekdo muze ohodnotit jako odpad. Kdo precetl vice knizek na toto tema, tak ví...Urcite si ji v budoucnu jeste rada prectu.
Odporné. Přestala jsem číst v okamžiku, kdy ti fakani topili v nějakých 10-12 letech pytel koťat se svolením otce.
Ona byla dost nesympoš, vedena k tomu, že každej se z ní po...takže mně to stačilo.
Číst stránku a půl toho, že ona stojí v šesti letech v v noci kuchyni v bouřce a líže si z dlaně sypkej cukr, to fakt jako nepotřebuju.
Jen jsem skočila na konec a nepochopila-teče z ní krev, děcko se v ní kroutí a ona ještě do posledních chvil kouří?
Jak říkám, odporné.
Skvěle napsaný syrový a krutý příběh ml.židovky - za mě velká spokojenost, velmi čtivá kniha, na kterou hned tak nezapomenete- doporučuji.
(SPOILER)
Jakuba Katalpa si mě získala již svým románem NĚMCI. Ovšem ZUZANIN DECH v mých očích NĚMCE ještě předčil.
Svým typickým stylem nám autorka vypráví příběh židovky Zuzany. Zuzana se narodila do rodiny cukrovarnického továrníka Liebeskinda. Její rodiče již přestali doufat, že se potomka dočkají, takže když přišla Zuzana na svět, byli neskutečně šťastní a celé její dětství měla zalité sluncem. Většinu svého dětství prožila v Holašovicích, kde jejímu otci patřil místní cukrovar. Společnost jí dělali dva místní chlapci – Jan a Hanuš. Tito tři byli nerozlučnou trojicí. Do jejich dospívání však krutě zasáhne 2. světová válka. To, co dosud bylo platné a jasně dané již neplatí.
Kniha je rozdělena do tří částí – dětství dospívání, dospělost. Pro mě byla nejúžasnější část první, z ní na mě čišela má milovaná 30. léta úplně hmatatelně. Dětství zde popisované bylo opravdu kouzelné, bohužel bylo nevyhnutelné, co bude následovat... Co se týče části dospívání, díky Zuzanině židovskému původu je naprosto jasné, kam se příběh bude ubírat. Poslední část knihy – vůbec jsem nečekala, co mi přinese a hluboce se skláním před autorkou.
Kdo autorku již zná, tak ví, jakým stylem píše. Píše stroze až jednoduše, ale i přesto nebo možná právě proto, je zážitek z příběhu o to silnější. Vše je naprosto jasně dané, perfektně, bez zbytečných příkras a patosu, vysvětlené, čtenář o příběhu nepochybuje. Díky této knize jsem prožila jeden z nejsilnějších letošních čtenářských zážitků.
Úsporné věty, krásný jazyk, láska krutá i sladká , smutné téma, prostě skvělé!
Několikrát se malá Zuzana ve sladké nevědomosti ptá, co to znamená být Žid. A teď to tedy ví, být Žid znamená jet vlakem do neznáma.
Než na to ale přijde, prožije Zuzana sladké dětství a dospívání bo boku Jana a Hanuše. Na prahu dospělosti kromě zamilovanosti přijde válka a žlutá hvězda na klopu kabátu. Postupně ji i otce režim a antisemitismus připraví o vše..o sladkou budoucnost, domov, lásku, rodinu...zbývá jen Osvětim a co dál? Dokáže Zuzana ještě milovat, nebo zbývají jen jizvy na těle i duši?
Příběh tak hořký, že ani celý cukrovar nemůže změnit tu pachuť.
Těžká, smutná kniha čtená s obrovskou lehkostí.
Tak krutá a krásná zároveň. Po dlouhé době jsem četla stranu za stranou a nemohla ji odložit.
Žádná vata, jen jednoduché věty, které přesto zasáhnou, dojmou i naštvou. Ne každý ocení strohost a úspornost vět, ale k tomuto syrovému příběhu neskutečně sednou. Překvapil mne (příjemně) velmi nezvyklý konec a děkuji za skvělý literární zážitek.
Další silný příběh z doby, kterou bych nechtěla prožít, ale o které (ještě stále) chci číst.
Skvěle napsaný životní příběh (ne)židovské dívky Zuzany a její rodiny opravdu alespoň zpočátku připomene styl Aleny Mornštajnové; přesto se časem osamostatní, stane se svébytným - a já jsem při něm občas, na rozdíl od hlavní hrdinky, zapomínala dýchat.
Leopold, Abraham, Liliana, paní Tomášová, Šlomo Nachtigal, Augustina Prochásková, Přeučilovi a Šmídbergerovi, Krisztina Lukácsová, Jelena Petrovová, paní Mělnická - tolik zajímavých postav a osudů.
Pro mne srovnatelně kvalitní a dokonalý zážitek, jaký jsem učinila s knihou Zvuk slunečních hodin, takže velmi doporučuju. (A ignoruju ocúny, které na jaře určitě nekvetou - úplně zanedbatelný překlep v téhle dokonalé literární symfonii.)
"Co to znamená být Žid, ptala se jako dítě učitele Nachtigala, a teď to tedy ví, být Žid znamená jet vlakem do neznáma."
Kniha je rozdělena do tří částí: Dětství, dospívání, dospělost. A takové jsou naše životy. Bez ohledu na to, v jaké době je prožíváme.
Dětství – laskavé a bezstarostné. Vyloženě jsem si tuhle část knihy vychutnávala. Katalpa svým krásným jazykem vtahuje čtenáře do dětství, kdy všechno – vůně, chuti, barvy bylo tak intenzivní, tak omamující, tak plné… Při četbě se mi vybavují vlastní vzpomínky z dětství plné sytých barev a neopakovatelných okamžiků. Čtenář cítí bezpečí, lásku a semknutost malé rodiny Liebeskindovy – Liliany, Abraháma a jejich dcerky Zuzany. Chtěl by žít v malém městečku Holašovice poblíž Prahy v nadějeplných 30.letech 20.století. Chtěl by běhat se Zuzanou a jejími přáteli Janem a Hanušem po lukách a lesích a na těle i v ústech cítit sladkost cukru z cukrovaru jejího otce. Je mu blaze a chtěl by zastavit čas, protože na rozdíl od protagonistů knihy ví, že čas sladkého dětství brzy pomine
Dospívání – něco se změnilo. Nevinné okamžiky dětského přátelství se proměňují v okamžiky probouzení a poznávání. Tak jak míří dětství k dospělosti, míří i svět k neodvratitelné apokalypse. Poklidné soužití rodiny se plíživě začíná proměňovat v pozvolný boj o důstojný život, pak už jen o život. Život plnící se poznáním, smutkem, starostmi, bolestí, láskou opětovanou i neopětovanou, nenávistí, ponížením, přátelstvím, zradou…
Dospělost – všechny životy jsou nenávratně poznamenané prožitou bolestí. Lze jít dál? A jak?
„Ta noc všechno rozštěpí. Od nynějška už budou dva životy. Život před táborem a po něm:“ Zuzana se vrací domů do Holašovic, do cukrovaru. Stále tu voní její sladké dětství, ale svět je už docela jiný. Zuzana se z majitelky cukrovaru stala jeho uklízečkou… Je obdivuhodně silná, přežila Osvětim, dokázala se vrátit, touží po lásce, po něze, ale životy všech už jsou příliš rozbité….
Děkuji za krásný čtenářský zážitek!
Přečteno jedním dechem. Příběh Židovky Zuzany a její rodiny cukrovarníka Liebeskinda. Pasáž o Osvětimi se mi četla těžko, z Osvětimi se mi nevrátila prababička.Konec smutný i když s jiskrou naděje.
Prestoze by si Jakuba i za toto dilo zaslouzila plny pocet hvezd, ubiram jednu za prece jen uz trochu otahane tema holokaustu. Jiste je to jedno z nejstrasnejsich obdobi nasich dejin a je treba na nej nezapomenout, ale aspon pro me uz bylo tech pribehu z koncentraku docela dost. Trochu levna mi prisla i scenka zmrtvychvstani protagonistky z hromady tel, ale budiz. Jinak literarni zazitek, brilantni jazyk a osobity styl, ktery pro me patri k tomu nejlepsimu ze soucasne ceske prozy.
Nemůžu říct, že by se mi příběh líbil nebo ve mně po přečtení zůstal, přestože hlavní hrdinka rozhodně neměla jednotvárný osud.
Řemeslně byl zpracovaný velmi dobře, spisovatelka zvolila zvláštní strohý jazyk s minimem přímé řeči, zároveň bohatý a čtivý, který mi ale nesedl.
Postavy byly schématické, stejně jako situace, do nichž se dostávaly. Počáteční idylka běhání, juchání, škádlení se servírovala příliš sladce a stále ve stejném duchu. Lidé byli dobří a padouši, stejně jako přátelé hlavní hrdinky byli černý a bílý. Zuzana byla stále jen Zuzana a nikdy ne Zuzka nebo Zuzanka a rušilo mne, jak často se jméno opakuje celým textem.
Příběh samotný mi připomínal Hanu od Aleny Mornštajnové a až příliš z něj bylo cítit záměr zaujmout čtenáře.
Bylo to pro mne jako dívat se na něco chladného a nepravděpodobného za skleněnou stěnou. Na hezké dílo, v němž chybí duše.
P.S. Konec se spisovatelce povedl.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) zneužívání milostné příběhy romantika domácí násilí ženy v 2. světové válce perzekuce holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2020 |  Zuzanin dech |
| 2017 |  Doupě |
| 2014 | Němci |
| 2006 |  Je hlína k snědku? |
| 2008 | Hořké moře |
(SPOILER) Emotivní příběh židovky Zuzany Libeskindové- dcery cukrovarníka na malém městě Holašovice ,začíná v třicátých letech minulého století.Kniha je rozdělena na tři části -dětství,dospívání a dospělost.I Zuzka prožívá bezstarostné mládí v blahobytu ,ale její život,ale změní válka.Její otec i ona poznají hrůzy koncentračního tábora .Velice smutný životní příběh,který stojí za přečtení.