Zuzanin dech
Tereza Jandová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535158/bmid_zuzanin-dech-6603e1c7b579d.jpg
5
3187
3187
Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, je její osud předem daný. Transport. Koncentrák. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?... celý text
Přidat komentář
Děj knihy nádherný, poslední část v koncentračním táboře, z toho mně bylo úzko. A vztah a později manželství s Hanušem, jsem si říkala, že to přece nemůže žít a nechat si vše líbit. Tak to silná žena vyřešila. Děkuji moc!!
Křivda, láska, intriky, utrpení, ale především síla žít, jen se včas a správně nadechnout, to je příběh o třech přátelích. Velmi zdařilá kniha.
Jestli o nějaké knížce dokážu říct, že “se četla sama,” tak právě o Zuzanině dechu. Její slova se do mě vpíjela s obdivuhodnou lehkostí.
A když mně stačí na knížku 3 dny, tak to je fakt co říct...
Nebudu psát žádné chvalozpěvy. Jednak je jich tady už tolik, že by to bylo plýtvání slovy, a pak také proto, že já jsem úplně o dech nepřišla.
Protože:
V poslední třetině mi Zuzanin dech výrazně připomněl Sophiinu volbu, především motivem, který nazývám “jednou zažité zlo si Tě i v budoucnu najde, ať už v jakékoliv formě.” Jakmile se mi tam tohle srovnání vkradlo, nemohla jsem se zbavit dojmu jakési plytkosti... (To je fakt zvláštní, když Styron popsal dvojnásobek stránek, že? :D )
Nicméně sečteno, podtrženo: Stojí za vaši pozornost. Ta stavba příběhu je unikátní.
Je to obyčejný příběh ženy, které se tu a tam děly neobyčejné věci. Krásná linie dětství, dospívání a dospělosti, kteerá měla vždy ten správný důraz. Dospívání pro mě bylo velice zajímavé pohledem Zuzanina tatínka, který se rozhodl neemigrovat pro štěstí své dcery postavené na jejích prchavých pocitech štěstí. Dlouho jsem přemýšlela, proč vlastně tolik lidí neodjelo a neuteklo před Hitlerem do zahraničí, a přesně tato kniha mi pomohla trochu poohlédnout pod pokličku. Samozřejmě nejsilnější závěrečná kapitola dospělosti staví kruté osudy koncentračních táborů k porovnání s krutým životem, který Zuzanu potkal v manželství. Moc krásně vyjádřené pocity, ať už Jana nebo Hanuše, nebo Zuzanina tatínka. Velmi povedená kniha.
I když mi styl psaní úplně nesedl, přesto jsem knihu přečetla jedním dechem a moc se děj líbil. Budu se těšit na další z autorčiných knih.
Zprvu jsem se nemohla do knihy zacist, ma prvotina od autorky. Detstvi Zuzany (hl.hrdinky) jsem cetla a misty moc nevnimala, pak to prislo, jednim dechem jsem hltala pribeh ovoneny vanilkovym cukrem sve doby, tak uveritelne naturalisticky vykreslen zivot zidovske dcery cukrovarnika.
Pribeh je to velmi silny, kniha je rozdelena do tri casti: detstvi, dospivani, dospelost. Hlavni hrdinka vyrusta ve stinu sladkeho bohatstvi, ktere prinaselo bile kralovstvi jejiho otce. Kamaradi se s dvema chlapci, zaziva s nimi opravdove detstvi, na ktere postupem casu zbyva jen mila vzpominka. Zivot zidovskeho obyvatelstva je pod palbou tehdejsich narizeni, clenu v rodine ubyva jeste pred vypuknutim valky. Sled udalosti je pomerne rychly.
Kniha popisuje i zivot po skonceni valky, kdo vsak ceka navrat k vonavym casum s prichuti cukru je na omylu. Skoda zaveru, ten je jako ledove bodnuti, tam se zastavi dech a nic neni, jen fantazie nas vsech,jak by pribeh asi dopadl,kdyby mel pokracovani.
Kratke vety, silny pribeh o smutnych vecech, srozumitelny jazyk. Vse co v knize bylo, patrilo k celemu pribehu, pravdou je,ze nektere detaily bych mohla vynechat, ale ctenar se vtahne do deje o to vic, cte a nemuze se odtrhnout. Hodnotim velice kladne, uf, necham uzrat a pujdu sahnout po nejake oddechovce. Zuzana ve mne bude rezonovat jeste hodne dlouho.
Chvíli mi trvalo než jsem si zvykla na styl, jakým je to napsané. Později už se to četlo samo. Jenom přemýšlím, co pro mě bylo horší, jestli číst o Zuzaniným utrpení v koncentračních táborech nebo její návrat domů a život s násilnickým mužem. Člověk si pak pokládá otázky, po tom co prožila, proč s ním zůstávala? Proč od něho neodešla? Stejně jako nedořešená záležitost s Janem. Ten konec, nějaké to ukončení celého jejich příběhu tam prostě chybí.
Moje první setkání s touto autorkou a hned říkám wau! Skvěle napsaný příběh mě v klidu nenechal. Krásná byla Zuzanina dětská bezstarostnost, její síla jít dál a později i její čistá láska k Janovi. Jan byl obyčejný kluk, který si na nic nehrál a který dokázal vzít za práci. Naopak Hanuš byl pěkná sketa a z pomstychtivosti byl schopen jít přes mrtvoly, navíc se neuměl ovládat. Je to další čtivá kniha se silným příběhem, kterou si určitě musíte přečíst!
moc hezké, líbilo se mi, že je to velmi osobní příběh a přesto probíhající historické události nezapadnou
Na knihu od J. Katalpy jsem se nemohl dočkat, stejně jako tvorbu mnoha dalších autorů i autorek z nám i J. Katalpu již ze studií. Už tehdy jsem si uvědomil, že tato autorka píše neskutečně poutavě a čtivě, to se znovu potvrdilo i v románu Zuzanin dech. I proto jsem rád, že jsem si knihou zakoupil a symbolicky tak podpořil autorku v této těžké době.
Když jsem si četl anotaci románu, pomyslel jsem si, že číst další román o bolestech druhé sv. války a holocaustu nebude zajímavé. O tomto tématu jsem přečetl desítky knih a myslím si, že v poslední době je jich s tímto tématem jako hub po dešti. Přesto autorka přinesla do kontextu české literatury zajímavou novinku.
Determinace hlavní postavy, její životní příběh, vám nedá spát. Chcete se dozvědět, jak to s ní bude dál, i když tušíte, že ten happy end se nedostaví. Přesně tento efekt u knih vyhledávám, a proto Zuzanin dech hodnotím jako velmi zdařilý počin.
Asi do poslední třetiny knihy jsem přemýšlel nad průměrným hodnocením, stejně jako ale mnoho z Vás jsem po strhujícím závěru musel své rozhodnutí přehodnotit. Období věnované holocaustu je celkem předvídatelné, pokud někdo z Vás četl knihy věnované tomuto tématu, tak jistě se mnou musíte souhlasit. Srdcervoucí jsou především naturalistické popisy pokusů na Židech v koncentračních táborech. Nic nového však příběh v této rovině nepřináší. Zajímavější byl celkový příběh cukrovaru, který semelou dějiny 20. století. Autorka tak znovu vystavěla příběh na již známém podkladu, který hojně využívá i A. Mornštajnová. Důvod je asi jednoduchý - je funkční a zajímavý. Myslím, že tyto příběhy ocení především čtenáři, kteří se již narodili do svobodné společnosti.
Závěr knihy je ale vynikající a pro mě nepředvídatelný. Autorka krásně pracuje s kontrastem - jak s kontrastem války a svobody, tak lásky a utrpení. Naturalisté popisy zneužívání a domácího násilí jako by hnaly celý příběh do absurdních výšin. Člověk se musí zamyslet nad psychologickým aspektem postav, hodnotí jejich chování a nestačí se divit. Autorka krásně pracovala s psychickým modelem - tyran a zneužívaný. Jako z učebnice. Proč se hlavní postava nerozhodla k odchodu? Proč se upínala k tyranovi a omlouvala jeho činy? Láska? Spíš beznaděj.
Závěrečná scéna byla jakýmsi přirozeným vývojem událostí, nebo nějakým slabým zadostiučiněním.
Doporoučuji.
Sladké dětství v cukrovaru se mění v drsné dospívání za protektorátu a v koncentračním táboře, ale snad ještě krutější dospělost po návratu domů. To si Zuzana nezasloužila. Strhující příběh. Líbil se mi i autorčin strohý styl vyprávění, zcela odpovídal příběhu.
(SPOILER) super čtivé, dokonale propracované postavy, četlo se to jedním dechem samo :) bylo to skvělé, jen jednu hvězdičku strhávám za závěr...chybělo mi, že s Janem to nebylo "dořešené", že to nemělo nějaké ukončení, jak Zuzana naloží s tím, že žije novým životem, případně co bude dál dělat
Nebýt cca poslední třetiny, hodnotila bych minimálně čtyřmi hvězdami. Kniha je velmi čtivá a poutavá, autorka má na psaní nepochybný talent. Nevím, proč tomu tak je, že naše velmi nadané a mladé spisovatelky (ať už paní Katalpa, tak Hanišová či Bolavá a spol.) se rozhodly psát depresi nad depresi. Přijde mi to velká škoda. Pořád zastávám názor, že knihy by měly předávat nějaké hodnoty, mravní postoj, rozlišovat dobro a zlo.. a čím dál hůř takové knihy mezi současnými autory nalézám. Naopak mám pocit, že primárním účelem je šokovat anebo dostat do deprese (a evidentně má tento přístup u čtenářstva vysoký ohlas). Takto - samozřejmě jsem nečekala žádný čajíček, když jsem si vědomě půjčovala knihu o holocaustu. A k tomu neříkám ani popel; mé výhrady se týkají času poté (nechci vyzradit spoiler). Tím rozhodně nechci říct, že každá kniha musí mít nutně dobrý konec. Ale jako čtenáři mi musí být jasné, k čemu to všechno bylo. A to mi teda jasné není. Co mi v knize vadilo ještě, tak do detailu líčené a z mého pohledu místy až preverzně a lacině popisované sexuální scény. Mám pocit, že je toho v dnešní době všude až nad hlavu a hlavně že to děj nijak neobohacuje, ale naopak mu ubírá na kvalitě. Takže za mě bohužel zklamání.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) zneužívání milostné příběhy romantika domácí násilí ženy v 2. světové válce perzekuce holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2020 |  Zuzanin dech |
| 2017 |  Doupě |
| 2014 | Němci |
| 2006 |  Je hlína k snědku? |
| 2008 | Hořké moře |
Skvělá kniha! Na téma 2. sv. války jsem četla více knih od více autorů, ale Zuzanin dech je jedna z těch nejlepších. Srovnatelná s Hanou od Mornštajnové. Doporučuji!