Zuzanin dech
Tereza Jandová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535158/bmid_zuzanin-dech-6603e1c7b579d.jpg
5
3187
3187
Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, je její osud předem daný. Transport. Koncentrák. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?... celý text
Přidat komentář
„A tuto skutečnost, za všech okolností krvácet, odkáže své dceři“. Tahle věta zazní v druhém odstavci celého příběhu a na jejím základě jsem věděla, že kniha bude skvělým a silným příběhem. Obdivuju autory, kteří umí psát strohým jazykem, který ale kolikrát dokáže mnohem víc než zabarvené kličky.
Přemýšlím, jak bych knihu popsala čtenáři, který po ni teprve bude sahat. Zřejmě bych řekla, že je to kniha o lidskosti a jejím selhání; o lidských snech, které nedošly k naplnění; o bolesti, kterou si musíme prožít, abychom mohli cítit lásku
Po dočtení ve vás bude celý příběh a jeho tragičnost ještě dlouho působit. Možná se ale nejedná o tragičnost, možná je to spíš ukazatel životních osudů, které odpovídají běžnému životu. A to je možná právě to nejtragičtější.
Kniha se mě moc líbila. Příběh měl spád. Velmi na mězapůsobil pobyt Zuzany v koncentračních táborech.
Nádherný příběh dívky z židovské rodiny, která žije krásný život s rodiči, je obklopena láskou i bohatstvím. Ale následuje válka a s ní spousta bolesti a utrpení, ale hlavní postava knihy Zuzana všechny ty hrůzy obstála a je hodna obdivu. Kniha je moc hezky napsaná a čte se jedním dechem. Opravdu krásné čtení!
Jakuba Katalpa je skvělá, píše neuvěřitelně čtivě a poutavě, od jejích knih se člověk nemůže odtrhnout. Platí to i pro Zuzanin dech, ani jsem se nenadávala a byla jsem v polovině knihy. Nicméně prvotní nadšení, jak je to čtivé a jak u toho člověku běhá mráz po zádech, mě ke konci kniha začala mírně nudit. Z mého pohledu kdyby byla o fous kratší... bylo by to na pět hvězdiček.
Knihu jsem dočetla včera večer. O tom, jak je kniha skvěle napsaná a nutí vás číst dál a dál, je nejspíš zbytečné psát.
Když bych však měla shrnout své pocity z knihy, tak najednou nemám slov. Kniha je plná protikladů. Na jedné straně to je neskutečné štěstí, slunce, láska, milující rodina, kamarádi a teplo domova, které se pomalu, ale jistě mění ve strach, hlad, temnotu, bolest a ztrátu. A následně ještě další a další bolest.
Za konec strhávám 1*, kazí doposud reálnost a uvěřitelnost celého příběhu.
Dech beroucí dech Zuzanin.Tak knížka se čte sama ,ač bez přímé řeči.Takové knihy dávám tak jednou za rok.To se nedá jinak.
Způsob vyprávění hodně věcný, bez přímé řeči, přesto při čtení stránky ubíhají jedna za druhou, že ani nevíte jak. Doslova se zatajeným dechem jsem hltala příběh, který se z poměrně idylického měnil ve značně drsný a nelítostný. I když vhledem ke znalosti historických událostí je jasné, kam se příběh bude ubírat, přesto jsem pořád nějak doufala aspoň v něco pozitivního.
Velice dobrá kniha z nelehkého období českých i světových dějin.
Tak úsporný text a tak úderné věty, někdy jen slova! Bez zdlouhavých popisů a zbytečného filozofování mi román nabídnul divokou jízdu rozličných emocí, až jsem párkrát lapal po dechu. Děkuji, paní Katalpo!
Shořím, pomyslí si a je podivně klidná.
Skoda, ze tady tech hvezdicek neni vic.:( Kniha prisla z knihovny s tim, ze se musi brzy vratit a jelikoz si ji chce precist i moje mamka, zacala jsem to odpoledne, co se mi dostala do rukou. O 24 hodin pozdeji s prectenou knihou v ruce sedim na gauci a premyslim. Takze jestli se ptate, jak moc dobra kniha je tady mate odpoved. ANO, KNIHA JE VELMI DOBRA A VRELE VAM JI DOPORUCUJI! Ma to jedinou nevyhodu, neodtrhnete se a nebudete moct prestat premyslet.
Bez přímé řeči, strohé, ale přesto plné emocí díky spisovatelčině citlivosti k českému jazyku. Zuzanin příběh je velmi lidský, není v něm místo pro laciný happy end, který by si i čtenář přál po tom všem, co hlavní hrdinka prožila. Ovšem, nádech a výdech na poslední stránce značí konec starého a začátek, ale kdo ví čeho :-)
Ak by som mala povedať jednu vec o Zuzaninom dechu tak poviem - extrémne čtivá. K tomu sa pridáva strohý autorkin štýl, do ktorého napriek tomu dokázala zakomponovať literárnu krásu vetami typu: "Dívají se na třpytící se sníh a on je tak šťastný, že kdyby ho tělo nekotvilo k zemi, rozpustil by se v oblacích." Ďalšia vec - po dočítaní som šla objať svojho muža zato, aký je. Natoľko bol pre mňa príbeh živý.
Mám aj výhrady - koniec bol z môjho pohľadu trochu filmovo prekombinovaný, keby bol skončil obyčajnejšie, bolo by mu to pridalo na uveriteľnosti. A neskutočne ma iritovalo skloňovanie maďarského priezviska Nagy. Po diskusii s mojou českou kamoškou som ale dospela k tomu, že je to možno len môj osobný problém. Musela by som sa spýtať nejakého českého jazykovedca.
Zuzanin dech je dalším velmi silným příběhem z doby válečné i předválečné. Tentokrát prožijeme větší část knihy těmi příjemnějšími vzpomínkami ze Zuzanina dětství a dospívání. To měla mladá Zuzana skoro idylické, doslova pocukrované sladkým popraškem z tatínkova holašovického cukrovaru. Jenomže i toto dětství bezstarostně strávené v dostatku, s milovanou rodinou a nejdražšími přáteli Hanušem a Janem, muselo jednou skončit. A to tehdy, kdy být Židem, bylo nežádoucí. Válka brala vše, majetky, práci, přátele, zdraví, důstojnost a hlavně to nejcennější... životy. Závěrečná část Zuzanina dospívání mě rozsekala na kousky. Chcete se dozvědět, co všechno může člověk vydržet? Toužíte zakusit jak hořce chutná zrada? Tak to držíte tu správnou knihu!
"Co to znamená být Žid? ... být Žid znamená jet vlakem do neznáma."
Dechberoucí, tento příběh je jak vichřice, převalila se přese mne a zanechala po sobě emoční spoušť....
Začátek přitom vypadá až idylicky, přátelství židovské dívky a dvou chlapců, kteří jsou nerozluční i navzdory různým sociálním poměrům a původu. V jejich kamarádství se v době dospívání objevují první trhliny a nad světem se stahují temná mračna války, koncentráků, utrpení a zrady. Jejich svět již nikdy nebude stejný.
Silný příběh, který pro mne bude patřit k těm nezapomenutelným.
Tato kniha je pro mě letos TOP (hned po Šikmém kostelu). Styl psaní bez přímé řeči - hodně zajímavé a uvozovky mi nechyběly. Také příběh byl strhující, rozložený do tří etap Zuzanina života a postupně nabíral na obrátkách. Po týdnu mi děj stále rezonuje v hlavě.....určitě si přečtěte.
Krásné, sladké dětství, láska, zrada, závist, transport, koncentrák a návrat.
Zuzanin dech je neuvěřitelně silná kniha, která ve mě stále vyvolává vlnu emocí a jejíž samotná četba mě opravdu bolela. Nemohla a zároveň jsem musela pokračovat v četbě až na samotný konec, až na samotný konec sil.
Kniha je psána stroze, v krátkých kapitolách, snad právě proto je příběh tak neskutečně pravdivý, podmanivý a má své kouzlo.
Tuto knihu jen tak z hlavy nedostanete!
Jo jo,tak tohle bylo něco.Spisovatelčin úsporný styl vyprávění mi skvěle sednul,mám ho raději než zbytečné a zdlouhavé popisy.Knihu jsem zhltla za jeden den,čte se fakt skoro sama.Zuzana je silná osobnost a očividně přežije vše co jí život náloží.Hanuš je sketa a nic víc.A Jan?těžko říct,asi neměl dost trpělivosti.Konec byl překvapující ale perfektní.
Za mě každopádně výborný knižní počin.
Kniha se četla skvěle a mít víc času, tak je to ten typ knihy, kdy člověk otevře a nezavře, dokud nedočte. Líbilo se mi rozdělení na tři životní etapy a kontrast mezi nimi. Zároveň oceňuji, že Osvětim tam byla popsána, ale věnovala se jí spíše menší část knihy. Nevím proč doufala jsem v ideální konec, tam bych možná čekala od autorky víc. Jinak perfektní.
Mistrně podaná strohá výpověď o dětství a mládí bohaté holčičky. O kráse i tíze života a všech ztrátách, které musela prožít. A především o lidech, jejich chování v měnících se podmínkách. O vnitřní síle i zbabělosti. O lásce i touze vlastnit a podmanit si.
Zuzana se narodila ve stejné době jako mí rodiče - neustále jsem srovnávala jejich život s životy knižních hrdinů. Všichni "jen tak normálně" žili - stejně jak my dnes. A do toho plíživě, ale rychle, vstupovala oklešťující opatření a nařízení. Děje se tak v každé době, děje se tak i nyní. Důvody a cíle bývají rozdílné. Kéž by lidé měli takovou vnitřní sílu, aby všechna úskalí zvládli v souladu se svým svědomím. Stejně jak Zuzana.
První, co mi řekla naše milá paní knihovnice, když mi podávala knihu přes okénko, bylo "Ta knížka je bomba". Já s ní musím jenom souhlasit. Není to román jen o válce a koncentráku, je to i drsná sonda do lidských vztahů. Opravdu se mi líbil styl psaní, autorka píše stručně v krátkých větách a vše je jasné, nic tam není navíc a nic neschází. Navíc úžasně zpracovaný a emotivní příběh ve kterém je vše: láska, nenávist, kamarádství i zlo v různé podobě. Hlavně jsem obdivovala neuvěřitelnou sílu Zuzany, která se drsným a překvapujícím způsobem dokázala o sebe postarat.
No ale nutně potřebuji další díl! Jak to bylo dál, jak se z toho všeho Zuzana dostala a také co bylo dál s Janem? Doufám, že autorka píše další díl.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) zneužívání milostné příběhy romantika domácí násilí ženy v 2. světové válce perzekuce holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2020 |  Zuzanin dech |
| 2017 |  Doupě |
| 2014 | Němci |
| 2006 |  Je hlína k snědku? |
| 2008 | Hořké moře |
Je k neuvěření kolik lidská bytost unese...