Zuzanin dech
Tereza Jandová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535158/bmid_zuzanin-dech-6603e1c7b579d.jpg
5
3155
3155
Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, je její osud předem daný. Transport. Koncentrák. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?... celý text
Přidat komentář
Silný příběh, knížka se četla jedním dechem. Opět mám nad čím přemýšlet. Dnes si lidé jenom stěžují a prakticky nemají na co. Tohle byl těžký život....
Perfektní, jako vždy... Jakuba Katalpa umí a vždy s napětím očekávám další román
Na Knihy od Katalpy se vždy mimořádně těším a i přesto, že se mi Zuzanin dech dost líbil, asi nebude patřit mezi to nejlepší, co jsem kdy k tématu židovství a koncentráků četla. Mám ráda knihy, ve kterých je popsán život hlavních postav od dětství až do dospělosti, což tu bylo splněno do posledního puntíku. Kniha se četla skvěle, ke konci jsem jí přímo hltala, i když to vůbec nebylo jednoduché čtení. Závěr mě trochu zklamal.
Vynikající kniha, hodně připomíná román Hana, kvalitativně srovnatelná. Potěšil mě závěr, věřila jsem, že se Zuzana nenechá.
(SPOILER)
3,75/5
Mnoho hodnotitelů se nemůže ubránit srovnání s Hanou od Aleny Mornštajnové a já musím víceméně souhlasit, ikdyž Hana se mi líbila více. Je to podobný, zároveň však naprosto jiný příběh, čím to tedy může být? Kromě tématu je to také velice osobitým stylem psaní autorky. Kniha je psaná velice stroze, z čehož by se mohlo zdát, že budou chybět emoce, či nějaké hlubší proniknutí do osobností postav... opak je ale pravdou. Strohý text knize velice sluší a dokonce se mi i líbila minimálně a nestandardně použitá přímá řeč.
Kniha je rozdělená na tři části - dětství, dospívání a dospělost, takže můžete hezky pozorovat vývoj tří hlavních postav - Zuzany, Hanuše a Jana. A jak už je z tohoto zřejmé, půjde tak trochu o milostný trojúhelník zasazený do prostředí druhé světové války. Nepochybuji, že takovýchto příběhů je mnoho, ale vzhledem k tomu, že jsem četla pouze Hanu, tak nemám širší porovnání. Je už jen na vás, ke které postavě přilnete, se kterou soucítíte, nebo kterou nenávidíte, ale kniha vás v tomhle ohledu vede jedním hlavním směrem. Zuzana je zde vykreslena jako velice statečná, odolná a skoro až nepřemožitelná osobnost a to je jedním z důvodů, proč téhle knize nemůžu dát plný počet, i přestože se mi hodně líbila. To, jak se Zuzana vyrovnávala s některými situacemi mi přišlo těžko uvěřitelné, nereálné. Stejně jako to, jak Zuzana působí na ostatní postavy, jak z některých situací vyvázne, jak jí přeje štěstí (pokud se to dá nazvat štěstím, vzhledem k tomu, do kterého období je kniha zasazena).
To, co mi knihu ale srazilo nejvíce, byl její konec, který je dalším (a hlavním) důvodem ke stržení hodnocení knihy. Jakože pardon, ale co to bylo? Kdyby mi dojem z knihy nepokazil konec, tak hodnotím krásnými 4-4,5 hvězdičkami. Ale byla jsem tak naštvaná, že prostě víc než 3,75 nedám.
I tak bych knihu ale s klidným svědomím doporučila k přečtení, vzhledem k tomu, jaké má hodnocení, tak lidem nejspíš takové konce nevadí a Zuzanin dech si tak našel spoustu spokojených čtenářů. :-)
NÁSLEDOVAT BUDE SPOILER. Kde je jakýkoliv závěr, vysvětlení, pokračování, cokoliv? Takhle - já už jsem relativně zvyklá na lehce otevřené konce, kdy si spisovatel hraje se čtenářem a nechá mu vytvořit si vlastní konec. Nicméně zde to na mě působí tak, že spisovatelka už byla líná cokoliv dalšího napsat, tak to prostě utnula. Hleděla jsem na tu poslední stranu jako vyoraná myš, ale ani to mi nepomohlo...žádné pokračování se zkrátka nekonalo.
Nečekala jsem, že na mě kniha takhle zapůsobí. Přečteno za tři dny, ale myslet na ni budu dlouho. Moje první kniha od autorky a určitě ne poslední.
Silná a krásná knížka, po přečtení ve mně kus z té knihy zůstalo, zaryla se mi do srdíčka.
Knížka se četla velmi dobře. Krásné popisy Zuzanina života a vesnice, ve které vyrůstala. Od knih s tématem světových válek vždy očekávám nepříjemný pocit, ale tentokrát pramenil nepříjemný pocit pouze z posledních pár stránek (a nebylo to kvůli popisu koncentračního tábora)
Obsahuje spoiler!
Precetla jsem si tady vice komentaru a musim rict, ze me udivuje, ze knizka tolik zapusobila na takove mnozstvi lidi.
Me se knizka moc libila (proto i ty 4 hvezdicky) predevsim diky skvelemu stylu psani, kdy dej plyne jak drava reka. Je tam minumum rozvlacnenych popisu, ale presto vykresleni tolika zdanlivych drobnosti na kazdodennich situacich, ze clovek nema pocit, ze by dej prilis skakal a bylo vynechano podstatne. Hodne mi pripomina Alenu Mornstajnovou, hlavne v prvni casti.
Ta prvni cast byla podle meho nazoru i ta nejlepsi, hezke prokresleni postav, ponoreni se do Zuzanina cukroveho sveta, zaroven ale s hrozbou v pozadi a vedomim, ze tohle vsechno musi v nastavajicich dejinnych souvislostech padnout jako domecek z karet.
Cast, kdy do Cech prijeli nacisti a zacina obdobi utlaku zidovskych obyvatel, se mi zacina libit min. Tady mam pocit, ze je prilis cernobily pohled autorky na jeji postavy- Zuzana a Jan zidealizovani (Jan od zacatku v odboji, Zuzana nezlomna, z ustrku si nic nedela, presto nebojacne chodi i tam, kde Zidi nemaji pristup) a Hanus uz tady zacina byt vykreslovan jako jasne negativni postava. Pak ty pletky s nacistou Nagyem, ktery se dle knihy dlouho spokoji jen s tim, ze se na Zuzanu diva a necha si od ni dat pohlavek bez toho, aby si stanovil pravidla vic ve svuj prospech - vzdyt on je ten, kdo ma moc, ona v te dobe neni nic! To same i treba Zuzanina mistrova, taky si necha skakat po hlave. Jediny, kdo mi v teto casti prijde realne vykresleny, je Zuzanin tata.
A pak ta cast v koncentraku. Z te na me vubec nedycha, jak je to hrozny, neni tady zadny nahled do Zuzaninych myslenek, obav, zoufalstvi. Vzdyt ji tam mucili, delali na ni pokusy. To musi prece hnout s kazdym! A ne, ona je tady opet ta silna, nacistickemu lekari kousne do prstu a on si to opet necha v pohode libit ... To je natolik nerealne, az mi to postavu Zuzany zprotivi a ja se pristihnu, ze ji preji neco zle, co by se ji konecne dotklo.
V tomhle ohledu me autorka v treti casti nezklame, i kdyz ani tady nemam pocit, ze bych Zuzane rozumela, proc jedna tak, jak jedna. Uz jsem jen cekala, kdy se z daleke Ameriky pririti Jan, vykasle se na svou zenu a dite a Zuzanu zachrani. Za to, ze se to nestane a cely pribeh tudiz neskonci jako sladarna s happy endem pro ty dva, nehlede na to, kolik zlomenych srdci zanechaji, jsem pridala 4. hvezdicku.
Pribeh ve mne ale nerezonuje a to je u knih, ktere jsou tak hezky a napinave napsane, spis vyjimecne.
Strohost. Opravdovost. Čtivost. Bolest!
Zuzanin dech mě uhranul. V hrudi po dočtení prázdno. Nádherný jazyk! Styl psaní připomíná Sally Rooney. Krásná kniha, která se mi vryla do paměti.
Zpočátku si ani neuvědomíte, kam vše bude směřovat. Zuzana, vymodlená dcera židovského majitele holašovického cukrovaru prožívající dětství o jakém se jiným může jen zdát. Je šťastná po boku milujících rodičů, prarodičů. A také dvou kamarádů z rodných Holašovic. Těch, kteří osudově zasáhnou do jejího života. Postupně s každou kapitolou jakoby odkapává byť jen malý kousek štěstí a bezstarostnosti. S nástupem války a postojem k existenci Židů se vše mění a z vážené rodiny se záhy stává plebs, který má předem již daný osud. Terezín, Osvětim a návrat na místo, o kterém Zuzana se zuboženým tělem a vytrhanými zuby měsíce snila. Návrat domů, který již není tím samým místem. Mučivé vzpomínky, neopouštějící úzkosti. A ti ke kterým se vrací i upíná, již zdaleka nejsou těmi, kterými bývali. Celou dobu si nepřejete nic jiného, aby Zuzana konečně po všech těch hrůzách došla klidu a našla místo ve svém životě. I když i tady platí a snad víc než stonásobně .... nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Nejvyšší hodnocení je zlomek toho, co by si tahle knížka zasloužila.
Krásně napsaná kniha. Dej je poutavý, čte se skoro sama. Nutno podoktnout, ze kniha není pro slabší povahy (obzvlášť v této depresivní době). Já mám tyto příběhy rada, ukazuji nám, ze život neni a nikdy nebyl pohádka růžovým sadem. Je to holt krutá realita minulosti a tím, ze se o ni píše, se může předávat dalším generacím, protože nikdo by nikdy nemel zapomenout na hrůzy 2.svetove války
Velmi silny příběh židovské dívky kniha se čte opravdu jedním dechem doporučuji.
No, teda, něco tak depresivního jsem opravdu dlouho nečetla a obzvláště v této době ani nedoporučuji. Po obsahové stránce mi kniha opravdu nesedla. Autorka umí psát, děj ubíhá. Příběh byl aspoň pro mne stále víc depresivní. Také mi chyběla v knize přímá řeč. Musím si přečíst něco pozitivního :D. Jsem zděšená, jaké pěkné hodnocení knížka má :D.
Čtenářský objev roku 2020. I když objev není to správné slovo - k tomu, že mi kniha vyrazí dech, jsem měla dostatek indicií... Jednak to byli skvělí Němci, které jsem už od autorky četla, jednak to byla spousta nadšených komentářů od mých oblíbených Databázových přítelkyň a v neposlední řadě mě přesvědčilo čtenářské nadšení mé dcery. Knížku měla do dvou dnů přečtenou, ve volných chvílích jí nepustila z ruky. A není se čemu divit - Zuzanin dech má všechno, co mají ty nejlepší romány mít - velmi čtivý styl, zajímavé téma, vyvolá spoustu otázek, je psaný nádhernou češtinou, název knihy je vzhledem k obsahu geniálně zvolený (Zuzanin dech se doslova vine celou knihou jako důležitý prvek - ať v milostných scénách, tak ve scénách, kdy se Zuzana snaží uklidnit)....
Podtrženo, sečteno - čtenářská lahůdka letošního roku, při které ztratíte dech...
„A tuto skutečnost, za všech okolností krvácet, odkáže své dceři“. Tahle věta zazní v druhém odstavci celého příběhu a na jejím základě jsem věděla, že kniha bude skvělým a silným příběhem. Obdivuju autory, kteří umí psát strohým jazykem, který ale kolikrát dokáže mnohem víc než zabarvené kličky.
Přemýšlím, jak bych knihu popsala čtenáři, který po ni teprve bude sahat. Zřejmě bych řekla, že je to kniha o lidskosti a jejím selhání; o lidských snech, které nedošly k naplnění; o bolesti, kterou si musíme prožít, abychom mohli cítit lásku
Po dočtení ve vás bude celý příběh a jeho tragičnost ještě dlouho působit. Možná se ale nejedná o tragičnost, možná je to spíš ukazatel životních osudů, které odpovídají běžnému životu. A to je možná právě to nejtragičtější.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) zneužívání milostné příběhy romantika domácí násilí ženy v 2. světové válce perzekuce holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2020 |  Zuzanin dech |
| 2017 |  Doupě |
| 2014 | Němci |
| 2006 | Je hlína k snědku? |
| 2008 | Hořké moře |
Dobře napsaný román, který si budu pamatovat i po delší době. A mimochodem, autorka má hezkou češtinu, což dnes není u spisovatelů zas tak běžné a samozřejmé, jak by mělo být.