Zvěrolékař a jeho přátelé
James Herriot (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31168/bmid_zverolekar-a-jeho-pratele-HV1-31168.jpg
5
524
524
Zvěrolékař série
< 8. díl >
Další knížka podmanivých příběhů Jamese Herriota vypráví v dvaapadesáti zastaveních nejen o čtyřnohých pacientech, ale také o jeho blízkých, o manželce Heleně, synkovi Jimmym a dcerce Rosii, oddaném pomocníku Siegfriedovi, stejně jako o mnoha dalších barvitých postavách a postavičkách z yorkshirské vrchoviny...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1993 , Svoboda-LibertasOriginální název:
Every Living Thing, 1992
více info...
Přidat komentář
Když jsem kdysi dávno dostal knihu Zvěrolékař a kočičí historky nevěřil jsem, že mě bude bavit kniha o léčení zvířat. Teď jsem v rámci čtenářské výzvy sáhl po tomto skvostu, který na mě doma v knihovně čekal a pořád ho předbíhaly jiné knihy :-). Výborně jsem se opět pobavil. Pan Herriot dokáže i poměrně smutné věci podat skvělým způsobem. Kniha je poutavá od začátku do konce. Vypráví nejen o pracovních historkách, ale jsou zde informace také o rodině, zákaznících, kolezích...
Poslední díl série, už teď mi vyprávění venkovského veterináře chybí, jeho povídky jsou skvělé, plné lásky ke zvířatům a k anglickému venkovu. Celou sérii jsem si zopakovala po několika letech a rozhodně nelituji, Herriot bude pro mě navždy srdcovka.
Super, super, super. Odpočinková kniha, u které se usmíváte od začátku do konce. Některé příběhy jsem dala k dobru ve společnosti a myslím, že měly úspěch.
James Herriot je prostě klasika, která nikdy nezklame, jeho láska k životu, lidem i zvířatům je bezbřehá, jeho životní nadhled a pokora jsou příkladná, prostě dokonalé čtení, zvlášť do dnešní doby.
Ač běžně nečtu ani nesleduju tématiku se zvířaty, protože na to nemám nervy a jen brečím jak blbá, tuto sérii jsem si zamilovala, protože autor vše popisuje moc hezky. Jeho příběh mě moc baví.
James Herriot kdyby napsal telefonní seznam, tak pro mě bude vždy za plný počet hvězdiček.
James Herriot je postava snad univerzálně sympatická - tak lidská, empatická a navíc s životními trablemi, které jsou leckomu vlastní.
To není jen o čtivě a laikovi srozumitelně popsané veterinární praxi, velmi rozličných líbivých zvířátkách s pestrou plejádou diagnóz a byť chudém, tak malebném romantickém yorkshirském venkovu 50. let. Je to v mnohém o lidských příbězích a osudech, jejichž témata jsou zcela nadčasová.
Krátké a dobře vypointované příběhy zvířecích pacientů doprovází linka autorova vlastního života, která nabídne mnoha lidem osobně az příliš dobře známé situace. Péče o nijak ideální bydlení, snaha být dobrým rodičem a partnerem v časově komplikovaném zaměstnání, osobití přátelé a spolupracovníci občas zvláštně ovlivňující klidný běh našeho dne, těžké a vysilující hledání vysněného bydlení... a do toho složité vztahy s klienty i sousedy, jejichž osobnost je kolikrát opravdu o nervy hrající hádanka. Přesto všechno se autor ale přenáší stejně tak s každému známým vnitřním zoufalstvím a vyčerpáním jako i zároveň s hlubokým pochopením, vlídností a diplomacií.
Způsob, jakým pak Herriot umí i velmi smutné lidské a zvířecí tragédie nakonec srdečně vykreslit a najít na nich přece jen něco pozitivního, jakousi naději v tom občas marném světě... to je tak zvláštně uklidňující a příjemné oddechove čtení před spaním, že se mi až loudí to kýčovité: "To úplně zahřeje u srdce."
Zábavné, ale i smutné příběhy jednoho veterináře. Jsou plné lidskosti a lásky ke zvířatům. Anglický venkov se svými figurkami a jejich zvířaty je opravdu neodolatelný. Věřím, že to bylo Herriotovo poslání. Příjemné čtení.
Zas a opět nádherný laskavý humor.Každá kapitola je pohazením po duši.
Žadná kniha od Herriora prostě nemůže zklamat.
Knížku jsem četla už podruhé a to asi s 20 letým rozestupem. A opět z ní mám stejný krásný a pohodový pocit. Příjemné čtení o krásném anglickém venkově v 50.letech, o lásce ke zvířatům, k lidem, k práci.
James Herriot je ztělesněním pravdy, že šťastný člověk dokáže udělat šťastnými všechny, jichž se dotkne. I já mám to štěstí, že jsem ho potkala.
Panebože, po tolika letech a stále skvělé. Pokud si chcete v jedné knížce užít smích i slzy, je tohle ta nejlepší volba. Dojemné i veselé příhody jednoho zvěrolékaře, který žije pro své povolání, pro své pacienty a pro své blízké. Skvělé, doporučuju všemi deseti!
Pohodová knížka plná humorných příhod, díky níž se opět ocitneme v prostředí yorkshirksého venkova a prožíváme úspěchy i nezdary místního veterináře. James Herriot nikdy nezklame, ale jeho předchozí knížky mají pro mě o něco větší šmrnc, proto ta jedna hvězdička dolů. Omlouvám se, pane Herriote, nasadil jste si laťku moc vysoko.
Skvelá kniha! Nádherné príbehy, ktoré potešili, rozosmiali a spríjemnili deň. Z príbehov srší láska a pokora s akou autor pristupoval k svojej práci a zvieratkám. Veľmi sa mi páčil miestny dialekt ľudí. Dotváralo to celkovú atmosféru. Vrelo odporúčam.
Štítky knihy
Anglie zvířata, fauna zvěrolékaři, zvěrolékařky zvířátka příběhy o psech Yorkshire příběhy o zvířatechAutorovy další knížky
| 1981 |  Když se zvěrolékař ožení |
| 1991 | Zvěrolékař mezi nebem a zemí |
| 1993 | To by se zvěrolékaři stát nemělo. Díl 1. (Zvěrolékař na blatech) |
| 1995 | Zvěrolékař a psí historky |
| 1995 | Zvěrolékař a kočičí historky |
Herriota miluju a mohla bych ho číst pořád dokola. Vždycky se při čtení začnu usmívat. Je to jako lék na duši. Tenhle díl je asi ten nejlepší ze série.
ČV 2024 - Kniha s měkkou/brožovanou vazbou.