Zvěrolékař a kočičí historky
James Herriot (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/45424/zverolekar-a-kocici--45424.jpg
5
374
374
Zvěrolékař série
< 9. díl >
Deset veselých i dojemných povídek o kočkách, které vybral autor ze svých dříve vydaných knih.
Literatura světová Povídky Příroda, zvířata
Vydáno: 1995 , SvobodaOriginální název:
James Herriot´s cat stories, 1973
více info...
Přidat komentář
Velice milé a pohodové čtení. Veselé i smutné příběhy o kočkách kterými prostupuje láska ke zvířatům.
Milá oddechovka s příběhy z pracovního života veterináře. Nepobavi, nemá napětí ani hluboké myšlenky, ale příjemně si u čtení člověk odpočine.
Knížku jsem už četla tak před 20 lety, je to krásné milé povídání o kočičkách. Člověk se musí usmívat u každého příběhu. Takový balzám na duši.
Milé čtení, či ještě lépe poslouchání, při němž dostanete chuť pořídit si domů koťátko.
Parádní knížečka na rychlé přečtení. Je z ní cítit láska k těm úžasným a hrdým tvorečkům, kteří si nás všechny tvrdě podmaňují.
Milé, něžné a hebké jak kočičí kožíšek. Při čtení jsem vzpomínala, jak rádi a často jsme tyhle kočičí historky poslouchavali s dětmi při cestách na dovolenou a jak měla Herriota ráda moje babička.
Milá knížka, stejně jako ostatní od autora. Vybrala jsem si ji do čtenářské výzvy. Jsem sice člověk tzv. psí, ale to nevadilo. Ostatně knížku Zvěrolékař a psí historky už jsem četla dříve. Knížka je prostě příjemná.
Mezi dvě knihy s náročnou tématikou jsem si vložila Herriota. A to kočičí příběhy, aby to šlo do výzvy. Podle očekávání to bylo pohlazení a a potěšení.
Kratičká kniha, kterou jsem si vybrala kvůli Čtenářské výzvě a tak jako i jiné knihy od J. Herriota, pohladila po duši.
Jsem sice podle základního členění na "psí a kočičí lidi" jednoznačně člověk psí, ale zvířata mám ráda obecně (většinou raději než lidi). Autor dokázal svým laskavým vyprávěním přinést ke mě domů pohodu a harmonii, stejně jako když vedle vás spokojeně přede kočka.
Pana Herriota jsem četla poprvé, resp. poslouchala a musím říct, že to byly opravdu krásné příběhy, některé mě opravdu vzaly. Je milé poslouchat i o ostatních ještě posedlejších milovnících zvířat než jste vy a tak se ujistit, že jste vlastně úplně normální. Moc pěkné, už se těším na další. Doporučuji.
Poslouchala jsem jako audioknihu - čte moc pěkně Michal Pavlata. Sice už jsem všechny tyto kočičí historky znala z knih o Zvěrolékaři, ale i tak to bylo pohlazení po duši. Herriot nikdy nezklame.
Po knize "Moje nejlepší psí historky" pokračuji u kočiček a kocourků. Tak, jako pejska, tak i kocourka Muráška jsme dostali na hlídání a už u nás dožil. Tak, ač jsme před tím v bytě neměli zvířátko, najednou byly dvě. Každý jiný a přesto oba skvělí parťáci.
J.H. ve svých povídkách vyjadřuje vše. Tak, jako lidé, i naši zvířecí mazlíčci mají své povahy, nálady apod. Důležité ale je, že jsou tu pro naše potěšení, pomazlení i lumpačení.
Za vše cituji z knihy :
Naše milovaná zvířata nežijí pro nás dost dlouho.
Miluji kočky, jednoho rošťáka mám doma, takže mě to moc bavilo.. jako vždy byly někdy příběhy smutné, někdy veselé a jindy dokonce velmi povznášející .. :-) ale autor je ve vyprávění prostě špice a bavilo mě to od první minuty do poslední, kde mi to bylo moc líto, že je konec :-) Ale už se nemohu dočkat další knihy :-)
Autorovy další knížky
| 1981 |  Když se zvěrolékař ožení |
| 1991 | Zvěrolékař mezi nebem a zemí |
| 1993 | To by se zvěrolékaři stát nemělo. Díl 1. (Zvěrolékař na blatech) |
| 1995 | Zvěrolékař a psí historky |
| 1995 | Zvěrolékař a kočičí historky |
Já teda sice nejsem extrémní milovník koček, ale moc se mi to líbilo! Úsměvné, dojemné, vtipné povídky o kočkách. Některé ty příběhy mi přijdou až skoro pohádkové v tom dobrém slova smyslu. Doporučuji všem, kteří hledají laskavé příběhy, které pohladí po duši :)
"Byl jsem hrdý na svoji "kočičí techniku", na jakýsi speciální přístup k léčení koček, a nepochyboval jsem o tom, že mám schopnost vcítit se do nich, a že mě proto všechny milují. Abych přiznal úplnou pravdu, pokládal jsem se za kočičího plejboje."