Zvěrolékař a spol.
Luke Gamble
Příhody z ordinace i osobního života mladého veterináře Lukea se odehrávají v městečku v jihozápadní Anglii. Luke nastupuje na zdejší kliniku jako čerstvý absolvent a součástí jeho pracovní náplně jsou noční směny i místní specialita, dojíždění na farmy. Zpestřením jsou pak autorovy „dovolenkové“ cesty – do Řecka, do Indie a do Maroka, kdy vypomáhá jako dobrovolník. Autor popisuje i kontakty s kolegy z kliniky a také pokusy navázat vztah s veterinářkou Cordelií.... celý text
Literatura světová Humor Příroda, zvířata
Vydáno: 2014 , Ikar (ČR)Originální název:
The Vet: My wild and wonderful friends, 2011
více info...
Přidat komentář
Průměrná kniha na oblíbené a vděčné téma. Čím více knih o veterinářích jeden čte, tím víc oceňuje, jak skvěle jsou napsané a přeložené knihy Jamese Herriota.
Velmi vtipná knížka v nejlepší tradici vtipných a občas i smutných knížek o veterinářích.
Veselé i vážné historky ze života zvěrolékaře, psané svižně s dobře odměřenou dávkou laskavého suchého humoru. Z každého příběhu je zřejmá velká láska ke všemu živému.
Skvělá knížka. Pobavila i donutila se zamyslet nad tím, jaké jsou rozdílné typy lidi a jejich chování ke zvířatům. Má můj obdiv. Jsem milovník veškeré haveti a tento typ knih mě moc baví!
Čekala jsem Herriota, ten ale popisoval spíš to veselé. Luke Gamble popisuje veterinární praxi tak, jak je. S tím veselým, i s tím drsným. Občas jsem s tím bojovala, ale i tak jsem se tím během víkendu prokousala..
Velmi dobře čtivě napsaná kniha o životě jednoho veterináře z Anglie. Opravdu obdivuhodný život. 4,5*
Nadherná knížka, která vypráví příběhy z veterinární praxe. Některé kapitoly byly smutné, ale takový je bohužel život.. Příběhy v knize jsou provázané a postupně vyplývají souvislosti. Oceňuji čtivou nenásilnou formu, kterou je knížka napsaná. Miluji knihy o zvířatech, takhle byla super. Dávám 5 hvězdiček a doporučila bych to každému, kdo má rád zvířata. My, kteří jsme z veterinární praxe máme tyto knížky na předních poličkách našich knihoven :).
Jelikož autor píše, že je kniha podle jeho života, musí mít život ale velmi zajímavý :-) Kniha byla velmi ale velmi dobrá, u žádné knihy jsem se zatím tak nenasmál ale i dojemné a napínavé chvíle se objevili. Doporučuji!
Jelikož jsem po střední veterině, tak to bylo suprové osvěžení některých znalostí. Přečteno jedním dechem :) Vtipné, místy napínavé historky z ordinace i z terénu, které pobaví. Na druhou stranu chápu, že kdo se v této oblasti vůbec nepohybuje, nemusel úplně všemu rozumět.
Příjemné oddychové čtení se sympatickým veterinářem. Rozhodně se těším i na pokračování Zvěrolékař v divočině.
Veselé, dojemné, anglicky vtipné čtení o zajímavém a i v 21. století těžkém životě veterináře. Autorovi přeji jen samé úspěchy v životě i v práci! Mimochodem, má pěkné webové stránky!
Nadchla mě. Nesrovnávám s Herriotem, po prvních kapitolách jsem čekala spíše snůšku jednoduchých příhod, ale nakonec se to rozjelo v provázaném ději. Některé povídky jsou smutné, jiné veselé, ale jako celek mě kniha potěšila i když zrovna ten šílený maraton jsem mu moc nevěřila, ale snad to má být inspirované skutečností, tak možná to vážně zvládl.
Trochu nevyrovnané, místy vtipné až sžíravě, místy naivní. Dá se to, ale Herriot je bůh. Není možné ho překonat. A ani to není nutné...
Zvěrolékař a spol. je určitě kouzelná knížka. Nabízí se sice srovnání s knihami Jamese Herriota, které se mi líbily více, ale každý z těchto autorů píše na trochu odlišné téma. Jiná doba, jiné problémy...
Úžasná kniha, spisovatel píše krásně o prožitých zážitcích. Čte se to tak lehce,že se člověk nemůže odtrhnout od knihy. Mohu jen doporučit
Podle obálky jsem si myslela, že to bude dost ujetá kniha, kdy se člověk bude muset jen smát. Po přečtení musím říct, že obálka trochu klame. Sice humoru je v knize dost, ale taky situace vážné a smutné. Případně takové, které autor sám nijak nehodnotí, ale nejspíš si je tak vyhodnotí čtenář. Mám na mysli hlavně Lukovy cesty do zahraničí, do různých chudých částí světa, kde lidi nemají dost prostředků ani na to, aby se postarali o sebe. A někdy zase prostředky či peníze mají, ale nechce se jim nebo by v očích sousedů vypadali "divně", kdyby zavolali veterináře pro svoji krávu nebo psa.
Někdy mi připadá, že se Luke trochu moc chlubí (sice popisuje mnohé nesnáze a svoje neznalosti, ale většina těchto situací jako zázrakem dopadne dobře), ale těžko soudit někoho, koho osobně neznám. Jsou mezi námi i nadprůměrně schopní a šikovní lidé a dost možná je Luke jeden z nich. Šíře jeho aktivit by na to ukazovala.