Zvěrolékař na cestách
Jonathan Cranston
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/469717/bmid_zverolekar-na-cestach-XBR-469717.jpg
4
48
48
Autor si ve svých třiceti letech už stihl vybudovat praxi na britském venkově a zároveň procestovat kus světa od africké džungle, přes východní Asii až po Nový Zéland. V jeho příbězích se objevují tradiční i netradiční zvířecí pacienti, jako jsou labuť, pásovec, fretka, nosorožec, pakůň či vakoveverka. Vesměs jde o veselé historky, jednou autor řeší případ leguána, který spolkl zásnubní prsten majitelky, jindy honí klokana po britské klinice a pak zase omylem v Austrálii naočkuje špatné stádo krav. Milé zábavné povídání, díky veliké rozmanitosti druhů i prostředí, v němž se příběhy odehrávají, je kniha příjemně čtivá a nehrozí, že by mohla nudit či se opakovat.... celý text
Příroda, zvířata Příběhy
Vydáno:
2020
,
Ikar (ČR)
Originální název:
The Travelling Vet, 2018
více info...
Přidat komentář
Kniha se skládá vlastně ze dvou vzájemně prolnutých částí: příběhy z Británie a zážitky z pracovních pobytů různě po světě. U první části se nabízí srovnání s fenomenálními knihami Jamese Herriota. A to srovnání není moc lichotivé. Je nesporné, že autor usiluje o maximálně profesionální přístup, a možná k tomu přispívá i moderní doba se svými novými metodami, ale vyprávění působí nezřídka studeně a blíží se spíše veterinární kazuistice. Chybí tam Herriotova vřelost a všude viditelná láska ke zvířecím pacientům i jejich chovatelům. Druhá část mě naplňovala spíše smutkem - to, co autor popisuje z práce mimo Británii, působí spíše průmyslově, neosobně. Nedokážu to úplně přesně vyjádřit. Ale asi to byl zajímavý příspěvek do rozpočtu.
(SPOILER) Kniha Zvěrolékař na cestách mi dala hlubší pohled do profese veterinárního lékaře, který se nezabývá jen běžnými zájmovými či hospodářskými zvířaty, ale i těmi exotickými. Uvědomila jsem si, že veterinář nepotřebuje a ani nedokáže znát všechny zvířecí druhy, aby dobře zvládal svoji profesi. K práci taktéž patří zjišťování si o anatomii a léčbě méně známých druhů během praxe, což si hodně lidí neuvědomuje a berou veterináře za všeznala. Líbily se mi všechny povídky: očkování špatného stáda krav, chybné histopatalogické vyšetření u prasat, chytání agresivní labutě, čipování pásovce, rentgen leguána, chytání mláďate klokana, depomponizace vakoveverek, starání se o pandě, africké dobrodružství s žirafami, pakoněmi, zebrami, slony, nosorožci a mnoho dalšího. Skvělým bonusem byly faktické informace o jednotlivých druzích (o kterých se mluvilo) na konci kapitoly.
Kniha má hezký obal a dovíme se pohled veterináře na téma ochrany přírody a praxe,ale na J. Hariotta to nemá a chvílemi je to nuda.
Ale oceňuji, že byl připojen i popis a zajímavosti o zvířatech, o kterých psal.
Většinou si nevybírám knihy, které se skládají z příběhů a nemají dějovou linku. U této knihy jsem si při koupi tento fakt nějak neuvědomila. Od toho se ale odvíjí mé hodnocení.
Knihu bych ohodnotila jako takový osobní deník veterináře. Nicméně pokud někoho zajímá toto téma, pak si myslím, že jiní autoři mají knihy čtivější, zajímavější a více do hloubky (mj. neznalost vakoveverky mi přijde u veterináře krajně neuvěřitelná).
Super oddechová knížka, dozvěděla jsem se spoustu nových a zajímavých informací o různých zvířatech. Kniha se mi líbila. I když musím také napsat, že ke konci mi už popis toho, co měli zúčastnění na sobě (pořád to stejné), typů vrtulníků, nebo jak popíjejí kávu a chtějí si dát oběd, nudil a věty jsem přeskakovala. Takže za to ubírám jednu hvězdu.
Po knize jsem sáhla kvůli letošní čtenářské výzvě, a musím říct, že žádné velké nadšení se nekonalo. Asi jsem očekávala něco jiného, vtipnějšího. Zde šlo spíše o popisy jednotlivých vyšetření/zásahů, což mě osobně moc nebavilo. Práci pana Cranstona obdivuji, ale psaní knih by měl asi raději přenechat někomu jinému.
Milé překvapení. Je skvělé, když si někdo plní své sny, dělá práci s láskou a ještě při tom pomáhá. Líbily se mi i informace o zvířatech, která byla hrdinami jednotlivých příběhů.
" Doufejte v to nejlepší a mějte připravený plán na to nejhorší."
Autorovi můžeme jenom fandit nejenom za tuto knihu, ale také za všechnu tu práci, kterou pro různá zvířátka vykonal a doufám, že ještě hodně vykoná. Kniha obsahuje popis i dosti divokých scén, některé smutné, ale i veselá se najde. Doufám, že si knihu přečte alespoň miliarda lidí a začnou se chovat k přírodě jako ke svému domovu a ne jako k něčemu, kam chodí za nevázanou a bezohlednou zábavou. To jsem ale naiva, co?
Jedna z těch slabších knih ze života veterináře. Autoři jako třeba David Taylor jsou o několik příček lepší. Kniha poputuje dál.
(SPOILER)
To je tak moc dobré čtení!
Napínavé, divoké, zábavné i domácké zároveň. Podíváme se do Asie za pandami, do Afriky za krokodýly a zebrami, i do Anglie na farmy. Kdo má taky tak rád říši zvířat, bude ho to moc bavit!
Nad ostatními svítí veselé momenty, kdy pana veterináře spláchla obří porce kravské plodové vody nebo jak kastrovali miniaturní vakoveverky. Omylem naočkovat 700 krav z úplně jiné farmy je taky slušný výkon! :'D
Ale bylo to samozřejmě taky vážné, když jde o zdraví zvířat. Některým druhům bohužel stále hrozí vyhynutí, proto určitě přispěji třeba na chudáčky nosorožce. Líbí se mi výčet informací a zajímavostí u každého zvířete, stejně jako odkaz na nějakou organizaci, která bojuje za lepší život těchto pokladů. :) Určitě bych neodmítla další zvířecí příběhy!
Mám moc ráda knihy z prostředí veterinární praxe i tato kniha se mi moc líbila, mohu doporučit
Knihy od veterinářů patří mezi mé top, této dávám též plný počet. Myslím, že se starými spisovateli harcovníky před 60 a více lety tato práce moc srovnávat nejde. Technika hodně pokročila, životní prostředí se změnilo a buďme rádi, že jsou zapálení lidé, kterým jde o udržení života na zemi.
Povídky o práci moc sympatického britského veterináře. Přestože často sám sebe popisuje jako poměrně váženého a zkušeného, tak se nebojí ukázat i příběhy, které jsou trochu trapné. Často jsem se musela smát a sem tam i slza ukápla, pakliže byl příběh vážnějšího rázu. Každá kapitola doplněna zajímavostmi o zvířeti. Milovníkům zvířat zcela jistě doporučuji.
Knížka určitě stála za přečtení. Mladý veterinář vypráví příběhy o své práci se zvířaty. Dělí se se svými zážitky, pocity, poznáním. Z knížky je cítit jeho láska ke všemu živému, k jeho povolání. Ví, že "Práce se zvířaty je na hony vzdálená od sobeckého šplhání po žebříčku sebedůležitosti. Práce se zvířaty je tak krásná, že pokoří i nejarogantnější lidi, nikde to neplatí víc než při práci s volně žijícími zvířaty." Poznává že je důležité se rozhodnout na základě intuice a zkušeností a potom respektovat základní pravidlo. "Nikdy neměň rozhodnutí." Informace v závěru každé kapitoly jsou poučné a zajímavé
Kniha je zbierkou príbehov z pracovného života jedného britského veterinára. Vydarená je predovšetkým prvá polovica knihy, úsmevná je hlavne kapitola č. 5.
Celkovo hodnotím ako príjemné čítanie pre milovníkov zvierat, ale napr. aj záujemcov o štúdium veteriny.
Knih na toto téma jsem četla již mnoho a bohužel, tato se řadí mezi ty méně povedené. V knize je popsaných několik veterinárních zákroků u domácích i exotických zvířat. Příběhy mi ovšem nepřišly moc poutavě napsány a vadilo mi, že kniha postrádá jakoukoliv chronologii. Navíc mám ráda, když je v těchto knihách zakomponovaný i osobní život veterináře. Není to vyloženě špatná kniha, ale ve svém žánru určitě průměr.
(Spíše doporučuji například knihy L. Gumble.)
Moc krásná knížka o splněném snu jednoho anglického mladíka, který se nevzdal a svůj život zasvětil ochraně těch nejbezbranějších. Autor nám popisuje své netradiční zážitky z malé anglické veterinární ordinace, z dojíždění za pacienty ale také z vyprahlé a divoké savany. Čtenář si uvědomí, že život zvěrolékaře je zasvěcen celoživotnímu vzdělávání, poznávání, ale také nekončící pracovní době. Ovšem Jon se do všech těchto náročných výzev pouští s nadšením a elánem, i když zrovna není ve své kůži. Kniha je opravdu vesměs vedena vtipnou a humornou cestou, ovšem kapitolu o nosorožcích jsem od začátku do konce probrečela. I přesto, že sám autor neví, jak se k tématu pytláctví postavit, protože na jedné straně je člověk a jeho rodina na pokraji bídy, na straně druhé je téměř vyhynulé zvíře... Protože na konci každé kapitoly jsou faktické údaje i s informacemi o ohrožení druhu a jeho ochraně, jsem si obrázek udělala. Na světě je přes 7 miliard lidí a několik tisíc nosorožců, kteří se bezohledným a nejkrutějším způsobem zabíjí kvůli něčemu, co má stejnou konzistenci jako lidské nehty (info z knihy) a ještě ke všemu se nosorožčí rohy používají k takovým p..., které skutečně mohou napadnout jen chorou mysl člověka. Kam padne lidská noha, tam dojde na zneužívání, drancování a týrání jak fauny tak flóry. Když nejde o nechutné pytlačení, pak jde o velkochovy a klecové chovy. A líbí se mi, že se autor dotknul i těchto témat a u kapitoly se slepicí je dokonce i uvedena česká webovka orginazace na podporu zlepšení životních podmínek slepic. Škoda, že byla jediná. Co mi ale na knize neskutečně vadilo bylo množství chyb a překlepů. Běžně si těchto věcí nevšímám, ale paní Nuhlíčková dělala chyby i ve jménech, hned v první kapitole udělala z pásovce devítipásého, pásovce devítiprstého. Nejsem odborník, pásovce jsem v životě neviděla, a právě proto mi to vadí, protože celou kapitolu se mluví o devítipásém a najednou devítiprstý. A teď co s tím? Z Derika nejednou udělala Dereka, chybějící koncovky přídavných jmen byly rutinou a myslím, že jsem i narazila na větičky, které by se daly přeložit lépe. Bohužel za takto neobratný překlad odebírám hvězdičku. Každopádně jsem ráda, že jsem se dozvěděla něco zajímavého, pobavila jsem se a popřemýšlela.
Poutavé vyprávění o zajímavé a nelehké práci britského veterináře. Příběhy o jednotlivých zvířatech nejsou "vesměs veselé historky" jak uvádí anotace. Ano, některé jsou vtipné a zábavné, jiné ale dramatické a většina z nich k zamyšlení nad stavem přírody, její ochranou a působením člověka. Ocenila jsem nahlédnutí do zákulisí organizace tak logisticky náročných akcí jako je odchyt a přemístění žiraf a slonů. Fascinovalo mě, že britský veterinář je ochoten jet uprostřed noci ke zcela bagatelním případům. Každopádně si takový veterinář, který vykonává svou práci s láskou a odpovědně, zaslouží velký obdiv. Souhrnné informace o jednotlivých zvířatech v závěru kapitol byly zajímavé a poučné. Prima čtení.
Milé zábavné povídání - jak už je uvedeno v anotaci knihy.