Zvěrolékař a kočičí historky
James Alfred Wight
https://www.databazeknih.cz/img/books/74_/74693/zverolekar-a-kocici-historky-74693.jpg
5
366
366
Zvěrolékař série
< 9. díl >
... Kočky hrály v mém životě vždycky významnou roli. Prozařovaly pohodou dny mého chlapectví v Glasgow, pak čas mé veterinární praxe a jsou se mnou i teď, kdy odpočívám po skončeném pracovním údělu. Byly jedním z hlavních důvodů, proč jsem zvolil dráhu veterináře. Za mých školních let kraloval světu mých zvířat nádherný irský setr Don, s nímž jsem téměř čtrnáct let putoval po skotských kopsích. Když jsem se ale z těch toulek vracel, vítaly mě mé kočky, ovíjely se mi s nahrbenými hřbety kolem nohou, předly a tiskly tlamičky do mých dlaní. V naší domácnosti nikdy nechyběly kočky a všechny měly svůj specifický šarm. Zamiloval jsem si je pro jejich vrozenou grácii, půvab a ostýchavost zdrženlivost a pro jejich hloubku oddanost a dychtil jsem po dni, kdy se o nich dokonale poučím ve veterinární škole...... celý text
Literatura světová Povídky Příroda, zvířata
Vydáno: 1998 , Knižní klubOriginální název:
James Herriot´s cat stories, 1973
více info...
Přidat komentář
Milá oddechovka s příběhy z pracovního života veterináře. Nepobavi, nemá napětí ani hluboké myšlenky, ale příjemně si u čtení člověk odpočine.
Knížku jsem už četla tak před 20 lety, je to krásné milé povídání o kočičkách. Člověk se musí usmívat u každého příběhu. Takový balzám na duši.
Milé čtení, či ještě lépe poslouchání, při němž dostanete chuť pořídit si domů koťátko.
Parádní knížečka na rychlé přečtení. Je z ní cítit láska k těm úžasným a hrdým tvorečkům, kteří si nás všechny tvrdě podmaňují.
Milé, něžné a hebké jak kočičí kožíšek. Při čtení jsem vzpomínala, jak rádi a často jsme tyhle kočičí historky poslouchavali s dětmi při cestách na dovolenou a jak měla Herriota ráda moje babička.
Milá knížka, stejně jako ostatní od autora. Vybrala jsem si ji do čtenářské výzvy. Jsem sice člověk tzv. psí, ale to nevadilo. Ostatně knížku Zvěrolékař a psí historky už jsem četla dříve. Knížka je prostě příjemná.
Mezi dvě knihy s náročnou tématikou jsem si vložila Herriota. A to kočičí příběhy, aby to šlo do výzvy. Podle očekávání to bylo pohlazení a a potěšení.
Kratičká kniha, kterou jsem si vybrala kvůli Čtenářské výzvě a tak jako i jiné knihy od J. Herriota, pohladila po duši.
Jsem sice podle základního členění na "psí a kočičí lidi" jednoznačně člověk psí, ale zvířata mám ráda obecně (většinou raději než lidi). Autor dokázal svým laskavým vyprávěním přinést ke mě domů pohodu a harmonii, stejně jako když vedle vás spokojeně přede kočka.
Pana Herriota jsem četla poprvé, resp. poslouchala a musím říct, že to byly opravdu krásné příběhy, některé mě opravdu vzaly. Je milé poslouchat i o ostatních ještě posedlejších milovnících zvířat než jste vy a tak se ujistit, že jste vlastně úplně normální. Moc pěkné, už se těším na další. Doporučuji.
Poslouchala jsem jako audioknihu - čte moc pěkně Michal Pavlata. Sice už jsem všechny tyto kočičí historky znala z knih o Zvěrolékaři, ale i tak to bylo pohlazení po duši. Herriot nikdy nezklame.
Po knize "Moje nejlepší psí historky" pokračuji u kočiček a kocourků. Tak, jako pejska, tak i kocourka Muráška jsme dostali na hlídání a už u nás dožil. Tak, ač jsme před tím v bytě neměli zvířátko, najednou byly dvě. Každý jiný a přesto oba skvělí parťáci.
J.H. ve svých povídkách vyjadřuje vše. Tak, jako lidé, i naši zvířecí mazlíčci mají své povahy, nálady apod. Důležité ale je, že jsou tu pro naše potěšení, pomazlení i lumpačení.
Za vše cituji z knihy :
Naše milovaná zvířata nežijí pro nás dost dlouho.
Miluji kočky, jednoho rošťáka mám doma, takže mě to moc bavilo.. jako vždy byly někdy příběhy smutné, někdy veselé a jindy dokonce velmi povznášející .. :-) ale autor je ve vyprávění prostě špice a bavilo mě to od první minuty do poslední, kde mi to bylo moc líto, že je konec :-) Ale už se nemohu dočkat další knihy :-)
Nejlepší knížka jakou jsem kdy četla! I když všechny knihy od pana Herriota jsou planetárně úchvatné!
Herriota jsem hltal, když mi bylo asi jedenáct, teď jsem sáhl po jediné nepřečtené knížce, a to kvůli výzvě. No, styl mi nesedí, připadá mi to moc jako slohové cvičení, ale jinak jako oddechovka dobré, přečteno za chvíli.
Autorovy další knížky
| 1981 |  Když se zvěrolékař ožení |
| 1991 | Zvěrolékař mezi nebem a zemí |
| 1993 | To by se zvěrolékaři stát nemělo. Díl 1. (Zvěrolékař na blatech) |
| 1995 | Zvěrolékař a psí historky |
| 1995 | Zvěrolékař a kočičí historky |
Velice milé a pohodové čtení. Veselé i smutné příběhy o kočkách kterými prostupuje láska ke zvířatům.