Zvěrolékař a psí historky
James Herriot (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/25605/bmid_zverolekar-a-psi-historky-rCh-25605.jpg
5
377
377
Zvěrolékař série
< 10. díl
Výběr autorových povídek o psech. Dlouhá léta soužití s vlastními psími miláčky i profesní zážitky z léčení cizích psů poučily, že pro pohodu společných chvil je důležité vědět, že „ze všeho největší štěstí netkví v tom, že zvířata člověka zajímají a okouzlují, ale že jim rozumí a něco o nich ví“. James Herriot o nich věděl hodně – i to, že krátké životy nemusí znamenat pro majitele těchto oddaných čtyřnohých druhů nekonečné pusto a prázdno, dokážou-li si na ně i po jejich definitivním odchodu uchovat dobré vzpomínky.... celý text
Literatura světová Povídky Příroda, zvířata
Vydáno: 1995 , SvobodaOriginální název:
James Herriot’s Dog Stories, 1986
více info...
Přidat komentář
Je to již spousta let, kdy jsem četla knihu poprvé. Nyní jsem se k ní vrátila a byl to návrat moc pěkný, milý. Mám ráda pana Herriota, mám ráda příběhy ze staré dobré Anglie, mám ráda psy a zde bylo obsaženo vše výše uvedené.
Tuto knížku jsem četla poprvé, ale příběhy jsem četla v knížkách o veterináři před téměř dvaceti lety...toto utíká...
Znovu mě uchvátil jeho styl, humor, syrovost a opravdovost příběhů... A to tak, že si musím knihy znovu přečíst...
Kniha mne dojímala k pláči, pak zase rozesmívala....je plna nejen humoru, ale hlavně emocí, lásky k našim zvířecím přátelům i k přírodě a člověku samému....odpočinkové dílko, které pohladí po duši i pobaví....mám tohoto spisovatele moc ráda i jeho styl psaní, navíc miluju pejsky, takže tahleta kniha velice roztetelila mou čtenářskou i člověčí dušičku
Tak nějak mě to zahřálo u srdce. Jsem ráda, že jsem na autora narazila. Určitě vyhledám i další knížky. A ač mám raději kočky, po přečtení bych si ráda pořídila i psa.
Vybrané příběhy napříč celou Heriottovým dílem se psími hlavními hrdiny. Jako vždy - laskavé, úsměvné, dojemné a především hluboce lidské...
Příběhy z veterinární praxe zaměřené na psí pacienty. Přátelský styl vyprávění, čtivé podání, občas se neubráníte dojetí. Pokud máte vlastního psa, rázem mu odpouštíte poslintaný gauč a chlupy na podlaze, kam oko dohlédne, přestože jste celou neděli zasvětili velkému úklidu, který už po dvou dnech není příliš poznat.
Moje první knížka od Jamese Herriota. Dostala jsem jí jako dítě.......strašně jsem toužila po pejskovi a rodiče mi místo něj pořídili tyto příběhy.
Po přečtení této úžasné knížky plné vtipných, ale i smutných historek ve mě touha po psím kamarádovi vzrostla ještě více. Už mnoho let zažíváme doma vlastní psí historky, ale k této knize se čas od času ráda vracím :)
Příjemné čtení, které je zároveň přínosem, zvláště pro přátele pejsků. Poutavé a dobré historky.
Jak již zde bylo řečeno, pro milovníky psů krásné počtení. Jen si nejsem jist nápadem shrnout všechny psí příběhy do jedné knihy.Jak se říká, dobrého pomálu a tady je to trochu cítit snahou vytřískat z Herriota co se dá.
Krásná kniha.. smích střídá slzy a čiší z ní autorova láska ke zvířatům a laskavá povaha.. kdo má pejska, musí se ho tato knížka zvlášť dotknout - tak jako mě.. Jsem ráda, že mám téměř všechny Herriotovy knihy před sebou a okamžitě ho řadím mezi své oblíbené autory.
Skvělá kniha o pejscích, některé příběhy jsou smutné. Četla jsem jí jako dítě a díky ní jsem si poprvé uvědomila, že na světě mnoho zvířat trpí, protože s nimi lidé špatně zachází.
Když si člověk přečte Psí historky poté, co prošel celou historií kompletních dílů, nemá to tak úplně smysl :).
Také mám velice ráda pejsky všech ras, proto jsem byla touto knihou nadšená a četla jsem ji jedním dechem. Při některých příbězích jsem si i poplakala. Moc pěkně napsané. Doporučuji milovníkům pejsků.
Kdo má rád psy tak zde si počte, výběr příběhů o pejscích. Některé veselé, ale bohužel i smutné. Knížka je rozhodně hodně čtivá. Právě proto, že jsem mívala nejradši v Herriotových knihách psí příběhy, tak jsem si tuto rozhodně musela pořídit do své knihovny a patří k mým nejoblíbenějším od tohoto autora.
Tak to je vyjímka (normálně knihy o zvířatech nemám ráda)...fakt skvělá, bavila jsem se , ale ne všechny příběhy skončily dobře.
Autorovy další knížky
| 1981 |  Když se zvěrolékař ožení |
| 1991 | Zvěrolékař mezi nebem a zemí |
| 1993 | To by se zvěrolékaři stát nemělo. Díl 1. (Zvěrolékař na blatech) |
| 1995 | Zvěrolékař a psí historky |
| 1995 | Zvěrolékař a kočičí historky |
Mám rád pejsky , mám rád styl psaní pana Herriota . Příběhy , které pohladí po duši. Plný počet hvězd. Čteno několikrát , vždy jsem z této knihy naměkko .