Zvířata a rostliny v lese
Peter Wohlleben
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/347284/bmid_zvirata-a-rostliny-v-lese-TpT-347284.jpg
4
27
27
Průvodce přírodou od známého autora, jehož tituly figurují na žebříčku bestsellerů. Tato výpravná barevná kniha obsahuje výběr nejčastějších druhů ze světa zvířat, rostlin a hub, který autor doprovází zasvěceným výkladem obohaceným o řadu zajímavých podrobností. Praktická příručka na výlety do přírody.... celý text
Přidat komentář
Zajímavá studie. Překvapily mě veverky. Ale jako celek je to velmi povedené. Naše lesy by se možná ještě daly zachránit.
S tímto autorem je to poznávání přírody příjemnější, lidštější a nenásilné, zkrátka takové jednodušší. A za to si zaslouží obrovské uznání. Vždyť i ty lišejníky dokážeme po přečtení této knihy docela dobře rozlišit a určit, což by mě nikdy předtím nenapadlo.
Knihu mám přečtenou, a zároveň nemám. Nosím ji s sebou do lesa, a na co narazím si vyhledám a přečtu, takže s knihou vlastně podnikám komentované procházky lesem. Moc si to užívám.
Tušili jste, že hlemýžď se může dožít 40 let, že tesařík poté, co se z larvy vyvine v brouka, už vůbec nepřijímá potravu, že babočka admirál je tažný motýl...? Že střevlík "vypije" plže, jak to asi dokáže...? Rozpoznáte daňka od srnce či jelena...? Poznáte mařinkou vonnou nebo jasan...? Tento průvodce by asi neměl chybět nikomu, kdo občas vyrazí do lesa a chce vnímat, co se kolem něj děje.
Tak jsem po čvrt roce (bez jediný procházky lesem vzhledem k ročnímu období) konečně dočet tenhle vánoční dárek:) Jeho četbu bych asi přivnal k hokeji - 3 třetiny zapříčiněný dvěma přestávkama pro lidi, co NEjsou studyjní typy! Jelikož přehnaný šprtání je proti přírodě;) První přestávka nastala u svižnýho zvrhlíka nebo jak se ten chrobák jmenoval a druhá o měsíc pozděj'c zas někde u blatouchů... nakonec jsem se to dokopal dorazit především kvůli finálnímu shrnutí, který je tak fantasticky depresivní, až bych dal cokoli za to spatřit původní prales co tu byl dávno před námi anebo se do něj znovu narodit pokud lidstvo obnoví na Zemi ztracenej ráj. Pevně doufám že se tak nestane prostřednictvím atomovek, ale osvícenýho hospodaření bez hamižný touhy po dřevu.
Knihy pana Wohllebena jsou úžasné , v téhle knížce bych možná ještě u savců uvítala obrázek jejich stop.
Situace, věřím, poněkud známá: vyjdete si do přírody a pokud začnete očima bloudit kolem sebe (a patříte-li mezi běžné nebotanicky a nezoologicky vzdělané lidi), několikrát vám v hlavě proběhne myšlenka: "Hm, to vypadá zajímavě... Co by to tak mohlo být?"
Pro nenáročné zvědavce, pro které jsou několikakilové atlasy všeho možného i nemožného nicneříkající, přichází oblíbený pan lesník s velkým talentem poučným a vypravěčským. Takovým je určena brožurka s nejtypičtějšími obyvateli lesa - pro každého je vyhrazena stránka s krásnou fotkou, zajímavým medailonkem a velmi stručným fyziologickým popisem.
Samozřejmě není knížka dostatečná pro větší nadšence do přírody, ale pro ty už existují i odbornější publikace. Tato kniha mi připadá přístupná pro všechny, co se občas osvěží procházkou, a rádi se dozví něco nového o tom, co je obklopuje.
Okrajově k autorovi: úžasným způsobem otevírá lidská srdce přírodě, poučuje a s rozumem apeluje na vztahy v přírodě, ochranu přírody a nebezpečí jejího přetváření k obrazu ekonomickému. Za mě mu patří velký vděk a obdiv.
Především jsem se nechala zmást obálkou, nejedná se o průvodce, ale o přehled jednotlivých vybraných jedinců fauny i flóry. Užitečné shrnutí je až na konci. Ale i tak se dobře čtě o méně známých druzích, nebo jsou vypíchnuty různé zajímavosti.
Moc pěkná kniha...ke každému zvířátku a rostlince je napsán krásný popis.No měli bychom si tý přírody více vážit.Doporučuji všem milovníkům přírody.
Ačkoliv se jedná pouze o "příručku", je to moc povedená kniha. Těžko napsat do komentáře něco, co už nebylo řečeno přede mnou, ale budu aspoň souhlasit. Medailonky jsou krátké, stručné, výstižné a především zajímavé. Nejednou jsem se dozvěděla úplně novou informaci o rostlině/zvířeti, o kterých jsem si myslela, že už snad vím vše podstatné. Autorova láska k přírodě opravdu z knihy sálá, nejvíc jsem si toho všimla ale v závěrečném povídání. Netušila jsem (ačkoliv zpětně je to logické), že naše společnost už považuje za les něco, co lesem není v žádném případě. Že těmto "lesům" neprospívá těžba dřeva doprovázená těžkou technikou, člověk tak nějak tuší, ale že stroje způsobují tak obrovsou zkázu, pro mě bylo šokem. Upřímně řečeno, vzhledem k tomu, že se člověk sebevědomě považuje za nejchytřejšího tvora na Zemi, je mi naprostou záhodou, proč si tento nechytřejší tvor jako jediný neustále a systematicky podřezává větev, na které sedí.
krátké, stručné, výstižné texty, nechybí vypíchnutá zajímavost, ke které se člověk běžně nedostane (jak píše i Aleen). Je patrná dlouholetá praxe pana Wohllebena a hlavně jeho láska k lesu a jeho obyvatelům...
v této knížce oceňuji hlavně pasáž s rostlinami - pomůže nám doplnit znalosti při procházkách lesem a poznat, cože nám to všechno roste na chatě...
u zvířat jsou kromě hlavních uvedené podobné druhy, případně i nějaké ty mýty kolující o daných zvířatech...
Knížka se velmi líbí i dětem :)
za mě 5*, Wohllebena prostě můžu...a nejspíše si i většinu, ne-li všechny jeho knihy pořídím do knihovničky ;)
Autor má můj obdiv za lásku, s jakou nás uvádí do světa divokých zvířat a rostlin. Na každé stránce vždy najdu nějakou zajímavou informaci, kterou jsem buď zatím neměla, nebo ji zapoměla. Myslím si totiž, že bychom si stále měli připomínat, jak by měl svět přirozeně fungovat a jakým způsobem lidstvo toto fungování ovlivňuje. Nesentimentálně nám prostě jen vypráví o světě a jeho obyvatelích.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Tajný život stromů |
| 2017 | Citový život zvířat |
| 2018 | Moudrost lesa |
| 2018 | Tajná síť přírody |
| 2017 |  Les - Návod k použití |
Celkově zklamání, taková encyklopedie lesní fauny a flory pro začátečníky, trochu mě to připomnělo prvouku :). Čekala jsem kompaknější informace o životě v lese, ale moc nového jsem se nenaučila a to nejsem žádný odborník na určování květin a zvířat
Na s.175 je uvedeno, že mladé výhony náprstníku červeného lze jíst, vzhledem k jeho jedovatosti o tom dost pochybuji, stejná věta je u vrbovky úzkolisté, což je uvěřitelnější. Tiskařský šotek tedy asi řádil, jen doufám, že to nikdo nebude zkoušet.