Sloni a jejich příbuzní
Zdeněk Veselovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14516/zvirata-celeho-sveta-sloni-a-jejich-pribuzni-14516.jpg
5
40
40
Kniha populárně naučnou formou seznamuje čtenáře se slony, s jejich anatomií a etologií. Pojednává rovněž o jejich příbuzných, damanech a sirénách. Popisuje stavbu sloního těla, způsob obživy a rozmnožování, chování slonů, jejich využití jako pracovních i lovných zvířat a zamýšlí se nad budoucností slonů.
Přidat komentář
Tenhle útlý svazeček z roku 1977 obsahuje všechno, co by si člověk mohl od knížky o slonech přát. Čtenář tu najde informace o morfologii, etologii i antrozoologii (soužití zvířat a lidí). Poslední zhruba třetina knížky – která se zabývá úlohou slonů v hinduismu a buddhismu, jejich využitím (zneužitím) k válce, práci a zábavě, lovem a ochranou – je povětšinou silné kafe. Autor píše o tom, jak indičtí cvičitelé slonů z pověrečných důvodů vyleptávají svým svěřencům pigmentové skvrny v tlamě louhem či sdírají pemzou. Nebo o nasazení slonů za II. světové války, kdy zvířata v Barmě mimo jiné nosila raněné; když však později padla do japonského zajetí, Britové je rozbombardovali. Nebo o tom, že proti slonům uprchlým z cirkusu policie nasazovala děla...
Kromě popularizačně servírovaných faktů nabízí Zdeněk Veselovský i vlastní zkušenosti – jednak z Indie, kde studoval práci se slony a fotografoval z jejich hřbetu ostatní zvěř, jednak ze své zoo. Pročež se kromě anatomických a vývojových notoriet dozvíme, jaké to je, když slon člověku šlápne na nohu (prý nikterak destruktivní – jen jako když na ni tlačí těžký pytel s obilím...) nebo co všechno bolí jezdce po svezení na chobotnatci. Je to knížka psaná s nesmírnou erudicí a náklonností ke zvířatům, která mi skvěle doplnila příslušnou přednášku z mammaliologie.
Jen se mi zdá, že Veselovský poněkud podcenil sloní inteligenci, možná pod vlivem marxistické zoologie (?), která duševní schopnosti zvířat soustavně snižovala a rozhodně nijak neprotežovala výzkum kognice. Na druhou stranu ale autor uznává jejich rozvinutou empatii a společenské vazby; zmiňuje třeba pozorování slonice, jež pomocí klů a chobotu nosila několik dní starou mrtvolku mládětě a průběžně se je snažila postavit na nohy. – Posledních zhruba třicet stran se věnuje dalším dvěma řádům afrotherií, totiž damanům a (mým vášnivě milovaným) sirénám, přičemž damaní kapitolu autor uzavírá vzpomínkami na svou krotkou samičku. Díky jeho přístupu je knížka nejen úžasně informativní, ale taky osobní. Silný čtenářský zážitek.
Tuhle edici jsem hrozně rád četl jako dítě. Obzvláště svazky o medvědech a pandách, papoušcích a tučňácích byly v kolektivu velmi oblíbené. Slony u nás v knihovně tehdy neměli, tak jsem se do něj milerád začetl po letech. I přes své stáří knih dala spoustu zajímavých i nečekaných informací a zajímavostí. Obzvláště kapitoly o příbuzných slonů mě hodně nadchly. Damani působí jako velmi sympatická zvířata. Budu se muset podívat po dalších svazcích. Podobné knihy čtu hrozně rád.
po vydařených Opicích jsem se rozhodla zkusit víc knížek z této série. Naštěstí se dají celkem lehko sehnat..Kromě zajímavých informací o mých oblíbených slonech (zejména využití v pracovním procesu v Ázii, jídelníček, provozní deník, pomoc při výzkumech v bažinách - to aspoň byla romantika !!!) jsem si hlavně rozšířila obzory u damanů, které jsem vnímala jako roztomilé tvorečky a vůbec teda ne příbuzné slonů, a sirén, tajemných neforemných "mořských panen". Poutavě psaná odborná literatura, z fleku podepisuji koment Čtece i Yalky...
Doporučuji a jdu na další díl série - Medvědy...
Takřka po čtyřiceti letech jsem si opět otevřel tuto knížečku. A to by nebyl Zdeněk Veselovský, aby mě nezaujala. Umí krásně vypravovat, a to nejen o životě slonů. Příležitostně se pustím i do dalších knih z cyklu Zvířata z celého světa.
Pan profesor Veselovský, dlouholetý ředitel pražské ZOO, byl vynikajícím popularizátorem světa zvířat, měl literární nadání, psal poutavé knihy pro děti a mládež, ale zároveň byl skutečným odborníkem se specializací na savce. Jeho knížku "Sloni a jejich příbuzní" jsem vždy považoval za vzor, jak by podobná literatura, dostatečně odborná a zároveň čtivá, měla vypadat.
Fascinovala mne obzvláště pasáž, kterak slonům dorostou za život šestery zuby, které postupně všechny svým mlsáním klacků obrousí - a po té šesté sadě prostě zemřou hlady... V době, kdy v televizi ve srovnání s dneškem bylo přírodopisných dokumentů jako šafránu (existoval jen jeden TV program!) a nebyl internet (!), jsem podobné informační bomby doslova hltal a i se mi o nich v noci zdálo.
Jo, a ještě jsem si vzpomněl - aby slon nezemřel hlady, tak musí žrát ty klacky 20 hodin denně každý den celý život (teda dokud má ty zuby). Jsou to obdivuhodná zvířata.
I když faktografické knihy o přírodě nejsou zrovna můj šálek kávy, styl pana Veselovského mi učaroval.
Tuto krásnou knihu jsem četla několikrát dokola. Je to už opravdu hodně roků, ale stále si pamatuju jeho povídání o samičce damana, Nožičce, kterou choval nějakou dobu u sebe doma (a dokonce mi hlavě zůstalo i docela dost údajů o slonech & spol.).
Pokud si knihu přečtete, dozvíte se mimo jiné, co je "nejčastějším telefonickým dotazem v zoo, na který se stává každý zaměstnanec dříve nebo později alergickým".
Autorovy další knížky
| 2008 |  Etologie: Biologie chování zvířat |
| 1975 | Světem zvířat. Díl I., Savci |
| 2001 | Obecná ornitologie |
| 1981 | Sloni a jejich příbuzní |
| 1986 | Výlet do třetihor |
Na základce jsem se těšila, až dostanu další díl téhle fantastické řady. Hltala jsem všechny o savcích, papoušci už mě moc nebrali, četla jsem je opakovaně. Myslím, že jsem díky těmto brožovaným! pokladům získala slušný přehled v zoologii.