Sloni a jejich příbuzní přehled
Zdeněk Veselovský
Kniha populárně naučnou formou seznamuje čtenáře se slony, s jejich anatomií a etologií. Pojednává rovněž o jejich příbuzných, damanech a sirénách. Popisuje stavbu sloního těla, způsob obživy a rozmnožování, chování slonů, jejich využití jako pracovních i lovných zvířat a zamýšlí se nad budoucností slonů.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sloni a jejich příbuzní. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Tenhle útlý svazeček z roku 1977 obsahuje všechno, co by si člověk mohl od knížky o slonech přát. Čtenář tu najde informace o morfologii, etologii i antrozoologii (soužití zvířat a lidí). Poslední zhruba třetina knížky – která se zabývá úlohou slonů v hinduismu a buddhismu, jejich využitím (zneužitím) k válce, práci a zábavě, lovem a ochranou – je povětšinou silné kafe. Autor píše o tom, jak indičtí cvičitelé slonů z pověrečných důvodů vyleptávají svým svěřencům pigmentové skvrny v tlamě louhem či sdírají pemzou. Nebo o nasazení slonů za II. světové války, kdy zvířata v Barmě mimo jiné nosila raněné; když však později padla do japonského zajetí, Britové je rozbombardovali. Nebo o tom, že proti slonům uprchlým z cirkusu policie nasazovala děla...
Kromě popularizačně servírovaných faktů nabízí Zdeněk Veselovský i vlastní zkušenosti – jednak z Indie, kde studoval práci se slony a fotografoval z jejich hřbetu ostatní zvěř, jednak ze své zoo. Pročež se kromě anatomických a vývojových notoriet dozvíme, jaké to je, když slon člověku šlápne na nohu (prý nikterak destruktivní – jen jako když na ni tlačí těžký pytel s obilím...) nebo co všechno bolí jezdce po svezení na chobotnatci. Je to knížka psaná s nesmírnou erudicí a náklonností ke zvířatům, která mi skvěle doplnila příslušnou přednášku z mammaliologie.
Jen se mi zdá, že Veselovský poněkud podcenil sloní inteligenci, možná pod vlivem marxistické zoologie (?), která duševní schopnosti zvířat soustavně snižovala a rozhodně nijak neprotežovala výzkum kognice. Na druhou stranu ale autor uznává jejich rozvinutou empatii a společenské vazby; zmiňuje třeba pozorování slonice, jež pomocí klů a chobotu nosila několik dní starou mrtvolku mládětě a průběžně se je snažila postavit na nohy. – Posledních zhruba třicet stran se věnuje dalším dvěma řádům afrotherií, totiž damanům a (mým vášnivě milovaným) sirénám, přičemž damaní kapitolu autor uzavírá vzpomínkami na svou krotkou samičku. Díky jeho přístupu je knížka nejen úžasně informativní, ale taky osobní. Silný čtenářský zážitek.
Tuhle edici jsem hrozně rád četl jako dítě. Obzvláště svazky o medvědech a pandách, papoušcích a tučňácích byly v kolektivu velmi oblíbené. Slony u nás v knihovně tehdy neměli, tak jsem se do něj milerád začetl po letech. I přes své stáří knih dala spoustu zajímavých i nečekaných informací a zajímavostí. Obzvláště kapitoly o příbuzných slonů mě hodně nadchly. Damani působí jako velmi sympatická zvířata. Budu se muset podívat po dalších svazcích. Podobné knihy čtu hrozně rád.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Sloni a jejich příbuzní v seznamech
v Přečtených | 40x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 67x |
v Chystám se číst | 6x |
v Chci si koupit | 4x |
Autorovy další knížky
2008 | Etologie: Biologie chování zvířat |
1975 | Světem zvířat. Díl I., Savci |
2001 | Obecná ornitologie |
1981 | Sloni a jejich příbuzní |
1986 | Výlet do třetihor |
Na základce jsem se těšila, až dostanu další díl téhle fantastické řady. Hltala jsem všechny o savcích, papoušci už mě moc nebrali, četla jsem je opakovaně. Myslím, že jsem díky těmto brožovaným! pokladům získala slušný přehled v zoologii.