Zvláštní mise
Clifford D. Simak
Profesor Edward Lansing se účastní podivné mise na paralelní Zemi, jejíž cíl je naprosto nepochopitelný a utajený až do samotného závěru. Přeložil Václav Petr.
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2005 , TritonOriginální název:
Special Deliverance, 1982
více info...
Přidat komentář
Velmistr sci-fi žánru Clifford D. Simak nám ve Zvláštní misi svým typickým humánním a pastorálním stylem představuje vizi paralelních světů, z nichž jsou vybíráni velmi osobití a specializovaní jedinci pro výpravu, jejíž parametry a cíle jsou nejasné, jsou-li tedy vůbec nějaké. Simak zde naťukává nejrůznější témata - náboženství, politiku, vědecký pokrok, cestování časem, mimozemský život - ale dotýká se jich jen lehce a jaksi na okraj. Slouží mu vlastně jen k tomu, aby mu pomohly rozvíjet ústřední myšlenku, jejíž smysl a dopad nám odkryje až v úplném závěru knihy. Simak tohle umí velmi dobře - bloudit podivným světem, v němž nic není jisté a na fyzikální zákony nebývá vždy stoprocentní spolehnutí, zato síla lidského rozumu může i hory přenášet. Jeho hrdinové bývají často výrazně intelektuální typy s filozofujícím světonázorem, kteří se spíše než silou svých paží prosazují mrštností jazyka a pohotovostí šedé kůry mozkové. Zvláštní mise je prostě typický Simak v dobrém i zlém.
Já budu přímo negativní. Po prvních pár stránkách jsem zadoufala, že by mohlo jít o zatím nejlepší Simakovu knihu, kterou jsem četla, ale vyklubala se z toho kniha nejhorší. Dlouho jsem nečetla tak mizerné dialogy. Neustálé rozpitvávání činností denní potřeby také zrovna nepomohlo vylepšit dojem. Překlad sice není úplně bezvadný, ale toto nemůže být chyba překladu. Ty dialogy jsou prostě mnohdy zbytečné a ve 21. století už není zvykem si při překladech vymýšlet nové části, takže překladatel na vině není. Jedna hvězdička za "bludiště". Simakovy postavy ve mně už tradičně žádné zvláštní sympatie nevzbudily a tentokrát chyběly i ty myšlenky. Jde o Simakovo předposlední dílo a poslední mě ještě čeká, ale obávám se, že autorovi už to psaní v posledních letech života prostě nešlo.
Tak já bohužel tak pozitivní hodnotitel nebudu. Moc jsem se na Simaka po dlouhé době těšil, ale druhou tak skvělou knihu jako Město už asi nikdy nenapsal. Jak psal už kolega, hodně se tu vaří, snídá, večeří, pak už mi to lezlo na nervy. Ani dialogy nebyly vždy bez vady, často tam byly úplně zbytečné věty nemající pro děj žádný význam.
"Posaďme se" narhl Lansing, "na chvíli si sedněme!"
"Není tu kam si sednout!"
"Na podlahu," rozhodl Lansing, "sedněme si na podlahu!"
Posadili se naproti sobě na tvrdou podlahu.
No řekněte, z takovýchto dialogů by člověk vyrost. A že jich tam podobných bylo dost. Jenže - a to je druhá věc - to může být i vinou překladatele. Všimněte si například těch vykřičníků na koncích vět v přímé řeči. Tak to v té knize je pořád, jakoby překladateli nefungovalo tlačítko tečky, takže věty končí buď otazníkem, nebo vykřičníkem. Skoro jsem nedokázal číst, jak jsem na to fascinovaně hleděl a trápil se tou hrůzou. A to nemluvím o častém opakování různých slov ve větách jdoucích za sebou, což je ostatně z ukázky také patrné. A jak kniha postupuje jen se to horší, asi díky spěchu.
Jinak až na nějaké mírné nelogičnosti a nevysvětlené události v příběhu musím ocenit zajímavou atmosféru. Podivně depresivní svět, kde sice skoro nikdo nežije, ale hospody tam fungují, tak aspoň že tak.
U Clifforda D. Simaka se celkem hodně času tráví u ohníčku,jí a pije a vše se tak v dobré náladě probírá i když situace je, jako i v této knize dosti ve skutečnosti prekérní. Pro tohoto autora dosti,na mou duši,typické.
Atmosféra,přímočarý tajemný děj,putování s myšlenkami,návrat k přírodě,paralelní světy,neuchopitelnost času ... začíná se mi ten Sajmekuv - Sim'kuv svět čím dál víc zamlouvat.
Vnitřní zamyšlení obrovské a využité na plné pecky. Je to v podstatě taková silnější verze Čaroděje ze Země Oz, ale zhororovitělá.
Autorovy další knížky
2013 | Město |
1990 | Poselství z vesmíru |
1995 | Prstenec kolem Slunce |
1992 | Čas je ta nejjednodušší věc |
1993 | Přestupní stanice |
Klasik sci-fi mě nezklamal, i když šlo o román, který napsal hodně pozdě a někdo by mohl očekávat, že bude slabý. Naštěstí tomu tak nebylo. Při čtení se krásně odpoutám od současnosti a reality a žiji v jiném světě, kde vše je možné. Moc dobrý relax. 75%, 8. 4. 2023.