Zvodcov denník
Søren Kierkegaard
Zvodcov denník zobrazuje rozmanité podoby estetického spôsobu života a hedonistického prístupu k nemu.
Literatura světová Romány
Vydáno: 2003 , Kalligram (SK)Originální název:
Forförerens dagbog, 1843
více info...
Přidat komentář
Ten člobrda by udělal líp, kdyby se držel starýho dobrýho oblbování cuchtiček tak, jak byl vždycky zvyklej. U husičky Kordelie se trošku pouští na tenkej led a dělá chyby. Podobně to vypadá u mě, když si ukousnu moc velkej kousek a snažim se to nenápadně na veřejnosti žvejkat. Myslim si, že nikdo nic nevidí, přitom vypadám jak kdybych spolknul dýni, která mi s každym skousnutim leze ven. Nedoporučuju to dělat v poslednim metru.
Občas jsem měl pocit, že sám je husička, protože pořádně neví co chce a kam se vrtnout. Chce jí vůbec dostat do pelechu? Měl to trošku překombinovaný a mojí hlavě to dělalo uzly na drátech stejný, jako strakonický pivo. To dráty uzluje, střeva naopak narovnává.
Ale to jsem odbočil. Zkrátka tomuhle kodaňskýmu public agentovi jsem moc nefandil a byl jsem docela rád, že to skončilo.
Jsem zvědavej, jestli to otevřu třeba za dvacet let a řeknu si, no ty bláho, to je hustě démonsky krutopřísný.
Kierkegaarda dostal do povedomia širšej verejnosti v 20. st. Jaspers, ktorý ho tituloval otcom existencializmu. Rozhodne sa však nezačnite zoznamovať s dánskym filozofom prostredníctvom tohto diela. Autor v ňom opisuje svoje stratégie flirtu a nadväzovania známosti, ale zároveň všímavý čitateľ postrehne ťarchu úzkosti, depresií a mučivej melanchólie, ktoré zbavujú Kierkegaarda racionality a vykresľujú jeho osobnosť v chladných farbách. Vnútorné prežívanie je roztržité, plné nutkavých myšlienok, jedným slovom disharmonické. Kierkegaard sa zmieta v neistote a hľadá cestu úniku v láske, ktorou si vlastne čitateľ ani nie je istý, keďže sa zdá byť povrchnou.
No, není to kniha, která by mě nějak zvlášť zaujala. Vlastně mi byl vypravěč lehce nesympatický, jak na to šel rafinovaně, systematicky, chladně. A ten detailní popis mě prostě nebavil.
"Jeden starý filosof řekl, že když pečlivě sepíšeme všechno, co prožíváme, pak že se staneme, aniž jsme znali ono slovo, filosofy." (s. 153)
Prvá kniha, čo som čítal od Kierkegaarda, no úplne ma dostala... tou osobnou výpoveďou. Slovami sa to ani nedá opísať. Fakt som asi nič podobné nečítal. Nie je jedným z najpopulárnejších filozofov/spisovateľov len tak, pre nič zanič.
Potuloval se samotářsky Kodaní a psal. Svůdcův deník je o vztahu autora s jistou Cordelií. Ctí ji, ale taky si s ní hraje.
Autorovy další knížky
1993 | Bázeň a chvění / Nemoc k smrti |
1969 | Současnost |
1920 | Svůdcův deník |
1989 | Čistota srdce aneb chtít jen jedno |
2007 | Buď - alebo |
Ak poznáte aspoň základné črty Kierkegaardovho životopisu, je skoro nemožné oddeliť dielo od života. Mnohé z toho, čo Kierkegaard napísal, bolo určené očiam Reginy Olsenovej, jeho bývalej snúbenice. Zásnuby zrušil on sám. Bez tohto kontextu by bol Denník zvodcu iba zlostným a cynickým čítaním - čím nakoniec aj má byť. Lenže manipulácia úbohej Cordélie nie je samoúčelná alebo literárne izolovaná. Kniha je veľkým divadlom. Kierkegaard na pódiu hrá rolu Johannesa a Regina v hľadisku má pochopiť, že Cordélia je ona sama. V roli Johannesa sa robí horším než v skutočnosti je - alebo tomu aspoň verí. Jeho jediný cieľ je zaslať zašifrovanú správu:
Drahá Regina, odišiel som, aby som ťa nestrhol do priepasti.