Zvon
Neal Shusterman
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539508/bmid_zvon.jpg
4
1324
1324
Smrtka / Žatva smrti série
< 3. díl >
Ve světě smrtek je všechno jinak. Citra a Rowan zmizeli. Plovoucí město Trvalka je pryč. Zdá se, že už nezbývá nic, co by mohlo smrtkovi Goddardovi zabránit, aby uchvátil absolutní moc. Když se teď Nimbus odmlčel, zůstává otázka: Může ho ještě někdo zastavit? Odpověď mohou dát Tón, Zvon a Hrom. V dlouho očekávaném závěru bestsellerové trilogie New York Times povstávají diktátoři i proroci a vzrůstá napětí. Bude ve světě, jenž si podmanil smrt, lidstvo nakonec zničeno bytostmi, které samo stvořilo?... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno:
2022
,
Témbr
Originální název:
The Toll, 2019
Interpreti: Jana Stryková , Vasil Fridrich
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Zakončení série mě trochu zklamalo, i když...
Nebudu teď vychvalovat klady, protože těch je (stejně jako v celé sérii) opravdu moc, protože Neal Shusterman prostě umí - jeho styl je svěží, nápad, motivy, myšlenky, postavy, to všechno je parádní, práce se čtenářem excelentní. Citra, Rowan, Greyson, Faraday, Randová - skvělý vývoj charakterů (hlavně teda Randová opravdu super!)
ALE: V tomto díle mi pár věcí vadilo, proto nedávám plný počet.
1. Goddard jako takový. Vadilo mi už jeho samotné "zmrtvýchvstání" v předchozím dílu, nicméně zde se profiloval do naprostého šílence bez jakékoli přínosné myšlenky, a to mi hodně kazilo dojem.
2. Nimbus. To je prostě blamáž na důvěřivého čtenáře. Tím, že Nimbus vytváří vlastní kopie, které jsou schopné tvůrčího osobitého myšlení, to mi naprosto zbortilo pravidla tohoto světa a vlastně pošlapalo důvěryhodnost hlavní teze o jakémsi "mozku lidstva". Navíc mi Nimbus občas lezl na nervy (už jen tím, jak ovládal Greysona).
3. Změna žánru na jakési sci-fi. Linka s kolonizací vesmíru mi nesedla, vůbec tam nemusela být.
4. Samotná podstata cechu smrtek. Tím, že jsme se dozvěděli, jak vlastně vznikl cech smrtek, tak mi z té časové posloupnosti událostí vyšlo, že smrtky zakladatelky byly dřív než Nimbus nabyl vědomí (jinak by ona pojistka nemohla vzniknout)...?
Každopádně série je to skvělá, je to něco úplně jiného, nese to v sobě velké myšlenky a zajímavé otazníky, takže netřeba řešit drobnosti:)
Pan Shusterman... Co k tomu říct. Pěkný styl psaní, který zaujme a kolikrát vás úplně pohltí. Poslední díl nezklamal, konec je super. Možná je dokonce škoda, že nebude další díl, ale je pravda, že už by to příliš nesouviselo se smrtkami.
Pro mne překvapivě nejlepší ze série - předchozí díly jsem četla před dlouhou dobou, ale vůbec mi to nevadilo. Naprosto skvělé zakončení série. Velmi oceňuji naprosto dokonalé a nenásilné splynutí postapa, sci-fi a hlavně filosofických úvah a nadčasových myšlenek o lidstvu a morálce. Fakt bomba!
První dva díly jsem četla před dávnější dobou, takže mi chvíli trvalo, než jsem se začetla a připomněla si o co šlo, každopádně stačilo pár stránek a příběh letěl neskutečnou rychlostí. Skvěle zakončená trilogie. Žádné zklamání, pouze spokojenost.
Tak mám za sebou poslední díl téhle úžasné série. A musím prohlásit, že jsem celkem zklamaná. Místy jsem se se čtením hodně trápila a myslela jsem, že knížku odložím a v budoucnu se k ní vrátím. Začnu, ale u pozitiv.
Konec byl skvělý. Posledních 150 stránek mě úplně pohltili. Moc jsem si je užila. Konec jsem sice čekala trošku jiný, ale líbil se mi. Zajímalo by mě tak to s nimi bylo dál. Odhalení ohledně smrtky Goddarda mě překvapilo a moc se mi to líbilo. Co se autorovy povedlo byl cech Smrtek a jeho konec. To se autorovy moc povedlo. Škoda, že začátek nebyl podobný.
Vůbec jsem se nemohla začíst. Pořád jsem čekala, že se tam objeví hlavní postavy a pořád nic. Když se nakonec objevili tak na jednu kapitolu a pak zase nic. Čekat skoro 170 stránek na děj z jejich pohledu mě fakt nebavilo. Další věc co by vytkla je dějová linka. Od konce druhého dílu až po návrat Citry a Rowana to chvilku trvalo a za tu dobu se odehrálo hodně věcí. No a chtělo by to něco aby se v těch událostech dalo líp orientovat. Z toho jsem byla celkem zklamaná.
Z toho důvodu a ještě z toho, že se mi nelíbí obálka dávám s těžkým srdcem jen 4 hvězdičky (knížka by si podle mě zasloužila 3,5 hvězdy).
Dlouho mi trvalo než jsem se začetla, což jsem u prvních dvou dílů nezažila. Místy zbytečně natahované. Ale konec super
Závěru mé oblíbené série jsem se hodně obávala. Ale i když byl tento díl nejslabší, stejně jsem mu dala pět hvězdiček a celá série se zařadila mezi mé nejoblíbenější... Zvon měl pár chybiček, ale ty určitě převyšují jeho klady. Musím ocenit zamyšlení hodné myšlenky, skvělé zvraty, postavy a, což se mi často nestává, hlavního záporáka. Goddrard mě opravdu zvedal ze židle.
Ještě nikdy jsem o knize neřekla, že by změnila moje vnímaní světa, ale u této knihy se to stalo.
Nemůžu si pomoci, ale Zvon byl pro mě nejslabším dílem. Mrzí mě to, ale příběh mi přišel tentokrát dost zdlouhavý a částmi natahovaný. Kdyby jej autor zkrátil na půlku, bylo by vše napínavější a fungovalo by to pro mě lépe.
Avšak oceňuji, jakou úlohu dostaly tentokrát vedlejší postavy, které v tomto díle opravdu zářily. Jsem ráda, že do sebe vše nakonec zapadlo jako puzzle a já dostala odpověď na většinu mých otázek. Zastávám ale názor, že by autor udělal lépe, kdyby z trilogie udělal dilogii.
Shusterman neztratil dech ani v závěrečné části trilogie a tak si u mě vysloužil plný počet hvězdiček. V dnešní době se mi už těžko hledají fantasy, sci-fi, které by mě opravdu bavily a vyhovovaly mi příběhově i stylisticky. Tato splňuje všechno. Navíc vede k myšlenkám, jak by svět vypadal, kdybychom neumírali? Kdybychom se nemuseli o nic starat? Opravdu by to stálo za to? Myslím, že to není jen povrchní příběh, knihy můžou vést k dalším otázkám, metaforám, přemýšlení. A to mám ráda.
První dva díly mě bavily více než trojka. Taky jsem na třetí díl hrozně dlouho čekala a zapomněla jsem mnoho důležitých věcí. Dokonce mi přišel Zvon nakolik zdlouhavý, že jsem 2x přemýšlela, že to prostě nedočtu a odložím na důchod ! Ale překonala jsem to a musím říct, že konec byl zajímavý a stál za přečtení.
První dva díly jsem hltala a strašně se mi líbily. Třetí díl měl oproti nim volnější průběh a četl se pomaleji. Na druhou stranu se mi velmi líbilo, jak byl příběh komplexní a postupně jsem dostávala nápovědy k tomu, jak to všechno dopadne. Celý příběh je propracovaný a všechno dává smysl, což mám hrozně ráda a taky se mi líbilo, jak celá série skončila.
Určitě celou sérii doporučuji. Mimo jiné je v ní i zajímavý pohled, jak se dívat na svět.
První díl jsem absolutně milovala. Druhý mě opravdu bavil a byla jsem nadšená z překvapivých momentů. Ale třetí díl mě hrozně zklamal. A moc mě to mrzí, že to tak je. Ale přišlo mi, že se tam najednou objevuje tolik nových postav. A tolik nových věcí se tam děje. Bohužel mě to nebavilo a přišlo mi, že to sklouzlo k úplně jinému příběhu, jinému světu, než k tomu, který byl představen a nastaven ve Smrtce. Špatně se mi to četlo, kdyby to alespoň
bylo trochu kratší. Třeba na to budu mít jiný názor, až si to někdy přečtu znovu, ale zatím u mě převládají tyto pocity. :-( Každopádně klobouk dolů za to, co autor stvořil za svět. První setkání s tím světem ale bylo bezkonkurenčně nejlepší.
Rozhodně můžu tuto sérii doporučit. Oceňuji, že autor ji nechce uměle natahovat a v tomto díle vše "skončí". Poslední stránky se čtou samy. Měla jsem chvílema problém se orientovat v čase. Rok sem rok tam, velké přeskoky, ale po začtení jsem už neměla problém. Za mě super konec. díky
Moc jsem se na Zvon těšila, ale přišlo mi to celé takové překombinované. Smrtka byla skvělá, Nimbus už o trochu méně a Zvon mě moc nenadchnul... Nicméně skvělé téma a Shusterman to opravdu umí!
Jako by se sám Neal Shusterman zuby nehty bránil opustit svůj vytvořený svět a ještě se v něm toužil utápět; čeřit vody problémů, aby je v závěru mohl jednotně vyřešit a navždy opustit Citru, Rowana i celý tento svět. Snad by bylo příhodné, aby namísto zoufalé beznaděje a pachtění se ve vzduchoprázdnu raději zaměřil svou pozornost nad morálním aspektem celého velkého finále. Snad věřil, že si každý odnese to své unikátní poselství a nesnažil se stylizovat do role mravokárce s jedinou možnou pravdou...
Přečetla jsem teď všechny 3 díly po sobě. Z tohoto posledního dílu jsem spíše nešťastná, první díl super, druhý již trochu horší, ale tento mi přišel až moc překombinovný, i když to skončí dobře. Ale přišlo mi to chvilkama již hodně přehnané.
Závěr epické trilogie Smrtka mě určitě nezklamal. Naopak, opět jsem se nadchla pro ten příběh a komplexní svět. Je to skvěle promyšlené a všechny dílky skládačky zapadají do sebe. Konec mě až dojal. Doporučuji.
No, co k tomu říct. Za mě byl prostě nejlepší 1. díl, kde jsem si mohla užít ten úžasný svět Smrtek, který se během dalších dílů hodně vytrácel.
První polovina knihy mě docela bavila a říkala jsem si, že až se to rozjede, tak to bude opravdu velká pecka. Bohužel ve druhé polovině se ze skvělé distopické ságy stalo podprůměrné sci-fi.
Podle mě se sám autor začal zamotávat ve vlastním svět, stále přidával nové postavy a hledal v knize až příliš mnoho filozofie -kvůli tomu jsem se pak v knize přestala orientovat i já...
Já bych z celé série nejvíc doporučila Smrtku, kterou jsem si moc užila, poté bych si přečetla Nimbus bez velkého očekávání a Zvon bych si vyspoilerovala XD
Štítky knihy
pro dospívající mládež (young adult)
Jak to říct. Vím, že nejsem cílová skupina, ale svět, který Neal Shusterman vymyslel, se mi líbil. Smrtka mě naprosto uchvátila a stejně tak Nimbus. Bylo to perfektní, dechberoucí a potřebovali jste číst a číst.
Měla jsem výhodu, že jsem to četla až ve chvíli, kdy záhy vyšel i tento třetí díl a tudíž jsem nemusela dlouho čekat.
Ale toto bylo jak od někoho jiného, jako by to psal úplně jiný spisovatel, až ke konci jsem poznávala opět ten perfektní styl, který mě bavil a který mě dokázal upoutat.
Tak roztříštěné, tolik postav, které se tam objevily na krátkou chvíli a zase zmizely. Mám podezření, že měli jen motat hlavy čtenářům.
Bohužel patřím mezi tu skupinu lidí, kteří se nedokázali začíst a museli se do toho nutit, protože chtěli vědět, jak to dopadne.
Kdyby toto byl první díl, praštím s tím už tak na 150 straně a vůbec tomu šanci dávat nebudu. Z těch 541 stran bych dala pryč minimálně polovinu.
Ano, rozumím po celém přečtení, že některé věci tam musely být, aby to zapadlo, ale autor dříve tak výstižný, stručný a zároveň jasný, se tady naprosto obkecával a používal slova spíše jako náplň stránek.
Asi ke konci se nám probral a zabral a už to jelo. Ale bylo to mučení se k tomu závěru dostat.
Bohužel jsem byla tak naštvaná a znechucená, že jsem si ten závěr ani nedokázala užít.
Ale myšlenka, co pak dělal Faraday se mi líbila a závěr je zase takový, že kdyby se autor v budoucnu rozmyslel, může klidně navázat. I když příběh je uzavřený, prostor na pokračování tam je. Ale být Nealem, tak to nedělám.
Některé postavy mě mrzely, jak skončily a bylo to takové smutné. Ale myšlenky byly skvostné. Jen je autor neuměl na můj vkus pořádně vyjádřit.
Hodnotím pouze tuto knihu a nebudu se otáčet na předchozí. Bohužel s těžkým srdcem na dvě hvězdy.