Zvonkohra
Eliška Václavíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/507847/bmid_zvonkohra-PfS-507847.jpg
4
230
230
Kniha psaná pozpátku, od zvonů k zvonkům, od vyústění k prvotnímu impulsu. Devět navzájem propletených příběhů, v nichž jednotliví hrdinové a hrdinky střídavě obsazují hlavní a vedlejší role. Poetické vyprávění ne vždy poetických osudů, které autorka doprovodila vlastními hudebními skladbami. Vydejte se na dobrodružnou výpravu do města soch a zjistěte, který příběh vám přiroste k srdci nejvíc.... celý text
Přidat komentář
Tohle je tak krásně jemně a citlivě napsané dílko. Autorka nám tu předkládá povídky, které na sebe navazují, ale jinak, než bychom čekali. Každý z jednotlivých příběhů nám má předat nějakou jinou myšlenku. Každý je sám o sobě krásný a jedinečný a na samém konci se všechno spojí a zapadne do sebe jako poslední dílek v puzzle a zanechá to jen ten příjemný pocit.
Po dlouhé době se mi stalo, že jsem četla knihu u které jsem si mohla v klidu vychutnávat příběh, který nebyl moc složitý a přeplácaný. Děj byl klidný a i když se v každé povídce něco dělo, cítila jsem se na konci uvolněná a zrelaxovaná =)
Určitě všem doporučuji si knihu přečíst protože vím, že s ní nesáhnete vedle.
Na knížku jsem se moc těšila, protože jsem četla spoustu kladných recenzí. První povídky byly moc fajn. Zvony se mi moc líbily. A hlavně u Odchylky jsem se dost nasmála. Některé povídky byly zase hezké, ale na mě moc smutné viz Ester.
Je pravda, že povídky jsou vždy ke konci tak navzájem hezky propojené. Ale já asi čekala takový více harmonický příběh. Bohužel nemůžu říct, že by mě kniha zasáhla, upřímně už jsem se těšila až dočtu.
Možná tím, že je kniha psaná pozpátku, tak to na mě nepůsobilo, tak jak by mělo. Je to zajímavý nápad, ale já ho asi nedocením.
Ale i tak moc děkuju za štafetu
Nicméně zkuste si ji přečíst a uvidíte, zda Vám padne do noty .
Vlastně jsem ani moc nevěděla, co od knihy čekat. Ale od okamžiku, kdy jsem byla na besedě s autorkou na Světě knih, jsem věděla, že její knihu musím číst. A tak jsem si ji koupila a po čase se k ní i dostala.
A teda... wow. Říkám ale rovnou, že jsem podle mě nepochopila ani polovinu z toho, co tam autorka ukryla. Byl to ale krásně psaný příběh a celá ta myšlenka knihy psané pozpátku mě moc nadchla. Líbilo se mi, jak s každou přečtenou kapitolou do sebe dílky skládačky zapadaly víc a víc. Ale i tak u mě nenapadly všechny. O důvod víc, si dát někdy rereading!
Líbilo se mi i to, jak je celý příběh neskutečně poetický a ukrývají se v něm náznaky nadpřirozena/fantasy. Ale budu upřímná, té poetiky na mě občas bylo až moc. Nemyslím si, že by tam toho jakoby celkově bylo moc, ale jak na to já nejsem vůbec zvykla, tak mi to tak připadalo.
Postavy jsem měla moc ráda a fascinovalo mě, jak se jejich příběhy zcela přirozeně protínají.
To, že bylo na konci celé knihy shrnutí, které vám mělo pomoc, aby vám to celé víc docvaklo - to moc oceňuju. To, že u mě k tomu cvaknuti nedošlo, je vedlejší!
Jo, pokud vám trochu té poetiky a tajemného vypravování v knihách nevadí, myslím, že byste po Zvonkohře rozhodně měli sáhnout!
4/5
instagram: sabi_z_knihy
Povídková kniha, kde se jednotlivé postavy prolínají různými povídkami, moc milé čtení a úžasný nápad s QR kódy s hudbou pro každou kapitolu, za mě to jen umocňuje zážitek z čtených příběhů
#zvonkohra @eliska_vac @cooboo_redakce @cooboo.sk
V prvom rade sa chcem poďakovať @knizna.pivnicka že vybrala do #mesacnyklub práve knihu Zvonkohra. Dnes som ju začala čítať a ja som sa nevedela odtrhnúť. Tento príbeh je iný, než som čítala doteraz. Mám z neho podobné pocity ako z Chatrče. Je to silný príbeh, plný porozumenia, pomoci a viery.
Ja, ani neviem čo k nemu napísať. V hlave mám toľko vecí. V srdci teplo. Malá láskavosť, úsmev či kvet, môže spustiť rad iných vecí. Či už dobrých alebo zlých. Malý dobrý skutok sa vráti, aj keď neskôr, ale o to z väčšou intenzitou.
Veľmi silný príbeh, plný dobrodružstva. Vlastne 9 menších príbehov, ktoré sú prepojené a tak skutočné, že naozaj som verila, že čítam o skutočnych ľuďoch a skutočný príbeh. Začneme koncom, aby sme sa dostali na začiatok. Na začiatok...kedy to všetko začalo, čo spustilo sled udalostí...čo spustilo zvonkohru...
Nedá mi inak ako
5/5
#recenzianika #knihy #knihomolka #knihomoli #tipnaknihu #tipnaknihu #tipnaknihu #book #booklover #laskakuknihám #laskakukniham #mamacita #mamacita #books #bookstagram #recenzienika
Zajímavý hudebně-literární zážitek. Dle mého názoru jsou v příběhu krásné slovní hříčky pomocí kterých autorka dokázala pobavit i vyjádřit hloubku. Je pravda, jak zaznívá v některých recenzích, že se slovní spojení občas opakují, ale podle mě tím měla být vyjádřena gradace nebo propojení dějových linií. Myslím, že autorka nepředkládá nic víc a nic míň než laskavé příběhy, kterými chce k laskavosti inspirovat i své čtenáře. Určitě stojí za to nechat se naladit :)
Tady prostě není o čem! Tato kniha mě dostala. Od povídkové sbírky jsem nic hlubšího nečekala, ale tohle zkrátka a jednoduše není obyčejná povídková sbírka. Jednotlivé povídky jsou propletené a byť kniha začíná od konce, čtenář vše pochopí až na samotném konci a pravděpodobně ukápne i slzička. Tohle je totální must have knižní jednohubka s velmi charakteristickými postavami, krásným stylem psaní a úžasným dějem. Za mě je tohle skvělá kniha, kterou byste si rozhodně měli přečíst!
Někdy mě až překvapí, co všechno u nás může vyjít. Z úcty k tomu, kdo mi tohle dílko doporučoval jako nejlepší knihu roku, jsem se protrpěla ke konci 3. kapitoly. Asi jakž takž chápu nadšení náctiletých, no, možná i dvacátníků, ale pro generace 30+, 40+ a dál bude tohle, vesměs kvůli své klišovitosti, plytkosti a trapnosti, asi dost nestravitelné.
Zvonkohra je opravdu atypická sbírka povídek, kde cením především nápad. Ne všechny povídky se mi však líbily a rozhodně bych knihu neoznačila jako nejlepší knihu roku (takto jsem na ni byla nalákána). Pokud chce ale člověk trošku experimentovat, proč ne. Přečetla jsem téměř na jeden zátah.
Osobně se mi kniha velmi líbila, i když bych se spokojil s první polovinou příběhů. Všem vřele doporučuji :-)
Letos mám očividně celkem dobrou ruku, co se týká českých autorů. Tohle bylo takové miloučké pohlazení po duši, navíc přečteno za chvilku.
Lidičky tohle bylo tak krásné čtení, úplné pohlazení po duši - viděla bych to na tři hvězdičky, ale dávám čtvrtou za to, že před každou kapitolou na vás čeká QR kód s odkazem na skladbu, kterou autorka speciálně složila k dané povídce.
Některé příběhy mě oslovily víc a některé méně, ale myšlenka knihy (že i malý dobrý skutek se k nám může vrátit zpět ve velkém rozsahu) byla zachycena skvěle.
Tahle kniha bude jediná kterou budu číst opakovaně asi se mi hodila zrovna do rozpoložení příběhy jsou krásné ke konci vše západně doufám že autorka ještě něco napíše
Při čtení se mi najednou v hlavě ozvala Nohavicova Mladičká básnířka. A nemůžu ji z té hlavy dostat. Opravdu bych ráda, kdyby se můj distanc od českých autorek něčím zlomil, ale díky Zvonkohře to nebude.
Za mě krásná pozitivní kniha, která pohladí na duši. A připomenutí, že darovat úsměv nás nic nestojí, ale druhému to může zlepšit den. Rozdávejme úsměvy a naslouchejme lidem. :)
Knížku jsem začla číst na doporučení. Dostala jsem se až do třetí kapitoly, ale pak už bylo definitivně jasné, že je opravdu nezajímavá, zbytečná a bavit mě nezačne. První dva příběhy podivně klišoidní, plytké postavy, účelové dialogy, nulový děj. Hudbu jsem k tomu neposlouchala, ale pochybuji, že by povznesla špatný text do nebeských výšin.
Hudba krásná ( QR kódy při každé kapitole). Povídky se mi líbily míň. Kniha mě ničím extra nezaujala ani nezasáhla. Za krásné klavírní hry dám o hvězdicku víc.