Zvuk slunečních hodin
Hana Andronikova
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/163068/bmid_zvuk-slunecnich-hodin-DMO-163068.jpg
5
1302
1302
Román vynalézavým způsobem spojuje několik rovin a časových pásem - Baťův Zlín, Indii třicátých let, poválečnou Ameriku. Před čtenářem se odvíjí strhující příběh, v jehož centru stojí milostný vztah Tomáše Kepplera a židovské dívky Ráchel viděný očima jejich syna Daniela. Za svůj debutový román získala autorka v roce 2002 ocenění Magnesia Litera v kategorii Objev roku.... celý text
Přidat komentář
Perfektní kniha. Hodně zajímavé mi přišly informace z Indie a života tam. Taky postavy byly dobře popsané. Dobře se mi to četlo. Určitě by si zasloužila lepší komentář, ale nevím teď co napsat.
Jen pár knih za život se vryje tak hluboko pod kůži, jména hlavních hrdinů i dějovou linku překryjí další přečtené knihy, ale ten pocit, ten zůstává...
Kniha byla svým způsobem zajímavá. Momenty být zaměstnancem samotného Bati, prolínání s odsunem židů do koncentračních táborů ... Mám v záloze další knihu od paní Androníkové, na jejíž poslech se těším.
Četla jsem už před časem, ale dojem, který na mě kniha udělala, nemizí. A ta krásná atmosféra baťovského Zlína! Dopručuju všema deseti!
Andronikova defintivně není špatná, to chci říct předně, protože už její 'Nebe nemá dno', ke kterému jsem se dostal několik let zpátky bylo zvláštní atmosférou onoho blížícího se konce jejího života... to si pamatuju dobře. 'Zvuk slunečních hodin' je více standartní román v klasickém slova smyslu, kde se překrývají tři roviny z odlišných koutů planety a odlišného času. Slušně napsaný debut, ale v rámci toho, co jsem už načetl, pro mě minimálně, nepřinesl nic nového.
Zajímavá kniha se silným příběhem, jen styl vyprávění mi nějak nesedl, často jsem se musela vracet a číst znovu, protože jsem se v příběhu ztrácela
Trošku chaotické, chvílemi jsem nevěděla o čem čtu. Ale na druhou stranu dojemné, smutné, příjemné čtení.
Výborná kniha, zvláštní styl, ale mě se četla dobře. Velká škoda, že už si nic nového od autorky nepřečteme. Pro mě bylo novinkou to, jak v Indii stavěli Baťovi Češi továrny. Příběh byl - jak jinak - velmi dojímavý a smutný, jako většina příběhů této doby. Jsem rád, že jsem si knihu přečetl, byla trochu jiná, než většina knih o holocaustu a byla velmi dobrá.
Opravdu zajímavý příběh, který možná i strčí Hanu do kapsy. Mně však nesedl autorčin styl vyprávění, někdy jsem se ztrácela a nebavily mne pasáže z Indie. Kniha ale rozhodně stojí za přečtení, jsem ráda, že jsem na ni narazila.
Jeden z nejkrásnějších a nejsilnějších příběhů, jaké jsem kdy četla. Byla jsem unesena opravdovostí a hloubkou vztahu Tomáše a Rachel i úžasným vypravěčským stylem. Prostě nádherné!
(SPOILER) Velice zajímavě a čtivě napsáno. Příběh, který může být ale nemusí skutečný. Hodně silné téma, dobře rozložené a až do konce Vás nepustí. Je fakt, že postupně v každé části příběhu jsemsi říkala, tak a co bude dál, vždyť jsou na konci. A přesto mě autorka pokaždé překvapila. Konec asi všichni očekáváme, přesto ve skrytu duše toužíme po happyendu... a myslím že se nakonec dostaví. Přesně ten, ke kterému celá kniha směřuje. Jsem ráda, že jsem tuto knížku mohla "potkat". A věřím že ne naposledy.
Audiokniha. Příjemný poslech, doslova pohlazení na duši nebýt těžkých témat války.
Waw! To bylo počteníčko. Pěkně vystavěný příběh prolínající se několika časovými rovinami, který společně vypráví několik osob.
Rodinné vztahy, pouto k milovanému člověku, dítěti, přátelům a výpověď o dění v meziválečném a válečném období 2. světové války .... Děj měl spád. Vytříbený styl psaní ...určitě to není moje jediná kniha této spisovatelky. Děkuji za mimořádný čtenářský zážitek. Dojemné emotivní dílo, na které hned tak nezapomenu.
Ak slnečné hodiny znejú tak, ako jazyk tejto knihy, tak ich zvuk prevyšuje zmysel času, pre ktorý boli stvorené. A aký zmysel má čas, keď slnečný orloj stratí svoje slnko?
"Najdu tě ve slunci zmizelého světa, abys holýma rukama odnesl můj popel řece."
Paprsky spaľujú, nielen v ďalekej Indii, čas je neúprosný, nielen v koncentračnom tábore...
Tá rezonácia slov, z každého obdobia, z každého kúta sveta, ktorý sa v knihe objavil, je očarujúca. Láska Danielovych rodičov, jeho detstvo, krutosť holokaustu a jedno náhodné stretnutie v Coloradu, ktoré zavŕši otvorený príbeh. Andronikova ho skutočne zakončí až v poslednej chvíli a do tej chvíle v nás horí nádej, že sa "slnečné hodiny rozozvučia"....
....a všetci, ktorí sme čakali na ten zvuk, sa spoločne ocitneme na rozkvitnutej lúke...
"Zůstanu tady."
Dokonalé dielko, ktoré nejde ohodnotiť inak ako 5/5
Tezky udel. Silna kniha, emoce, lidsky osud a stale pritomna nepochopitelnost toho, co se stalo v koncentracnich taborech. Vse propletene poezii a jedinecnosti zivota..jaksi nad tim vsim
Neskutečně silné. Krásný jazyk, stejně tak příběh. Stejně jako v případě Zusakovy Zlodějky knih smutné téma druhé světové války, ze kterého autorka vytesala literární klenot. O hrůzách jde psát i krásně. Hanu od Mornštajnové strčila hravě do kapsy.
Tohle je neskutečně dojemná kniha, která ve mně rezonovala ještě dlouho po dočtení.
To je tak krásná kniha! Tak krásný příběh! O bezpodmínečné lásce jeden k druhému. O silných poutech. O pestrém dětství. O touze žít. A ten nádherný jazyk! Který mě i přes tíhu a osudovost příběhu obalil, laskal, konejšil, a stále utvrzoval v tom, že někde za tím vším je naděje. Takový talent... Můžu dát šest hvězdiček?! Prosím...!
Štítky knihy
Indie koncentrační tábory prvotina láska česká literatura Zlín (Gottwaldov) ságy holokaust, holocaust historické romány Magnesia LiteraAutorovy další knížky
| 2001 |  Zvuk slunečních hodin |
| 2010 | Nebe nemá dno |
| 2014 | Vzpomínky, co neuletí |
| 2002 | Srdce na udici |
Nemám slov. Byla jsem naprosto uchvácena a pohlcena příběhem i událostmi, které nám paní Hana utkala z pavučiny slov, která se na na vás řítila místy šílenou rychlostí stejně jako doba, ve které se většina děje odehrávala. Musím nechat v sobě všechno doznít, ale i tak už vím, že i přes beznaděj v knížce vidím šanci v životě, v náhodných setkáních, v příbězích kolem nás. O to víc je mi líto, že autorka již není mezi námi..
" My jsme příběhy. My jsme mýty a pohádky. Jsme poezie. Naše životy jsou knihy. Knihy plné listů popsaných rukopisem vlastního štěstí a smutku, vlastních úspěchů a porážek. Jsme stránky popsané lidmi a událostmi, které nás potkaly. Hýčkáme rukopisy těch, co nás okouzlili krásou svých těl a duší, těch, co nás obdařovali světlem a poznáním, rukopisy, které hřály a hladily. Rukopisy milovaných.
Jenže naše knihy skrývají v nitru i listy temnější než tiskařská čerň. Stránky poleptané bolestí a křivdami. Stránky bezohledně počmárané, znásilněné lidmi a událostmi, které vtrhly do našich životů jako potopa, jako mor. Stránky černé zaschlou krví utrpení a bezmoci. Stránky bolavé ostnatými dráty. Bez lidských tváří. Jsme knihy plné otřesných věcí, o kterých jsme nikdy nechtěly psát. Kruté mýty a krvavé balady. Můžete je zkusit vymazat. Vymazat tiskařskou čerň. Můžete je zkusit vytrhnout. Vytrhnout si srdce z těla. Můžete je zkusit upálit. Ale je ten, kdo hází knihy do ohně, ještě člověkem? "