Nebe nemá dno přehled
Hana Andronikova
Autorka rozdělila svůj román do pěti oddílů a zakomponovala do něho i množství autobiografických prvků, z nichž patrně nejzřetelnějšími jsou smrt jednoho z rodičů a zápas s nebezpečnou chorobou, který musela absolvovat. Ústřední postavou románu je Ama, emancipovaná žena, která bolestně prožívá ztrátu svého otce. Později je však sama konfrontována se skutečností, že trpí rakovinným onemocněním. Toto poznání je pro Amu výzvou, aby se pokusila o změnu vědomí a odmítla tak fakta, která ohrožují její existenci: Odjíždí proto "léčit duši do deštného pralesa", aby zde o samotě, šamanských obřadech či meditacích shromáždila co nejvíce ozdravující energie. Začne tu také podléhat moci exotických bylin a věří, že tyto rostliny se projeví jako lidé: "Když je miluješ, tak se ti odmění." Alternativní léčebné metody hledá Ama i v nevadské poušti, aby se pak v pokoře vrátila domů a podstoupila nepříjemnou a vyčerpávající chemoterapii. Příběh je napsán jako Amin vnitřní monolog, jenž je často záměrně přerušován jejími deníkovými záznamy, emailovou korespondencí i nejrůznějšími snovými představami.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nebe nemá dno. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (76)
“kámen na krku studna hluboká dnes už se nebrání.
padá letí ví že na dně je nebe. tam najde co hledá.
mám ráda prostor. jdu až na dno, protože tady dole je spousta místa, nikdo se sem nehrne."
Kniha plná emocí, která
má samozřejmě určitou uměleckou hodnotu a výrazně kultivovaný styl a jazyk. Moc se mi líbila absence velkých písmen, vnímám to jako nepodstatné proti životu, který brzy skončí.
Autorka příběh pojala jako hledání sebe sama při uvědomování si možného konce svého života a to pomocí hledání vzdálené krajiny, ať už je to Amazonie, Nevadská poušť nebo Jeruzalém.
Část z pralesa se mi vůbec nečetla dobře, rušil mě útržkovitý způsob vyjádření pocitů, místy jsem i přeskakovala stránky. Později se mi vše pospojovalo a musím uznat kvalitu obsahu i formy a hodnotit známkou nejvyšší.
Zvláštní, ale krásná knížka. Autorka umí psát. Ale kniha nebude pro každého. Je hodně smutná a dost depresivní. A určitě ve mně vyvolala spoustu emocí.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2011 -
Magnesia Litera
(Cena čtenářů)
Kniha Nebe nemá dno v seznamech
v Právě čtených | 6x |
v Přečtených | 444x |
ve Čtenářské výzvě | 67x |
v Doporučených | 42x |
v Knihotéce | 156x |
v Chystám se číst | 272x |
v Chci si koupit | 23x |
v dalších seznamech | 4x |
Autorovy další knížky
2001 | Zvuk slunečních hodin |
2010 | Nebe nemá dno |
2014 | Vzpomínky, co neuletí |
2002 | Srdce na udici |
Nebe nemá dno je překvapení tohoto roku! Když jsem se do knihy pouštěla, neměla jsem vůbec žádná očekávání, ale dostalo se mi velmi originálního textu.
Prvních pár stran bylo poněkud problematických, kniha je totiž psaná velmi osobitým stylem a navíc v ní nejsou užita žádná velká písmena (a to ani u jmen). Musela jsem si chvíli zvykat, ale nakonec to ke knize patřilo a dodávalo jí to na atmosféře.
Kniha je v podobě deníkových zápisků, celé to působí stručně, věcně, ale taky syrově a nepřikrášleně. Sepsané myšlenky tak, jak v dané chvíli přišly. Kniha se moc dobře četla!
Téma nemoci a vyrovnávání se s ní rozhodně není lehké, ale způsob, jakým je to podávané zde vytváří jakousi snesitelnost. Autorčina práce s jazykem je v některých spojeních až kouzelná a pomáhá čtenáři se do příběhu naplno ponořit.
Moc doporučuji!