Zvuk zemské tíže
Joe Simpson
Hlavní hrdina tráví během horského výstupu se svou ženou noc na skalní římse. Vyrušen pohybem zachytává v posledním okamžiku padající manželku, která ve spánku vyklouzla ze spacího pytle a teď v jeho křečovitém sevření visí nad propastí. Křehké pouto se trhá a místo naděje zbývá jen poslední „sbohem“. Patrick je zdrcen, ale současně je postaven před krutou realitu a sžíravé otázky. Zaslouží si přežít? Má právo na svou cestu k záchraně? Odpovědí je jeho další život a práce dobrovolného záchranáře, při níž se s ním setkáváme v druhé části knihy, po dlouhých pětadvaceti letech plných trýznivých výčitek. Přichází ale nová výzva, další bouře a setkání s dívkou, jež se může stát vykoupením, majákem na cestě vpřed a snad i něčím víc. Obstojí v souboji s živly, přízraky minulosti a pocitem viny?... celý text
Přidat komentář
Dlouho jsem nečetla podobně překvapivě koncipovaný román - na počátku příběhu se v podstatě odehraje stěžejní událost, od které se následně spoustu dalšího odvíjí. Překvapivé, ale určitě nenudí. Ztotožnila bych se s názorem, že první polovina příběhu působí chvílemi dost rozvlekle, ale autor zřejmě chtěl působit na čtenáře intenzivním a vypjatým dojmem, který by odrážel závažnost situace ve své pravé podobě. A další události... holt tvrdé, takové, jaké v horách bývají, pokud nechodíte po cestách vyznačených turistickou značkou...
... Veliká a uzdravujicí je síla nádherných hor. Tady se nezmění smutek ve zlobu, zklamání nepřejde v zoufalství. Znovu se objeví naděje, že vše bude zase dodré...
Tak...po dlouhé době knížka, která mě skutečně zasáhla...jak dějem, tak úžasným popisem pocitů člověka, který přišel o svou blízkou osobu...příběh vede k zamyšlení a úvahám, kdy se skutečně ptáte: "Jak je tohle vůbec možné?"
Zůstane mi v mysli ještě hodně dlouho...
Kniha je psaná poutavě, zajímavě... nicméně hlavně pro toho, kdo miluje hory a horolezectví... Je psaná stylem autobiografickým, tzn. popisování od jedné osoby . Přiznám, že to mně moc nenadchlo.. chvíli dobrý, ale když 150 stránek čtete téměř to samé dokola - vítr, zima, sníh, ledovce.... no nicméně posledních cca 100 stránek už stálo za to! Každopádně vůbec nelituji přečtení.
První půlka mne moc nezaujala, ale v druhé už to bylo o něco lepší. Kniha mi připadala dost rozvláčná a nějak jsem se do ní nemohla začíst.
Moje třetí kniha od Joe Simpsona, román, který dokazuje, že Joe je nejenom skvělý horolezec, ale také mistr pera, který svým fascinujícím vypravěčským uměním dosahuje horolezeckých výšin literatury. Dokáže neuvěřitelně poutavě popsat nejenom vnější dění a krásu i hrůzu hor, ale také vnitřní pocity postav, smutek, posedlost, balancování na hranici šílenství, totální zmar i novou chuť do života. Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla a kterou můžu jen vřele doporučit. Začátkem se rozhodně nemusíte "prokousávat", kniha chytne a už nepustí.
Úžasný román z horského prostředí, který mě opravdu nadchl. Původně jsem si myslel, že to bude román především o horách, ale to je jenom začátek. Druhá část je podle mě o postupném vyrovnávání se s obrovskou ztrátou a s pocitem viny a vlastního selhání, ale také o zvovunalezení smyslu života. Na to, že to byl první Simpsonův román, všechna čest.
Pokud se prokoušete začátkem, bude pro vás odměnou poměrně romantický a pěkně vykreslený příběh.
Knihu jsem začínala číst vícekrát, ale nakonec nelituji, že jsem se přes tragické události v úvodu prokousala. Druhá půle je Simpson jak má být.
Ja jsem byla naopak knihou nadsena. Precetla jsem ji za vikend a opravdu me uchvatila uzasnym jazykem, popisem dusevnich muk a toho, co clovek muze prozit sam v horach. Dlouho jsem necetla tak peknou knihu.
Kniha mě zklamala. První část je zdlouhavá, plná nesrozumitelných a naprosto zbytečných popisů horského terénu. Vydržela jsem jen ze zvědavosti. Kupodivu druhá část, ta, která se odehrává o 25 let později, je najednou náramně čtivá, zhltne se jedním dechem, atmosféra v rozpadající se chatě vydané napospas horským živlům člověka skutečně pohltí. Bohužel mi ale unikla avizovaná hlubokomyslnost. Hlavní postava mi připadá především vyšinutá a posedlá, pokud to bylo autorovým záměrem a jen úvodní komentář ke knize to nevystihl, je nakonec skoro všechno v pořádku. Až na dokola omílané popisy upřeně hledících očí a stokrát opakované balení cigaret.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2002 | Setkání se smrtí |
2009 | Vábivé ticho: štít smrti a snů |
1999 | Hra duchů |
1999 | Temné stíny nad námi |
2012 | Zvuk zemské tíže |
Nebylo to trošku přehnané? Napřed jsem nevěřila vlastním očím, že by jednoho člověka mohlo za život potkat tolik utrpení, no pak jsem zjistila, že toto je na rozdíl od Setkání se smrtí fikce. Kniha má dvě části, v první sledujeme příběh dvou bezejmenných lidí, který se asi v polovině změní v tragedii. Druhá část pak vykresluje události po 25 letech. Miluju hory, lezení, od spisovatele jsem četla Setkání se smrtí, a byla jsem nadšená. Nicméně tato kniha mě tedy moc nenadchla. Obě části byly rozvleklé a roztahané, druhá o fous lepší, nicméně pokud bysme vynechali polovinu popisů emocí, zdravotního stavu, stavu ledovce, hor, sněhu, větru atd., které se pořád opakovaly dokola, měli bychom knihu o 100 stranách místo 300 a se stále stejným obsahem. Navíc druhá část - čekala jsem něco objevného, ale nedočkala se. 25 let se asi nic moc nedělo a najednou se všechno příhodně sejde v jeden rok. Vlastně jsem nepochopila, o co v té druhé části šlo a co mělo být pointou.