Zvyky, obřady a slavnosti u různých národů světa
Miroslav Huptych
Stovky dobových ilustrací, více než tisíc normostran záznamů, popisů a svědectví, ale hlavně více než padesát dvoustranných autorských koláží. Po ilustrování knihy J. A. Komenského Labyrint světa a ráj srdce oceněné Magnesií Literou za nakladatelsky počin roku (vydal Práh, 2019) přichází Miroslav Huptych s dalším pozoruhodným dílem. Díky své celoživotní zálibě v archivaci dobových rytin, ale také zápisků a zajímavostí z četby dal dohromady téměř tisíc normostran svědectví, více či méně věrohodných, o zvycích různých národů světa. Nejedná se o etnograficky výběr, spíše o neuvěřitelně pestrou mozaiku citací, která vypovídá mimo jiné také o samotných pozorovatelích. Svědčí nejen o dávných zvyklostech, magii a archetypální moudrosti, ale často také o nebývalé krutosti a útlaku mocných. S ohledem na současny stav světa se pak dá říct, že výběr citací obnažuje temné stránky lidského chování a ukazuje, na jakých základech stojí současná civilizace. Nechte se touto knihou inspirovat, hledejte v ní poučení a těšte se z bohatého ilustračního doprovodu, jímž autor vybraná svědectví obohatil a posunul do roviny psychologicko-magicko-umělecké.... celý text
Přidat komentář
Protože obrazový doprovod některých „klasických“ knih (Erbenova Kytice, Babička, ale i román o Jacku Londonovi Námořník na koni) kolážemi Vladimíra Huptycha se mi velmi líbí, koupil jsem si, přes nemalou cenu, i tento jeho (zatím) „opus magnum“. A je třeba potvrdit, že je to krásná kniha v pravém slova smyslu (text už, obsahem, tak „krásný“ není, o tom později). Tlustospis opravdu velkého formátu s krásně potištěnou ořízkou zaujme už na první pohled. A autor odvedl skutečně velkou práci. Jen sestavit z bohaté literatury (rozsáhlý soupis !) a spousty dobových časopisů text i s velkým množstvím původních rytin je úctyhodná práce. K tomu ovšem přistupuje autorových přes padesát dvoustránkových koláží. Kniha samozřejmě není k tomu, číst ji jako román, ale na prohlížení a „surfování“ po jejích stránkách je dokonalá.
„Při tomto cestování časem jsem zvažoval, zda má smysl připomínat ukrutné chování ve zvycích v historii. Avšak současnost, kdy se opět rozhořívají válečné konflikty v takové míře, o jaké jsem se domníval, že už patří minulosti stojí kořeny takového počínání za připomenutí“ (viz doslov autora). Text je skutečně mnohdy až otřesným dokladem blbosti a zvrácenosti příslušníků rodu Homo sapiens sapiens v některých „kulturách“. Zcela vyvrací bláboly o jakýchsi nádherných časech civilizací nedotčených společenství „ušlechtilých divochů“ leckde ve světě, než přišli zlí „kolonizátoři“ z Evropy a také na celou šaškárnu dnešního „korektního“ omlouvání se (Evropanů, tehdejší „kultury“ se za svou bestialitu věru neomlouvají) za kolonialismus vrhá jiné světlo. Teorie o škodlivosti "vměšování se" do jiných „kultur“ (které údajně podle hlasatelů tohoto přineslo jen zločiny) a o rovnocennosti těch všech možných „kultur“ uvádí dokumenty v knize na pravou míru. Stačí číst a ono paušální odsuzování „údělu Evropanů“ (viz „Břímě bílého muže“, Kipling, dnes některými doslova hanobený) nebo role křesťanského náboženství, šířeného do mnohdy opravdu barbarských společností, se jeví v hodně jiném světle než se někteří snaží dnes svět přesvědčit.