Gwendelína diskuze u autorů

Už je to téměř dvacet let, co jsem poprvé držela knihu od paní Lanczové v rukou. Byla to kniha Panna nebo Blíženec. Knihy mě provázely téměř celým dospíváním a byly mi útěkem a v některých případech i "návodem" na blížící se setkání se střední školou. Realita byla samozřejmě vždy jiná, žádný z příběhů se mi nikdy reálně nestal, ale knihy byly vtipné a místy i poučné. Autorka popisovala setkání s jevy, které se mohly stát každé z nás. Maminka mi knihy vozila z knihovny ve Slavonicích, kde paní Lanczová pracovala (nebo ještě pracuje:-)?). Některé jsem dostala k různým příležitostem, jednu mám dokonce podepsanou a s věnováním.
Trochu jsem zestárla a asi před rokem jsem zjistila, že některé hrdinky knih zestárly se mnou. Paní Lanczová píše i pro "velké holky" a opět nám ukazuje situace, ve kterých se můžeme ocitnout. Ale na knížky o trápeních s první láskou a o pěkných příbězích, ze kterých po většinou dýchá letní atmosféra, vzpomínám ráda a s lehkou nostalgií. Paní Lanczová jako autorka knih pro dívky je pro mě spisovatelkou s velkým "S" a její romány jsou i po letech pěkným čtením.