Hanka_Bohmova diskuze u autorů

Díky knížečce "Otců nemáte mnoho" jsem zjistila, že tu P. Gorazd Cetkovský má autorský profil, což nemůžu nechat bez komentáře.
P. Gorazd mě provází povzbuzením a radou už od dob mého vysokoškolského studia. Možná bych bez něj ani nebyla karmelitánská terciářka. Pro mě a pro mou rodinu je velkým darem od Boha a já jsem za něj vděčná. Moc milý, moudrý a jemný člověk s velkou zkušeností.
(Zde na DK uvedená informace o libockém klášteře už neplatí, naši otcové čas od času mění působiště v rámci republiky.)

V sobotu 16. prosince 2017 byl v mnichovské katedrále oficiálně zahájen beatifikační proces Romana Guardiniho.

Bradbury kouzlí obrazy, nasvícení, atmosféru. I v tom nejcizejším pro nás objeví něco lidského, z nenápadného či všedního stvoří fantastické dobrodružství. Jako bychom nikdy nevyrostli, jako bychom stále byli těmi dětmi ohromenými světem plným tajemství a významů. Jeho knihy čtu znovu a znovu s nezmenšeným potěšením.
V předmluvě k Pampeliškovému vínu najdete následující slova o půl století staré vzpomínce, která bych mohla nazvat svým osobním manifestem. Paměť. Veliké téma, slyším je ozvěnou v mnohých jeho dílech, od povídek po 451 stupňů Farenheita.

"... A vzpomínám si, jak mi do očí vhrkly slzy, protože bylo po všem, noc skončila a já pochopil, že taková noc už nikdy nebude.
Všichni mlčeli. Jenom jsme se dívali na nebe, dýchali a mysleli na totéž, jenom to nikdo nepronesl nahlas. Ale někdo to přece nakonec říct musí, no ne? A ten někdo jsem já.
To víno pořád ještě čeká dole ve sklepě.
Moje milovaná rodina stále ještě sedí ve tmě na verandě.
Balónek na horký vzduch se stále vznáší a září na nočním nebi jako nepohřbené léto.
Proč? Jak je to možné?
Protože to říkám já."

LuMare: německá Wikipedie tvrdí, že v originále je to The Horse Dancer. V tom případě česky vyšla jako Krasojezdkyně. Koukala jsem na anotace a odpovídají.