JAnlauf diskuze u autorů

Oblíbených autorů mám hodně, nejoblíbenější ale může být jen jeden. Mistr vypravěč ze staré školy, jehož nedostatky mu rád odpustím.

Postupem času se z Petera Maye stal můj oblíbený autor, i když první dojmy z jeho knih byly trochu rozpačité. Krom samostatných knih vyšlo také několik sérií a i když se od sebe v mnohém liší, autorův rukopis se v nich nezapře.

Obecně se autor soustředí hodně na příběhy jednotlivých postav, které jsou vykresleny velmi barvitě a propracované hezky do hloubky. Dále musím ocenit prokreslenost reálií a znalost prostředí, ve kterých se příběhy odehrávají (tedy alespoň to tak působí, protože např. o životě v současné Číně toho zrovna moc nevím). Na druhou stranu jsou jeho díla plná stereotypů a některé pasáže působí trochu naivně. Také moc nemám rád střídaní časových linek, což je autorova specialita. Přesto mám jeho knihy rád a některé postavy mi přirostly k srdci, jiné mě naopak rozčilovaly - asi jako lidé ve skutečném světě.

Z autorových sérií mám nejraději příběhy Enza Macleoda a jeho party (příjemné dobrodružné oddechovky) a čínskou sérii (exotické prostředí současné Číny má své kouzlo). Naopak mě příliš neoslovily příběhy z autorova rodného Skotska, ačkoliv ty považuje většina čtenářů za vrchol jeho tvorby. Mě ale vadí ta stále se opakující skotská melancholie a nekonečný smutek, který už místy působí trochu přehnaně.

Král je mrtev, ať žije... Nesboho jsem četl před pár lety a úplně mě pohltil. Hlavně série s Harrym Holem. Zatímco první knihy byly dobrý rozjezd, Sněhulák, Přízrak a Policie jsou naprostá špička. Ty příběhy jsem si tak zamiloval, že jsem jednou skutečně obul Martensy a vydal se do Osloských uliček na místa, kde se vše odehrávalo (je vtipné, že některé příběhy se odehrávají na velmi malém prostoru). A pak přišlo vystřízlivění a kocovina jak po dvou flaškách Jima Beama. Žízeň a Nůž mi přišly vyloženě slabé, navíc byl natočen katastrofální filmový Sněhulák (vážně se autor podílel na scénáři?) a ani další knihy jako Syn nebo seriálová Okupace už nezaujaly. Prozatím jsem tedy severskou krimi odložil a hledám na jiných místech. Prvním knihám s HH to ale na kvalitě nic neubírá a nadále budou patřit mezi mé nej.

Po dlouhé době tuzemský autor, který mě oslovil. Příběhy, které jsem zatím četl (Sekta a Muž z chatrče) jsou zajímavé, ale přitom se drží "nohama na zemi", což jim dodává na uvěřitelnosti. Ve světě ultrabrutálních vrahů a neprůstřelných hrdinů z per zahraničních autorů je to celkem osvěžující.

Pár týdnů mám nového oblíbeného autora. Přiznávám, že jsem si ho podle jména spletl s Chrisem Carterem - scénáristou, který vytvořil Akta X, a s chutí se začetl. A rozhodně toho nelituji.
Popravdě ani neumím přesně říct, v čem jsou autorovy detektivky lepší, než ty ostatní. Nejsou nijak zvlášť originální, snad kromě skutečnosti, že hlavním hrdinou je detektiv-psycholog, což je obor který studoval i sám autor, a tím pádem psychologie vrahů apod. dává hlavu a patu. Ale je to v něčem jiném. Tyhle příběhy zkrátka nějak fungují a dohromady dávají morbidní, ale čtivý celek, který není přeplácaný a nepůsobí hloupě, ale přitom má vše, co bychom od pátrání po sériových vrazích měli chtít. Za sebe doporučuji.

Lidé ho milují, lidé ho nenávidí, nic moc mezi tím neznám. Četl jsem několik jeho detektivních románů. Středověk mám rád, historických románů z českého prostředí je jako šafránu... Přes některé poměrně sympatické postavy je to v podstatě braková literatura, taková pornopohádka s několika historickými jmény a daty, které však v příběhu většinou nehrají větší roli. Navíc kvantita (prodejnost) zvítězila nad kvalitou, takže za chvíli máte pocit, že čtete jednu věc pořád dokola.
pozn.: Vondrušku hodnotím jen jako spisovatele. Jeho politické a jiné názory, které světu poslední dobou tak rád sděluje, raději nekomentuji.