jprst
diskuze u autorů
Přes autorovo politické postavení (od roku 1961 člen ÚV KSSS) nebo právě proto v obou svých knihách hodnotil vojenské výsledky bojů sovětské armády poměrně objektivně, bez nadměrného přikrašlování a zveličování.
Za vrchol autorovy tvorby považuji Báječná léta pod psa. Další příběhy jsou už spíše jen dobrou "řemeslnou" prací spisovatele, který ví, jak na své čtenáře. Dají se přečíst, neotráví, ale také ničím mimořádným nepřekvapí a nenadchnou.
Můj vztah k Jiráskovi ovlivnili všichni mí učitelé literatury. Bohužel negativně, protože ať na devítce nebo i na střední škole nám ho nutili jako málokoho jiného. Povinná četba na střední škole dokonce na rozdíl od jiných autorů obsahovala hned tři díla. Jen Staré pověsti české jsem zvládl, další dvě až v pokročilejším věku, ale kupodivu bez problémů. I když se neřadí k mým oblíbeným, jeho romány mají svou hodnotu a postupně je zvládám.
Je s podivem, že ačkoliv se autor ve svých detektivních příbězích vyhýbal tehdejší ideologii, byl opakovaně vydáván. A to bylo pro nás čtenáře dobré, protože těch opravdu kvalitních českých detektivek se v té době vydávalo minimum.
Kladem autorových děl s válečnou a vojenskou tématikou je to, že jeho hrdinové jsou obyčejní lidé - vojáci a důstojníci s běžnými lidskými vlastnostmi a starostmi, nikoliv heroizované postavy, jak požadovala tehdejší ideologie.
Obdobně je to i u děl, ve kterých autor kritizuje období stalinismu, ale opatrněji, aby příliš nepřekračoval meze dané politickým klimatem doby jejich vzniku. Tím se ale vlastně dopouští určitého klamání čtenářů, protože se tváří jako kritik tohoto období, ale až v době, kdy už to sovětský režim připouštěl. Ještě opatrnější postoj je už zřetelně cítit z jeho románu Hra (rok 1985). Své skutečné smýšlení a oddanost sovětskému režimu pak plně prokázal v době perestrojky.
Z autorových knih, které u nás dosud vyšly, nejlépe hodnotím Mayday, ostatní jsou jen slabší a slabší. Postupně postrádají spád a některé z nich se dají dokonce označit až za nudné.
Od tohoto autora jsem přečetl pouze jednu knihu - Společenství sester. Tohle dílo bylo tak dějově a obsahově slaboučké, že další už zkoušet nebudu.
Pro české čtenáře byla asi smůla, že autorovo díla nevyhověly zřejmě nárokům těch, kteří v dobách minulých rozhodovali o edičních plánech i těch pokrokovějších nakladatelství, a proto v Čechách vyšlo pouze jedno jeho dílo.
Jako člověk a lékař musel být František Hamza vyjímečná osobnost, což dokresluje i román o jeho životě od spisovatelky Ilony Borské (Kdo zachránil jeden život, zachránil celý svět - 2006). Jako spisovatele ho hodnotit nechci.
Pro českého čtenáře je určitě škoda, že z autorova díla byl česky vydán pouze Sicilský klan.
Používal také pseudonymy Scott Nichols, Gerald Mac Dow, Artur R. Kurz. Ale v českém překladu se objevily pouze knihy, které napsal společně s Frankem M. Robinsonem.
Autor si získal rovněž velkou popularitu svými napínavými romány z minulosti jižní Afriky, z počátku její kolonizace.
Jeden ze spisovatelů, kterému snad nikdo nemůže upřít jeho pozici v TOP 10 autorů detektivních příběhů.
Autor s jedovatým humorem, který musel jeho spoluobčanům dost lézt na nervy a viklat jejich přesvědčením, co že je ještě "normální" a co už ne.
Jeho parádním číslem byla obsáhlá reportáž o atentátu na prezidenta J. F. Kennedyho, jehož byl přímým svědkem. Díky této reportáži se stal novinářskou legendou.
Autorova spolupráce s Otto Bonhoffem přinesla několik napínavých příběhů, některé z nich se staly předlohou pro televizní seriály, které zaznamenaly svého času ůspěch i v naší televizi, ač se jednalo o dílo soudruhů z NDR. Ale jejich příběhy byly natolik napínavé, že se dají číst i dnes.
O úspěšnosti knih tohoto autora, které napsal ve spolupráci s Herbertem Schauerem, svědčí i to, že některé z nich se staly předlohou pro televizní seriály. Např. seriál Stíny nad Notre Dame neměl v době svého vysílání konkurenci.
Autor, občan NDR, psal samozřejmě tak, jak si doba žádala. Nicméně jeho knihy nepostrádají švih a napětí, a té ideologie není zase tolik, aby výrazně ději příběhů vadila.
O kvalitě autorova díla svědčí i to, že jeho nejznámější dílo Skoč, hochu, skoč bylo jen u nás vydáno od roku 1983 ve čtyřech vydáních. A je možná na škodu, že u nás nebyla vydána některá z jeho dalších knih.