Manyna diskuze u autorů

Backman nemůže sednout každému, protože on prostě takový je. Já jeho knížky zbožňuju, jsou plné lidské pravdy, bolesti, smíchu a především nad nimi budete ještě dlouho přemýšlet. Možná někomu změní v mnoha ohledech pohled na svět.

Jeden z nejlepších autorů, co kdy žili. Všechna jeho díla jsou neskutečně nadčasová a nutí čtenáře k zamyšlením nad světem a sebou samotným. I přesto, že Farma zvířat a 1984 jsou jeho nejznámější díla, já mám od něho asi nejradši Na dně v Paříži a Londýně.

Deaver je jako droga, nejsi uspokojen, pokud jeho knihu nedočteš. Miluju sérii s Lincolnem Rhymem, protože mě vždycky dostane. Líbí se mi podrobný popis pracovních postupů policie, Rhymovy dedukce, Rhymova osobnost. Čím víc jich čtu, tím víc si připadám jako součást týmu :)

Knížky od Miniera mi sednou jako "prdel na hrnec". Ačkoliv kdekoho může odradit délka, tak z vlastní zkušenosti můžu říct, že pro dokonalé vykreslení děje, je délka ideální. Minier se nebojí velmi detailního, mnohdy až brutálního popisu děje, a to přesně od krimithrilleru očekávám. Dokonale vás vtáhne do děje, ze kterého budete mít tak tíživý a dusivý pocit, jako byste v daném místě a čase byli spolu s vyšetřovateli.

Série o Lvovi se mi moc líbila, jako bonus musím zmínit, že je to moc hezkých chlap, ale to sem asi nepatří :).

Já jsem pana Hrabala objevila v pubertě, což mnoho lidí čte trošku jiný druh literatury a velice jsem si ho oblíbila. První knihou byly Ostře sledované vlaky a ať si říká kdo chce, co chce, já mám konkrétně k téhle knize velký citový vztah a ráda se k ní vracím. Následovaly knihy Obsluhoval jsem anglického krále, Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet, Postřižiny. Hrozně oceňuji, že psal lidsky, protože lidi miloval.

Geniální autor, vždycky když ho čtu, přijdu si, jakoby nade mnou stál přísný učitel a koukal, jak píšu písemku. Jeho knížky jsou moje oblíbené, ale vždycky si pečlivě vybírám, kdy je budu číst, právě kvůli takové zvláštní náladě, které mi přináší. Jsou lehce depresivní, ale uvěřitelné. Nejvíc mě asi pozmenal Vítězný oblouk, Čas žít, čas umírat a Nebo nezná vyvolených.

Jak já jsem Dana Browna milovala díky Šifře a Andělům, potom ale napsal Inferno a maličko jsem začala mít pocit, že už to není ono. Zatím ale nad ním nelámu hůl.

Narazila jsem na Jussiho úplnou náhodou a úplně mě okouzlil. Jeho knížky doslova hltám a pokaždé se těším, až vyjde nová. Četla jsem kompletní sérii o odd. Q, vyjma Marca, ten by byl na mě moc politický. Poslední kniha - Nesmírný nebyl už hoden nastavené laťky předchozích čtyřech knih, tak doufám, že to Jussi dopiluje a další díl bude o kapánek lepší. :)

Oskar Wilde se toho nebál, uvažujeme-li o době, ve které psal a sakra mu to šlo. Oskar byl zřejmě trošku pisálek floutek, určitou drzost lze vidět i z jeho pohledu na dobových fotografíích. Jeho knížky jsou tolik nadčasové, že mají co říct i dnešním čtenářům. Jako vrchol jeho tvorby vidím určitě Obraz Doriana Graye, Jak je důležité míti Filipa a nesmím zapomenout ani na krásnou smutnou báseň Slavík a růže. A ano, četla jsem i jemu připisovanou Lady Fuckingham. :)