PAVELzBRNA
diskuze u autorů
Slovenský Richard Laymon. Pochovskou specialitou však je, že jeho splater-punkové krváky vždy obsahují duchovní mikro-vhledy, které celému dílu poskytnou zvláštní zabarvení, pokud jste tak duchovně vnímaví a těchto mikro-vhledů si všimnete.
Předně nechápu, proč se kniha jmenovala Guru zemřel. Autor nebyl žádný guru neboli učitel či Mistr ale jen mladík, kterému nesedla joga a v tom není rozhodně sám, ale to není důvod, aby ji hned démonizoval. Bez silného sebeovládání je jakákoli mystika na škodu ale autor hledá chyby v starověkém systému víc než v sobě. A proč vlastně? Pro svou slávu -samozřejmě ve jménu Ježíše Krista. Tuhle knihu jsem vůbec nemusel číst.
Knihy tohoto mistra hororu se čtou jedním dechem. Je opravdu škoda, že z 30 románů, které napsal, jen pět vyšlo u nás. Dále má na kontě ještě 60 povídek. Zatím jsem četl jen Hon, kterou je možno najít ve sbírce hororových povídek Slídiči. Další zajímavou věcí je, že Laymon je daleko populárnější v Evropě a v Austrálii než doma. Nepřekvapuje mě, že autor zemřel tak mlád ve věku 54 let na srdeční infarkt, neboť psát takové skvělé horory je povolání, ve kterém jde o život. Na závěr si neodpustím citovat Stephena Kinga-Pokud jste si nechali uniknout Laymona, připravili jste se o zábavu a potěšení.- a Deana Koontze-Nikdo nepíše jako Laymon a vy se můžete bavit nad čímkoli, co napsal. Pro české obdivovatele mám ještě dobrou zprávu, že v následujících letech mají vyjít další tři romány: V temnotě, Děsivé příběhy a Vzkříšené sny.
Chesterton je mistrem v paradoxech a nejlépe to ukazuje Ortodoxie či jeho životopisy Františka z Asisi či Tomáše Akvínského.
Mello,coby katolík a jezuita,dokázal ve svých sbírkách překlenout rozdíly mezi východem a západem a jeho knihy jsou skvělým mostem. Tento autor v pozdějších staletí bude znovuobjeven a náležitě oceněn. Motlitba žáby, Minutové nesmysly, Minutová moudrost jsou určeny lidem,co nemají čas na čtení a tak stačí minuta denně.
Borgesovi mystické povídky,plné tajemství ,záhad a podivnych příběhů okouzlí na celý život. U nás jsou jeho povídky shrnuty v Zrcadle a masce,1989,a musím říci,že je to četba s vůní tajemna a facinací tajemstvími lidské duše a vesmíru.
Z celého Dicka mě nadchla jeho gnostická trilogie,která je vyvrcholení jeho díla. Skládá se z vyjmečného Valisu,který vypadá jako jeho autobiografie, pak sci-fi Božská invaze a na závěr Převtělení Thomase Archera. Do jeho předchozích děl se mě nikdy nepodařilo začíst,asi proto,že P.K.Dick je z jiné galaxie než já.
Když jsem četl Karikův text Brány meonu,vstávali mě vlasy na hlavě jak při nějakém hororu. A Ve stínu mafie jsem přečetl za jedinou noc,přestože romány o mafii nečtu,ale tady jsem udělal vyjímku,asi proto,že kniha měla takový ohlas na Slovensku. Takže já se k té modlitbě přidám,i když jsem křestan a je mi jasné,že Karika je jeden z nejdrsnějších autorů jaké znám. Moc by mě zajímalo,zda někdy vyjde dotisk či druhé vydání Zon stínu.
Připadá mi,že Kurt velmi dobře rozumí podstatě šílenství,které je neolučitelné od každodeního života. Silenství není nesoulad a disharonie,ale je to jinačí řád,který jeho knihy jakoby hledají. Tak tyto ujeté romány dávájí svět a lidi do pořádku a učí je být svědomím Stvořitele.
Mystik,extatik,filosof a spisovatel v jedné osobě to se hned tak nevidí.
David Gemmell je vynikající lék na deprese,nebot Král za branou mě z depresí dostal,když jsem zrovna tvrdl v blázinci a nevěděl, co počít se svým životem. Jeho knihy chytí za srdce a už ho nepustí,dokud nepřečtete poslední stránku a pak chcete dalšího Gemmella,protože autor oslovuje to nejlepší v nás,ale vidí i stíny. Zkrátka jeho knihy jsou láska na celý život. Ted jsem sice abstinoval,ale vidim,že se pustím do dalších,které jsem díkybohu ještě nečetl.
Kam se hrabe S.King za atorem,který do príběhů znovu umístil metafyziku,bez níž člověk ani není schopen prožívat nadpřirozenou hrůzu z démonična. To je ta destruktivita ateismu,který s bohem zlikvidoval démony a schopnost intensivně prožívat hrůzu i děs. Nevíte,zda Clive Barker věří v dábla?
Podivín Lovecraft je má noční můra, která mě odpuzuje i přitahuje. Když jsem jednou zničil obě dvě sbírky jeho povídek,myslel jsem,že jsem z toho venku. Houby-je jak droga.Do půl roku jsem se stal vlastníkem všech jeho sebraných spisů.
