Valyk diskuze u autorů

Tento spisovatel byl podle mého literární génius. Četl jsem prvně (spíše náhodou) jeho "Smrt je mým řemeslem". Tuto knihu jsem vnímal jako výbornou. Nikdy by mě ale nenapadlo, že její autor byl schopný takového monumentálního díla, jako je jeho historická freska známá pod názvem Dědictví otců. V době, kdy zde zanechávám tento komentář, jsem již téměř přečetl první díl, tedy právě Dědictví otců. Je to tak nádherné dílo - moudrostí, krásným jazykem, dobovými fakty a schopností předložit dějiny Francie tak, že zaujmou i čtenáře, který se jinak o historii, natož francouzskou, obzvlášť nezajímá, tedy je to tak úžasné dílo, že tvrdím, co jsem již napsal. Byl to génius.

Magickému realismu je třeba napřed trochu přivyknout, než přestanete podezírat autora, že větším bláznem než jeho postavy je on sám. Poté už se člověk nepozastavuje nad tím, že muž rodí děti, někdo se dožívá mnoha set let, někomu rostou vlasy i po smrti a jiný žije spokojeným životem připoután ke stromu.... Márquez je mistr příběhu. Ze všedních věcí splétá bizarní události a děj, ve kterém šokuje naturalistickým vyobrazením postav. Své hrdiny vykresluje postupně a s náležitou péčí. Vybraným jazykem modeluje poměrně realistické scény s ohromující fikcí (Sto roků samoty, O lásce a jiných běsech). Jeho knihy mají ale vždy hlavu a patu, neztratíte se v nich a cítíte pevnou vůli autora, jež vás nenechá na pochybách, že magické kouzlo příběhu je dobře ohraničeno a nepřivede vás tedy dalším čtením do blázince. A kdyby náhodou přece, pak pro vás má Márquez smělou útěchu, neboť: ,,Žádný blázen není pomatený, pokud člověk přistoupí na jeho názory."