ziriant diskuze u autorů

Jsem neskutečně vděčná za Osud či Náhodu, že jsem mohla být součástí generace, která s Harrym vyrůstala. Tuhle možnost už nikdy nikdo mít nebude, ač věřím, že příběh bude stále uchvacovat další a další čtenáře. Pokud u nějakých knih říkáme, že jsme je za život četli snad už dvacetkrát, tady to pro mě vůbec není hyperbola. Na Harryho nedám dopustit a vím, že z něj nikdy nevyrostu. Má to v sobě spoustu nostalgie, počáteční díly už se mi zdají více pohádkové, než když jsem je poprvé v deseti letech četla. Ale tak to mělo (a má) být a vůbec to pro mě neubírá na kouzlu ani na názoru, že za celým příběhem je velký talent a ještě větší ochota naslouchat svým snům a představám. Když čtu znovu první díly, je to zase jako bych dlouhé noci ležela schovaná s knížkou a baterkou pod peřinou a slibovala rodičům, že "už jenom dočtu kapitolu". Zajímavé, jak mělo tolik dětí z potterovské generace tento podobný zvyk :-). Pokud jde o beletrii, je pro mě Harry Potter více než kterékoli jiné dílo zcela mimo žebříčky. Celá série nepochybně není dokonalá, ale odjakživa jsem měla odpor k tomu, jak se mnozí snaží hledat chyby v genialitě, jen aby ji mohli zesměšnit, zatímco mnohem jednodušší a hloupější příběhy (nebo lidé) z toho vyjdou zcela neposkvrněni.
Jinak autory některých negativních komentářů mám chuť vyfackovat. Což se mi nestává často a píšu to zde proto, že je to pro mě jen další důvod, proč sérii o Harrym Potterovi považovat za tak výjimečnou. A také mimo jiné jsem opravdu ráda za fantastický český překlad.